|
|
Životní styl ženy v těhotenství
VOLFOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřená na informovanost těhotných žen v oblasti zdravého životního stylu. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky zdravého životního stylu a jejich problematika. Dále je popsána péče porodní asistentky a její edukace v jednotlivých oblastech zdravého životního stylu. Pro výzkumné šetření byla využita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů s těhotnými ženami, které docházely do těhotenské poradny. Výběrový vzorek byl vybrán z těhotných žen, které se chtěly podílet na výzkumu bakalářské práce. Výzkum probíhal na přelomu měsíce února a března v roce 2018. Rozhovory se ženami byly provedeny anonymně se zájmem o zachování soukromí a po jejich souhlasu nahrány na diktafon. Získané rozhovory byly pečlivě přepsány, analyzovány a kódovány metodou "tužka papír". Rozhovor se skládal z 11 otázek, které byly dle potřeby doplněny o podotázky. Odpovědi byly rozčleněny do jednotlivých kategorií a následně podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 7 těhotných žen od 23 do 42 let věku. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zjistit informovanost žen v oblasti zdravého životního stylu v období těhotenství. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se změnily stravovací návyky žen v těhotenství. Z šetření vyplynulo, že téměř všechny ženy se v období těhotenství snažily o zlepšení svých stravovacích návyků. Respondentky často uváděly, že jedly lehké, zdravé pokrmy a také zařadily do jídelníčku mnohem více ovoce a zeleniny. Zároveň jedly pravidelně a zajímaly se o to, odkud potraviny pocházejí. Respondentky také uváděly potraviny, které se snažily ve svém jídelníčku eliminovat. Patřily mezi ně smažená, tučná jídla a sladké či slané pochutiny. Ačkoli si byly respondentky vědomy nevhodností těchto potravin, některé z nich se svěřily, že díky těhotenským chutím občas něco takového snědly. Co se týče pitného režimu, výzkumné šetření ukázalo, že si všechny ženy myslí, že by měly zvýšit svůj příjem tekutin. Ženy pily nejčastěji vodu, čaj nebo ovocný džus. Stejně tak jako tomu bylo u potravin, také některým tekutinám se ženy snažily vyhnout. Dle všech respondentek je nevhodná káva, dále také uváděly nápoje jako Coca-Cola nebo Kofola. Jedna respondentka však zmínila, že Coca-Cola pro ni byla velkým pomocníkem v prvním trimestru při těhotenské nevolnosti. Pouze tři ženy uvedly, že své stravovací návyky neměnily. Jedna z nich byla toho názoru, že měla správné stravovací návyky již před otěhotněním. Dvě další respondentky své těhotenství neplánovaly, a proto se na změnu stravování nijak nezaměřily. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem ženy získávají informace o správném životním stylu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že šest ze sedmi respondentek získávají informace pomocí internetu. Tři respondentky uvedly jako zdroj ostatní maminky nebo kamarádky a pouze dvě respondentky odpověděly, že některé informace získaly od porodních asistentek na předporodních kurzech. Z toho vyplývá, že žádná respondentka nevyhledávala informace o zdravém životním stylu v těhotenství od porodní asistentky v rámci prenatální péče v ordinaci u gynekologa. Informace a poznatky získané při zpracování bakalářské práce mohou být pomocným materiálem pro porodní asistentky v rámci edukace těhotných žen o zdravém životním stylu v těhotenství. Výstupem bakalářské práce je informativní letáček zaměřený na dodržování zásad správného životního stylu v těhotenství.
