|
|
Změny ve složení a technologických vlastnostech kravského mléka v průběhu dojení
Vávrová, Růžena
Cílem této bakalářské práce byla analýza změn ve složení a technologických vlastnostech kravského mléka v průběhu dojení. Součástí práce byl praktický výzkum na farmě a následné rozbory vzorků mléka získaných od čtyř krav. Vzorky byly odebírány v průběhu dojení pomocí speciální konve, která umožnila rozdělit mléko do čtyř frakcí. 1.frakce byla získána na začátku dojení, 2. a 3. v průběhu a 4. frakce na konci dojení. Průměrné hodnoty odebíraných vzorků mléka byly následující: množství mléka 1,72 kg, obsah tuku 4,1 %, obsah bílkovin 3,09 %, laktóza 4,62 %, tukuprostá sušina 8,41 %, popel 0,69 %, hustota 28,51 kg/l, voda 1,11 %, bod mrznutí -0,538 °C, syřitelnost 136,59 sec a kvalita sýřeniny 1,47. Z výsledků tohoto výzkumu mohu konstatovat, že vliv jednotlivé frakce mléka vysoce průkazně ovlivnil jeho množství, obsah tuku, hustotu, procento vody a bod mrznutí mléka. U ostatních sledovaných složek byl vliv neprůkazný. Individualita dojnice průkazně ovlivnila pouze množství mléka. Skutečnost, zda bylo mléko získáno v létě či v zimě ovlivnilo průkazně obsah tuku, bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny, popela, hustotu, procento vody a bod mrznutí mléka. Zbývající sledované parametry byly ovlivněny neprůkazně.
|
|
|
Syřitelnost kravského a kozího mléka
PECOVÁ, Lenka
Diplomová práce pojednává o dvou technologických vlastnostech určujících kvalitu mléka, syřitelnosti a kysací schopnosti, které jsou ovlivněny velkým množstvím faktorů. Cílem práce bylo na základě získaných analýz posoudit vliv složení mléka, plemene, pořadí a stadia laktace na syřitelnost a kysací schopnost kravského a kozího mléka. Podrobné analýzy byly zaměřeny více na mléko kravské.
|
|
|
Vliv plemene na množství, složení a vybrané technologické vlastnosti mléka dojnic chovaných v identických podmínkách jedné stáje
Müller, Luboš
Cílem této práce bylo zjistit vliv plemene na množství, složení a technologické vlastnosti mléka dojnic chovaných v identických podmínkách na jedné farmě. Bylo sledováno celkem 18 dojnic. Šest od každého plemene a to ayrshirského, českého strakatého a holštýnského skotu. Odebrané vzorky mléka byly podrobeny analýze v laboratoři. Sle-dovanými ukazateli byly: množství mléka za normovanou laktaci (305 dní), obsah tuku, bílkovin, tukuprosté sušiny, sušiny, hustoty, aktivní a titrační kyselost, syřitelnost a kva-lita sýřeniny. Výsledky práce byly porovnány v rámci těchto tří plemen a kontroly užit-kovosti za rok 2014/2015. Nejvíce mléka nadojily holštýnské dojnice 8802 kg, české strakaté 7591 kg a nejméně ayrshirské dojnice 7097 kg. Nejlepší parametry pro techno-logické využití mělo mléko českého strakatého skotu. Technologické vlastnosti mléka sledované holštýnské a ayrshirské populace dojnic byly na srovnatelné úrovni. Co se týče složení, nejvyšší obsah složek vykazovalo mléko českých strakatých krav. Holštýnské dojnice měly oproti ayrshirským vyšší obsah bílkovin 3,21 % a naopak ayr-shirské produkovaly mléko s vyšším obsahem tuku 4,23 %. V kilogramech nadojeného mléka předčily krávy českého strakatého o 451 kg a ayrshirského skotu o 115 kg repub-likový průměr. Holštýnské dojnice nadojily o 744 kg mléka méně než je republikový průměr. Obsah tuku měly všechny tři plemena na sledované farmě vyšší než je průměr v ČR a naopak obsah bílkovin nižší.
