|
|
Uplatnění paušální daně u příjmů ze samostatné činnosti
Svobodová, Markéta
Svobodová, M. Uplatnění paušální daně u příjmů ze samostatné činnosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce se zabývá uplatněním výdajů procentem z příjmů a paušální daně u příjmů ze samostatné činnosti. Teoretická část se věnuje výdajům procentem z příjmů, režimu paušální daně, slevám na dani, sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Paušální daň byla v České republice zavedena od roku 2021 a prošla určitými změnami. Ve vlastní práci jsou uvedeny modelové příklady na uplatnění výdajů procentem z příjmů a využití paušální daně. Cílem vlastní práce je vyhodnocení daňového a odvodového zatížení při využití paušální daně a při uplatnění výdajů procentem z příjmů. V závěru práce je navrženo doporučení k paušální dani.
|
|
|
Distributional impacts of meal vouchers
Röhryová, Lenka ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Pěkná, Martina (oponent)
Cílem této práce je analyzovat distribuční dopady stravenkového systému v České republice a to zejména v souvislosti s příjmovou nerovností mezi jednotlivými příjmovými skupinami. V první části práce se zabýváme rysy stravenkového systému v České republice, příslušným legislativním rámcem a nabízíme srovnání českého stravenkového systému s jinými evropskými zeměmi. V druhé části této práce provádíme rozbor redistribučních efektů stravného na jednotlivé příjmové decily, vyčíslujeme dopady daňového zvýhod- nění stravného na státní rozpočet a podle několika scénářů simulujeme nahra- zení současné podoby stravného rovným příspěvkem na stravování. Na zák- ladě naší analýzy představuje daňové zvýhodnění stravného pro státní roz- počet zátěž 1.3 mld Kč. Naše zjištění naznačují, že současná podoba stravného rozšiřuje příjmovou propast mezi příjemci a nepříjemci, a to jak v rámci jed- notlivých decilů, tak napříč nimi. Majetnější domácnosti dostávají stravné častěji, navíc v nominálně i poměrně vyšších hodnotách. Věříme, že nahrazení současného systému systémem s rovným příspěvkem na stravování (využíva- jícího současný rozpočet) by podpořilo příjmovou rovnost. Nižší decily by benefitovaly, díky vyššímu podílu jedinců oprávněných pobírat stravné, za- tímco domácnosti z vyšších decilů by zaznamenaly pokles ve...
|
|
|
Distributional impacts of meal vouchers
Röhryová, Lenka ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Pěkná, Martina (oponent)
Cílem této práce je analyzovat distribuční dopady stravenkového systému v České republice a to zejména v souvislosti s příjmovou nerovností mezi jednotlivými příjmovými skupinami. V první části práce se zabýváme rysy stravenkového systému v České republice, příslušným legislativním rámcem a nabízíme srovnání českého stravenkového systému s jinými evropskými zeměmi. V druhé části této práce provádíme rozbor redistribučních efektů stravného na jednotlivé příjmové decily, vyčíslujeme dopady daňového zvýhod- nění stravného na státní rozpočet a podle několika scénářů simulujeme nahra- zení současné podoby stravného rovným příspěvkem na stravování. Na zák- ladě naší analýzy představuje daňové zvýhodnění stravného pro státní roz- počet zátěž 1.3 mld Kč. Naše zjištění naznačují, že současná podoba stravného rozšiřuje příjmovou propast mezi příjemci a nepříjemci, a to jak v rámci jed- notlivých decilů, tak napříč nimi. Majetnější domácnosti dostávají stravné častěji, navíc v nominálně i poměrně vyšších hodnotách. Věříme, že nahrazení současného systému systémem s rovným příspěvkem na stravování (využíva- jícího současný rozpočet) by podpořilo příjmovou rovnost. Nižší decily by benefitovaly, díky vyššímu podílu jedinců oprávněných pobírat stravné, za- tímco domácnosti z vyšších decilů by zaznamenaly pokles ve...
|
|
|
Daň z příjmu ze závislé činnosti: Reálný dopad legislativních změn - případová studie
Marková, Diana ; Kemény, Irena (vedoucí práce) ; Hollmannová, Monika (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji daně z příjmu ze závislé činnosti. Cílem práce je namodelovat reálný dopad legislativních změn v České republice na skutečné daňové zatížení zaměstnanců s různými příjmy a navrhnout optimálnější řešení výpočtu daně. Modelace je provedena na datech obsahujících hrubou mzdu, uplatňované nezdanitelné části základu daně a slevy na dani za každého zaměstnance konkrétního výrobního podniku za rok 2012. Pro ostatní roky data modeluji z daného souboru pomocí inflace. Pro porovnání skutečného daňového zatížení používám efektivní daňovou sazbu, implicitní daňovou sazbu a čistou implicitní daňovou sazbu. Z výsledků výpočtů vyplynulo, že největší vliv na výši daňového zatížení mají daňové odpočty a také minimální a maximální vyměřovací základy pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud by neexistovaly daňové odpočty, bylo by reálné daňové zatížení pro většinu zaměstnanců dle efektivní daňové sazby v čase téměř konstantní. Ve skutečnosti z pohledu efektivní daňové sazby daňové zatížení mírně klesalo právě díky nárůstu daňových odpočtů. Z výsledků také vyplývá, že největší rozdíly v daňovém zatížení mezi zaměstnanci jsou způsobeny uplatňováním a neuplatňováním daňových odpočtů.