|
|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu s preeklampsií
PIKLOVÁ, Žaneta
Bakalářská práce s názvem Specifika péče porodní asistentky o ženu s preeklampsií je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se ze začátku věnuje samotnému těhotenství a jeho rozdělení na fyziologické, rizikové a patologické těhotenství. Dále je zde popisováno, co jsou rané gestózy, jak se projevují a jaké při nich vznikají potíže. V bakalářské práci jsou uvedeny také pozdní gestózy, jejich definice a kritéria pro jejich diagnostiku. Následně se teoretická část zabývá ženami s onemocněním preeklampsie, kde je blíže preeklampsie popisována. Především je popisována její etiologie, příznaky, rizikové faktory, ale také její diagnostika a prevence. V teoretické části je zmíněna péče, kterou poskytují porodní asistentky ženám s preeklampsií, jsou zde uvedeny a popsány komplikace, které se mohou u těhotných žen s onemocněním preeklampsie objevit. Závěr teoretické práce zahrnuje definici edukace a její zásady a poté je popsána edukace těhotných žen s preeklampsií porodními asistentkami. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat specifickou péči porodních asistentek o ženy s preeklampsií. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem poskytují péči porodní asistentky ženám s preeklampsií? Jaká jsou očekávání žen při poskytování péče ze strany porodních asistentek? Pro účely výzkumného šetření byla použita kvalitativní metoda, která byla provedena pomocí hlubokých individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny s devíti těhotnými ženami s diagnózou preeklampsie a s osmi porodními asistentkami. Obě skupiny žen byly před začátkem rozhovoru informovány o tématu a byl jim objasněn účel rozhovoru. Těhotné ženy i porodní asistentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými informacemi dle etických práv a norem. Pro uskutečnění polostrukturovaného rozhovoru byly předem připravené otázky jak pro ženy s diagnózou preeklampsie tak pro porodní asistentky. V průběhu rozhovoru byly informace průběžně zapisovány a poté anonymizovány. Na základě analýzy dat metodou barvení textu byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie (Švaříček, Šeďová, 2010). U těhotných žen s diagnózou preeklampsie byly zvoleny tři hlavní kategorie. První kategorie nese název Očekávání žen, kde byla zvolena podkategorie Splnění očekávání žen o porodních asistentkách. Druhá kategorie s názvem Informovanost žen měla podkategorie Informovanost těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Třetí kategorie Potřeby žen, měla podkategorie Narušené potřeby a Snaha porodních asistentek o uspokojení narušené potřeby. U porodních asistentek byly zvoleny dvě hlavní kategorie. První kategorie s názvem Znalosti porodních asistentek se zaměřila na to, zda porodní asistentky mají znalosti ohledně symptomů preeklampsie a zda znají její komplikace. Druhá kategorie Poskytnutí péče se zaměřovala na specifickou péči porodních asistentek o těhotné ženy s preeklampsií a na potřeby těhotných žen.
|
|
| |
|
|
Kvalita a kvantita pohybových aktivit v těhotenství
OŠMEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na pohybové aktivity vykonávané těhotnými ženami, u kterých probíhá fyziologické těhotenství. V teoretické části je charakterizováno těhotenství fyziologické, rizikové a patologické. Charakterizovány jsou příznaky těhotenství, fyzické a psychické změny spojené s těhotenstvím. Další část se věnuje významu pohybových aktivit, vlivu na zdravotní stav těhotné ženy a vlivu na plod. Popsány jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství, mezi něž patří chůze, plavání, tanec, jízda na kole, jóga, speciální tělocvik a další. Dále pak i nevhodné pohybové aktivity, mezi něž se řadí sjezdové lyžování, tenis, squash či bruslení. Popsány jsou i kontraindikace pohybových aktivit v těhotenství. Praktická část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění preferencí pohybových aktivit těhotných žen, jejich možnostech vykonávání pohybových aktivit v jejich okolí a také to, zda jsou informovány svým gynekologem o vhodných možnostech výkonu pohybových aktivit v těhotenství. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření probíhalo pomocí řízených rozhovorů, jež byly zaznamenávány na nahrávací zařízení a poté přepsány do písemné formy. Dotazované ženy byly oslovovány v centrech pro těhotné ženy a gynekologických ordinacích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo od 3. do 18. března 2016. Rozhovory, které byly složeny z šestnácti otázek, poskytlo celkem šestnáct těhotných žen. Pro vytvoření myšlenkových map byly použity informace od všech respondentek. Celkem bylo vytvořeno osm kategorií, v nichž je znázorněno celkem devět myšlenkových map. