Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dopad netradičních technologií zpracování půdy na kvalitu půdy
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávána různými způsoby, které mají vliv na její vlastnosti. Rozeznáváme dva typy technologií zpracování půdy. Těmi jsou konvenční (klasické) zpracování půdy, kdy se používá orba a minimalizační, u kterého je orba vyloučena. Cílem této konkrétní práce je posoudit kvalitu půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice, která je dlouhodobě zpracovaná minimalizační technologií. Jako ukazatele kvality půdy jsme použili vybrané fyzikální a fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou stanoveny z odebraných porušených a neporušených půdních vzorků ze svrchní vrstvy půdy (0-10 cm) standardními metodami v laboratorních podmínkách. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální vlastnosti půdy a způsoby jejich určení. Praktická část je věnována představení zkoumané lokality a jsou zde uvedeny a následně vyhodnoceny výsledky vybraných fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy. V závěru je posouzen dopad použité technologie zpracování půdy v lokalitě Bohaté Málkovice na vybrané vlastnosti půdy.
Změny fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev půdy v závislosti na technologii zpracování půdy
Bažantová, Adéla ; Larišová, Lucie (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Pro správný průběh půdních procesů, růst a vývoj rostlin je nezbytné zpracování půdy. Zpravidla rozlišujeme dvě technologie, kterými se tyto úpravy provádí. Jsou jimi klasická, která využívá orbu a minimalizační, kde je orba vyloučena. Cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů těchto technologií na vybrané fyzikální vlastnosti půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost, momentální obsah vody a vzduchu v půdě. K vyhodnocení byly použity půdní vzorky odebrané do Kopeckého válečků (V = 100 cm3) z kopaných sond vždy v hloubkách 0,1; 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny vždy ve dvou opakováních v měsíci červenci. Toto období se označuje jako kritické z důvodu vyššího zhutnění půdy (pojezdy mechanizace, kořenový systémem rostlin a srážkové úhrny). Experimentální výzkum probíhal v letech 2008 – 2011 v lokalitě Bohaté Málkovice.
Vliv různých agrotechnologií na fyzikální kvalitu půdy ve vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji
Bažantová, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávaná různými agrotechnologiemi především pro zajištění správného průběhu půdních procesů, růstu a vývoje rostlin a samozřejmě také zisku. Existují dva typy agrotechnologií, kterými jsou konvenční (klasická), která obnáší orbu a minimalizační, u které je orba vyloučena. Posledních několik desítek let se vývoj agrotechnologií zaměřuje především na minimalizační technologii. Ta zahrnuje kypření do malé hloubky, půdoochranné zpracování půdy a přímé setí. Tato diplomová práce se zaměřuje právě na dopad minimalizačních technologií na vybrané fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Odběr neporušených půdních vzorků byl prováděn na experimentální ploše v Kozlanech pomocí Kopeckého válečků (V = 100 cm3) v hloubce 0 – 10 cm v průběhu roku 2016. Na této ploše byla použita minimalizační technologie ve formě mělkého kypření a přímého setí.
Porovnání různých způsobů zpracování půdy ke kukuřici na zrno
Špunar, Michael
Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosy zrnové kukuřice seté. Celá práce je založena na jednoletém poloprovozním pokusu ve spolupráci s akciovou společností ZEV Šaratice prováděném v období 2016/2017. Pokus se zabýval srovnáváním konvenčního způsobu zpracování půdy a minimalizační technologií mělkého kypření. Obě technologie zpracování půdy byly osety třemi odrůdami a všechny varianty byly vyhodnocovány ve čtyřech opakováních. Literární přehled seznamuje s problematikou technologií zpracování půdy a pěstování kukuřice seté. V druhé části bakalářské práce jsou statisticky vyhodnoceny výsledky pokusu, které neprokázaly žádný statisticky průkazný rozdíl na výnosech.
Vliv nových technologií pěstování kukuřice na zaplevelení =: The impact of new cultivation technologies on the weed infestation in maize /
Chovancová, Světlana
Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu odlišných technologií zpracování půdy na zaplevelení porostů kukuřice. Porosty kukuřice byly sledovány celkem na třech pokusných lokalitách, a to v Žabčicích, Višňové a Skalici (Jihomoravský kraj, ČR). Pozorování vybraných lokalit a hodnocení realizovaných pokusů probíhalo v průběhu let 2012 až 2016. K vyhodnocení zaplevelení byla použita početní metoda, kdy byl počet jedinců zjišťován na ploše 1 m2 v několika opakováních. Ke zjištění vlivu vybrané technologie zpracování půdy na zaplevelení byly výsledky zpracovány klasickými statistickými metodami a také mnohorozměrnými analýzami ekologických dat (redundanční analýzou, RDA; a kanonickou korespondenční analýzou, CCA). Z našich výsledků vyplývá, že technologie zpracování půdy jednoznačně ovlivňují intenzitu zaplevelení i druhové spektrum plevelů v porostech kukuřice. Zvláště pak redukované technologie otvírají prostor pro vyšší zastoupení nových a netypických druhů plevelů. Současně bylo potvrzeno, že přítomnost plevelů v porostech významně snižuje vývoj biomasy i výnos zrna kukuřice. Porozumění vlivu technologií pěstování kukuřice na zaplevelení dovolí pružné nastavování vhodné regulace plevelů, případně zasáhne do celkové změny chemické regulace.
