|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
|
|
Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku
Ondrejka, Miroslav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Selhání amerických tajných služeb při odhadu schopností iráckého režimu je často označováno jako hlavní důvod pro rozhodnutí George W. Bushe svrhnout diktaturu Saddáma Husajna. Čelní představitelé Bushovy administrativy mezi léty 2002 a 2003 mnohokrát zveřejňovali argumenty tajných služeb, aby legitimizovali své rozhodnutí svrhnout Husajnův režim silou. Tyto poznatky se týkaly především napojení iráckého režimu na Al-Káidu a pokračujícího vývoje zbraní hromadného ničení na území Iráku. Když se tyto informace po válce ukázaly jako mylné, byly tajné služby označeny jako hlavní spouštěč invaze spojeneckých vojsk. Ve své diplomové práci Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku předložím argumenty v rozporu s tímto zažitým názorem. Cílem práce je detailně osvětlit podstatu zpravodajského selhání v oblasti spojenectví Saddáma Husajna a Al-Káidy a jeho schopností skladovat a vyvíjet zbraně hromadného ničení. Odhalím ideologické a strategické důvody invaze do Iráku a budu obhajovat tezi, že zpravodajské odhady hrály v rozhodování George W. Bushe pouze sekundární roli. Pravým důvodem zpravodajského selhání nebyla jen nesprávná práce zpravodajců s informacemi z lidských zdrojů (HUMINT) a technických prostředků (SIGINT), ale především politizace tajných služeb, která probíhala...
|
|
|
Zpravodajská komunita Spojených států amerických: Byla adekvátně zreformována po teroristických útocích v září 2001?
Kondrótová, Katarína ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Cílem této práce bude identifikovat selhání a nedostatky zpravodajské komunity Spojených států amerických, které umožnily provedení teroristických útoků v září 2001, a posléze zanalyzovat, jestli na ně reforma z roku 2004 reagovala adekvátně. Práce bude sledovat vývoj zpravodajských praktik ve Spojených státech, se zaměřením na selhání které nastali před a počas září 2001. Následně rozebere reformní zákon Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act z roku 2004 a zhodnotí, jestli napravil tato selhání a vylepšil tím kontrateroristické opatření v kontextu Spojených států, a teda i mezinárodně. Práce by měla poskytnout odpovědi na nasledující otázky: Byl zákon IRTPA vhodnou reakcí na teroristické útoky v září 2001? Jaký byl jeho dopad na americkou zpravodajskou komunitu?
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku
Ondrejka, Miroslav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Selhání amerických tajných služeb při odhadu schopností iráckého režimu je často označováno jako hlavní důvod pro rozhodnutí George W. Bushe svrhnout diktaturu Saddáma Husajna. Čelní představitelé Bushovy administrativy mezi léty 2002 a 2003 mnohokrát zveřejňovali argumenty tajných služeb, aby legitimizovali své rozhodnutí svrhnout Husajnův režim silou. Tyto poznatky se týkaly především napojení iráckého režimu na Al-Káidu a pokračujícího vývoje zbraní hromadného ničení na území Iráku. Když se tyto informace po válce ukázaly jako mylné, byly tajné služby označeny jako hlavní spouštěč invaze spojeneckých vojsk. Ve své diplomové práci Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku předložím argumenty v rozporu s tímto zažitým názorem. Cílem práce je detailně osvětlit podstatu zpravodajského selhání v oblasti spojenectví Saddáma Husajna a Al-Káidy a jeho schopností skladovat a vyvíjet zbraně hromadného ničení. Odhalím ideologické a strategické důvody invaze do Iráku a budu obhajovat tezi, že zpravodajské odhady hrály v rozhodování George W. Bushe pouze sekundární roli. Pravým důvodem zpravodajského selhání nebyla jen nesprávná práce zpravodajců s informacemi z lidských zdrojů (HUMINT) a technických prostředků (SIGINT), ale především politizace tajných služeb, která probíhala...
|
|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
host ::
RSS.