|
|
|
Vliv zdravotního stavu dojnic na množství, složení a technologické vlastnosti jejich mléka
Justová, Andrea
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vliv zdravotního stavu dojnic na množství, složení a technologické vlastnosti mléka. Hodnocené vzorky mléka byly odebírány od dojnic českého strakatého skotu ve společnosti Bohuňov a.s. Celkově bylo od dojnic odebráno 20 vzorků mléka. Hodnotilo se množství mléka, u vzorků složení a technologické vlastnosti mléka. Mezi složkové ukazatele patřily: obsah bílkovin, tuku a tukuprosté sušiny. Z technologických vlastností byly hodnoceny: syřitelnost, kvalita sýřeniny, měrná hmotnost, bod mrznutí, titrační a aktivní kyselost. Byly zjištěny průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů (zdravé vs. kulhající dojnice): obsah bílkovin 3,11 vs. 3,14 g.100g-1; obsah tuku 3,80 vs. 4,06 g.100g-1; obsah laktózy 4,64 vs. 4,69 g.100g-1; obsah tukuprosté sušiny 8,45 vs. 8,54 g.100g-1; hustota 1,0287 vs. 1,0289 g.cm-3; bod mrznutí -0,5389 vs. -0,5210 °C; aktivní kyselost pH 6,82 vs. 7,17; titrační kyselost 6,41 vs. 5,67 SH; syřitelnost 208 vs. 213 sec a třída kvalita sýřeniny 2,64 vs. 2,60. Bylo zjištěno, že statisticky průkazné (P < 0,01) rozdíly byly naměřeny u aktivní kyselosti. Rozdíly dalších parametrů byly statisticky neprůkazné (P > 0,05).
|
|
|
Porovnání metod měření syřitelnosti mléka
Valíčková, Jana
Diplomová práce Porovnání metod měření syřitelnosti mléka se zabývá významným technologickým krokem při výrobě sýrů, kterým je proces sýření. Byly mezi sebou porovnávány metody sýření, konkrétně metoda vizuální a přístrojová s využitím nefelo-turbidimetru. Na základě statistického zpracování dat byl ve třech případech měření zjištěn rozdíl mezi průměrným měřením vizuálně a přístrojově, a to na hladině významnosti 99 %. Dále byly posuzovány vlivy na syřitelnost mléka, při kterých nejlepších výchozích vlastností pro proces sýření vykazoval vzorek mléka pasterovaného s přídavkem CaCl2. Na základě výpočtů z této diplomové práce je k zasýření 100 l mléka syřidlem CHY-MAX potřeba 0,2 l tohoto syřidla a ke stejnému množství mléka sýřeného Laktochymem je potřebný 1 l syřidla. Při posuzování ekonomické bilance za použití syřidel Laktochym a CHY-MAX bylo zjištěno, že pro optimalizaci nákladů je vhodnější používat syřidlo CHY-MAX o síle min 190 IMCU/ml ředěné destilovanou vodou v poměru 1:5.
|
|
|
Parametry dojitelnosti a jejich vztah k množství, složení a technologickým vlastnostem kravského mléka
Mareš, Jiří
Cílem této diplomové práce s názvem Parametry dojitelnosti a jejich vztah k množství, složení a technologickým vlastnostem kravského mléka je představit problematiku týkající se tohoto tématu. To zahrnuje nejen literární rešerši, ale i vlastní výzkum, tedy odběr a analýzu vzorků mléka a jejich následnou konfrontaci s ostatními již uskutečněnými výzkumy. V teoretické části je shrnuta sekrece i ejekce mléka a jeho složek, stejně tak jako i faktorů jež je ovlivňují jak z hlediska množství, tak technologického využití. V praktické části této diplomové práce jsou pak odebrány vzorky mléka sledované skupině dojnic a tyto vzorky následně zpracovány podrobnou analýzou. Výsledkem rozborů bylo zjištění, že existuje řada statisticky průkazných vztahů mezi parametry dojitelnosti a množstvím, složením a technologickými vlastnostmi kravského mléka. Průkaznými vztah byl mezi délkou dojení a celkovým nádojem, dojnice s nádojem větším než 10,6 kg mléka měly čas dojení o 1,13 minut delší, než tomu bylo u dojnic s nižší produkcí. Délka dojení měla zápornou korelaci s absolutním průměrným minutovým výdojkem (APMV) i celkovým nádojem. Dojnice, které byly vydojeny do 5-ti minut měly průměrně o 1,21 kg/min větší APMV. Tyto dojnice měly také průměrně o 0,20 kg méně mléka, než dojnice, které byly dojeny déle než 5 minut. Dojnice, jejichž produkce mléka za jeden nádoj činila více než 10,6 kg měly nižší tučnost mléka o 1,07 %, ve srovnání s dojnicemi s nižší produkcí. Pokud se týká technologických vlastností, ukázalo se, že není statisticky průkazný vztah mezi parametry dojitelnosti a syřitelností, potažmo tedy i kvalitou sýřeniny. Dále byly sledovány fyzikálně-chemické vlastnosti mléka, kde byl prokázán pouze jediný vztah mezi těmito vlastnostmi a parametry dojitelnosti, jednalo o aktivní kyselost, jejíž hodnota u dojnic s vyšším nádojem byla o 0,13 pH vyšší než u dojnic s nižším nádojem Velice výrazný byl vliv individuality dojnic, který se projevil v obsahu bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny, dále u syřitelnosti a všech sledovaných fyzikálně chemických vlastností.
|
host ::
RSS.