Hodnocení vlivu zpracování půdy na výnos semen ozimé řepky
TOMÁŠEK, Václav
Tato bakalářská práce je vypracována jako literární přehled zabývající se problematikou vlivu různého zpracování půdy na výnosové prvky u řepky ozimé. V první řadě jsou zde uvedeny informace o vývoji a významu pěstování ozimé řepky, její využití v jednotlivých odvětvích (potravinářství, krmivářství, oleochemie a energetické využití). Je zde popsána morfologická stavba řepky, její biologická charakteristika a některé její odrůdy. V druhé části se práce zabývá vlivem jednotlivých technologií zpracování půdy na výnosové prvky, vývoj a charakter kořenové soustavy u řepky ozimé. Zaměřuje se především na klasické zpracování půdy s využitím orby a na minimalizaci zpracování půdy, do které patří například půdoochranné zpracování půdy založené na různých hloubkách kypření půdy, přímé setí do nezpracované půdy a pásové zpracování půdy.
Dopad netradičních technologií zpracování půdy na kvalitu půdy
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávána různými způsoby, které mají vliv na její vlastnosti. Rozeznáváme dva typy technologií zpracování půdy. Těmi jsou konvenční (klasické) zpracování půdy, kdy se používá orba a minimalizační, u kterého je orba vyloučena. Cílem této konkrétní práce je posoudit kvalitu půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice, která je dlouhodobě zpracovaná minimalizační technologií. Jako ukazatele kvality půdy jsme použili vybrané fyzikální a fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou stanoveny z odebraných porušených a neporušených půdních vzorků ze svrchní vrstvy půdy (0-10 cm) standardními metodami v laboratorních podmínkách. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální vlastnosti půdy a způsoby jejich určení. Praktická část je věnována představení zkoumané lokality a jsou zde uvedeny a následně vyhodnoceny výsledky vybraných fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy. V závěru je posouzen dopad použité technologie zpracování půdy v lokalitě Bohaté Málkovice na vybrané vlastnosti půdy.
Vliv různých agrotechnologií na fyzikální kvalitu půdy ve vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji
Bažantová, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávaná různými agrotechnologiemi především pro zajištění správného průběhu půdních procesů, růstu a vývoje rostlin a samozřejmě také zisku. Existují dva typy agrotechnologií, kterými jsou konvenční (klasická), která obnáší orbu a minimalizační, u které je orba vyloučena. Posledních několik desítek let se vývoj agrotechnologií zaměřuje především na minimalizační technologii. Ta zahrnuje kypření do malé hloubky, půdoochranné zpracování půdy a přímé setí. Tato diplomová práce se zaměřuje právě na dopad minimalizačních technologií na vybrané fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Odběr neporušených půdních vzorků byl prováděn na experimentální ploše v Kozlanech pomocí Kopeckého válečků (V = 100 cm3) v hloubce 0 – 10 cm v průběhu roku 2016. Na této ploše byla použita minimalizační technologie ve formě mělkého kypření a přímého setí.
Stanovení množství posklizňových zbytků v osevním postupu v podmínkách hospodaření se živočišnou výrobou
Barteska, Tomáš
Diplomová práce se zabývá problematikou posklizňových zbytků v osevním postupu. V práci je popsána metodika zakládání pokusu, měření, odběru a analýzy vzorků. Je uvedena i charakteristika a klimatické podmínky pokusné lokality. Množství posklizňových zbytků bylo sledováno u 3 plodin (pšenice ozimá po vojtěšce, pšenice ozimá po kukuřici a ječmen jarní po cukrovce) u třech variant zpracování půdy a ve třech hloubkách odběru. Z vybraných plodin nejvíce posklizňových zbytků 24,98 t.ha-1 zanechala pšenice ozimá pěstovaná po vojtěšce seté u varianty s přímým setím. Naopak nejmenší množství 13,02 t.ha-1 je u ječmene jarního po variantě minimalizační. Varianta orba u pšenice po vojtěšce a pšenice po kukuřici dosáhla v průměru 17,5 t.ha-1. Průměrné množství zanechané podzemní biomasy po všech plodinách bez rozdílu variant zpracování v hloubce 0 -- 0,15 m činilo 10,03 t.ha-1. V hloubce 0,15 -- 0,30 m to bylo 2,84 t.ha-1 a v hloubce 0,30 -- 0,45 m -- 2,40 t.ha-1. Celkové množství posklizňových zbytků (podzemní biomasa + sláma strniště) bylo u pšenice ozimé pěstované po vojtěšce -- 21,25 t.ha-1, pšenice ozimé po kukuřici -- 18,77 t.ha-1 a ječmene jarního po cukrovce -- 13,45 t.ha-1.Výsledky diplomové práce prokázaly značnou odlišnost od výsledků uvedených v literárních zdrojích. To mohlo být způsobeno vlivem ročníku, který byl mimořádně výnosný nebo také může být ovlivněno výběrem reprezentativního místa, protože odebraný vzorek zastupuje pouze malý úsek z celkové plochy.
Změny fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev půdy v závislosti na technologii zpracování půdy
Bažantová, Adéla ; Larišová, Lucie (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Pro správný průběh půdních procesů, růst a vývoj rostlin je nezbytné zpracování půdy. Zpravidla rozlišujeme dvě technologie, kterými se tyto úpravy provádí. Jsou jimi klasická, která využívá orbu a minimalizační, kde je orba vyloučena. Cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů těchto technologií na vybrané fyzikální vlastnosti půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost, momentální obsah vody a vzduchu v půdě. K vyhodnocení byly použity půdní vzorky odebrané do Kopeckého válečků (V = 100 cm3) z kopaných sond vždy v hloubkách 0,1; 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny vždy ve dvou opakováních v měsíci červenci. Toto období se označuje jako kritické z důvodu vyššího zhutnění půdy (pojezdy mechanizace, kořenový systémem rostlin a srážkové úhrny). Experimentální výzkum probíhal v letech 2008 – 2011 v lokalitě Bohaté Málkovice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.