|
|
|
Osvobození od osobního důchodové daně jako faktor formulující míru zdanění v zemích EU
Červená, Lucie ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Doležalová, Ivana (oponent)
V diplomové práci na téma Osvobození od osobní důchodové daně jako faktor formulující míru zdanění v zemích EU jsou definovány pojmy daňové výdaje a osvobození od daně. Hlavním cílem práce je analýza příjmů osvobozených od osobní důchodové daně v České republice a členských zemích EU se zaměřením na příjmy sociálního charakteru. V rámci analýzy osvobozených příjmů v České republice jsou kvantifikovány daňové výdaje související s osvobozením sociálních příjmů daňových poplatníků. Dále je provedena komparační analýza osvobozených sociálních příjmů v členských zemích EU, přičemž analyzuji vliv osvobození sociálních příjmů na míru zdanění vybraných typů domácností s různou výší příjmu.
|
|
|
Daňové úlevy v České republice
Jareš, Martin ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Vančurová, Alena (oponent) ; Sadovský, Zdeněk (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je analýza daňových úlev v daňovém systému České republiky. Konkrétně jde o identifikaci daňových úlev v legislativě upravující daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty pro rok 2008 a kvantifikaci jejich dopadů na daňové příjmy. Práce začíná přehledem literatury v této oblasti. V této oblasti existuje bohatá akademická literatura, která se zabývá různými aspekty analýzy daňových úlev počínaje jejich identifikací a kvantifikací a konče distribuční analýzou či analýzou vyvolaných nákladů. Většina literatury pochází z USA, kde se podstatná část studií zabývá kritikou oficiálních výkazů daňových úlev či návrhy na jejich zlepšení. Podobná témata chybí v literatuře z jiných zemí. Dalším zdrojem jsou oficiální výkazy daňových úlev, které jsou publikovány v několika zemích. Přehled literatury je možno uzavřít tak, že neexistují žádné mezinárodně akceptované standardy analýzy daňových úlev. Další závěr se týká vlastního pojmu daňový výdaj (tax expenditure). Tento pojem začal být používán v USA v 60. letech 20. století aby vyjádřil fakt, že mnoho daňových úlev jsou ve skutečnosti přímýmí výdaji skrytými v daňovém systému. Mnohdy jsou však jako daňové výdaje nazývána i ta ustanovení, která nejsou analogiemi k přímým výdajům. Proto v této práci není pojem daňové výdaje používán. Místo toho je používán obecnější pojem daňové úlevy. Daňové výdaje pak představují podmnožinu daňových úlev. Daňové úlevy jsou definovány jako ustanovení daňových zákonů, které představují pro poplatníka snížení daně nebo její pozdější splatnost. Daňové úlevy jsou identifikovány podle jejich formy, tj. osvobození od daně, snížené sazby, slevy na dani apod. Pouze prvky, které představují integrální součást daňového systému (např. odpočet daně na vstupu), nejsou identifikovány jako daňová úleva. To zajišťuje, že je sestaven úplný seznam daňových úlev. Pak je použita normativní analýza pro identifikaci účelu každé jednotlivé daňové úlevy. tj. daňové úlevy jejichž cílem je podpora cílů jiných veřejných politik (skutečné daňové výdaje), daňové úlevy jejich cílem je zvýšení efektivity daňového systému, zejména snížením vyvolaných nákladů a konečně daňové úlevy, které sdílí vlastnosti obou výše zmíněných skupin. Na tomto základě bylo identifikováno 210 daňových úlev (DPFO: 119, DPPO: 62, DPH: 29). Z pohledu dalších analýz jsou nejdůležitější daňové úlevy na podporu jiných cílů veřejných politik. Metody kvantifikace identifikovaných daňových úlev byly založeny na dostupných datech. Bylo identifikováno celkem 57 daňových úlev na podporu jiných cílů veřejných politik z celkového počtu 210. Celkový dopad uvedených 57 daňových úlev byl odhadnut na 120 mld. Kč. Je však třeba mít na paměti, že jednoduchý součet daňových úlev není metodologicky korektní, neboť zrušení více daňových úlev najednou má odlišné dopady na daňové příjmy než součet individuálně kvantifikovaných dopadů. Hlavní přínos práce spočívá v sestavení kompletního seznamu daňových úlev v daňovém systému České republiky pro daně s nejvyšším výnosem. To do budoucna umožní připravovat takové analýzy každoročně, zahrnout další daně a zlepšit používané metody. Tvůrci politik v oblasti veřejných financí a daní tak budou mít více dostupných informací pro tvrobu efektivnějších politik. Z této práce může čerpat i další výzkum zabývající se dalšími aspekty vybraných daňových úlev jako jsou např. jejich distribuční dopady.
|
|
|
Optimalizace uplatňování daňové ztráty
Jančová, Lucie ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Doležalová, Ivana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je optimalizovat uplatňování odpočtu daňové ztráty při zohlednění ostatních odčitatelných položek a slev na dani. První dvě části práce vychází především z ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jsou zde definovány podmínky pro uplatnění odčitatelných položek daňové ztráty, odpočtu výdajů při realizaci projektů výzkumu a vývoje, odečtu darů a slev na dani. Poslední třetí kapitola aplikuje zjištěné poznatky při optimalizaci uplatnění odpočtu daňové ztráty. Optimalizace je provedena pro dva fiktivní poplatníky daně z příjmů právnických osob. Záměrem je najít kombinaci odpočtů a slev na dani, kdy je daňová povinnost poplatníka minimální, a to i po zohlednění případné následné daňové kontroly a možného doměření daně správcem daně. V závěru práce je nalezen postup, který zmírňuje nevýhodnost nemožnosti uplatnění odečtu daňové ztráty oproti dodatečnému zvýšení daňové povinnosti správcem daně v průběhu daňové kontroly.
|
host ::
RSS.