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají pohybové aktivity ženy v těhotenství a jaké je jejich povědomí o možnostech vykonávání pohybových aktivit. Byly položeny tři výzkumné otázky. První otázka zněla: Jakému druhu pohybových aktivit se ženy v těhotenství věnují nejčastěji? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké mají těhotné ženy možnosti k vykonávání pohybových aktivit ve svém okolí? A třetí otázka se týkala informovanosti těhotných žen gynekologem: Jsou těhotné ženy informovány svým gynekologem o možnostech pohybových aktivit? Z šetření vyplynulo, že oslovenými těhotnými ženami byla nejčastěji preferována chůze. Dále je v oblibě cvičení pro těhotné, jóga. Mezi uvedenými pohybovými aktivitami byla i jízda na stacionárním kole, cvičení na gymnastickém míči a agility. Z poskytnutých odpovědí dále vyplývá, že těhotné ženy mají dostatek pohybových aktivit v těhotenství a také samy pociťují, že mají dostatek pohybu. Mezi možnostmi, které těhotné ženy dále mají k vykonávání pohybových aktivit, má své místo plavání, jóga, kurzy pro těhotné, cvičení na míči, pilates, běh a nordic walking. Z rozhovorů je ale jasné, že se těhotným ženám ve větší míře nedostává informací ze strany gynekologů o možnostech pohybových aktivit v těhotenství. I přesto, že jde o téma aktuální, stále není tato problematika zcela jasná. Z výzkumu by mohli čerpat hlavně gynekologové, případně porodní asistentky. Výzkum by mohl přispět ke zlepšení edukace těhotných žen o jejich možnostech pohybových aktivit, aby neohrozily ani sebe, ani nenarozené dítě.
|
|
|
Prožívání rizikového těhotenství z pohledu ženy
TŘEBÍNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá prožíváním rizikového těhotenství z pohledu ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladě odborné literatury. V teoretické části je nejprve shrnut současný stav dané problematiky a poté byl definován pojem těhotenství. Následně jsou popisovány kapitoly oplození, implantace, nidace plodu, vývoj plodu, diagnostika těhotenství, těhotenské změny a úloha porodní asistentky v prenatální poradně v I., II. a III. trimestru těhotenství. Dále se práce zaměřovala na rizikové těhotenství a to především na rizikové faktory. Poté je popisována kapitola hospitalizace ženy na oddělení rizikového těhotenství, kde jsou popisovány podkapitoly hrozící předčasný porod, vícečetné těhotenství, krvácení v těhotenství, nepravidelné polohy plodu, choroby ženy ovlivňující těhotenství a péče porodní asistentky o ženu s rizikovým těhotenstvím. Teoretická část je uzavřena popisem potřeb žen při hospitalizaci na oddělení rizikového těhotenství. Cílem práce bylo zjistit, zda těhotenství ovlivňuje ženy během hospitalizace na oddělení rizikového těhotenství. Byla položena jedna výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňují riziková těhotenství potřeby žen během hospitalizace? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozčleněn do předem připravených okruhů otázek. Rozhovory byly vedeny na oddělení rizikového těhotenství v období března a dubna roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen deseti ženami, které byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice. Rozhovory s ženami probíhaly v klidných a předem určených místech. Ženy předem písemně souhlasily s poskytnutím rozhovorů a s jejich následným použitím pro praktickou část bakalářské práce. Získaná data byla analyzována metodou barvení textu a následně byly vytvořené hlavní významné kategorie a jejich podkategorie. K interpretaci výsledků byly použity přímé řeči žen, které jsou v textu označeny kurzivou. Byly stanoveny dvě kategorie a jejich podkategorie. První kategorie se jmenuje Informace a zahrnuje tyto podkategorie: Zdroj podaných informací a Spokojenost s informacemi. Druhá kategorie nazvaná Potřeby obsahuje tři podkategorie: Fyziologické potřeby, Sociální a Psychické potřeby. První kategorie zjišťovala informace, které jsou podávány ženám na oddělení rizikového těhotenství. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie a zabývala se spokojeností s podávanými informacemi a zdrojem podaných informací. Druhá kategorie se zaobírala potřebami žen a její podkategorie se zaměřila na fyziologické, sociální a psychické potřeby. Z výzkumného šetření vyplynulo, že hospitalizace žen na oddělení rizikového těhotenství ovlivnilo především jejich vyprazdňování stolice, spánek, odpočinek, aktivitu a výživu. Některé respondentky uváděly nespokojenost s podanými informacemi ohledně jejich zdravotního stavu a výsledků vyšetření od lékařů. Naopak většina žen uváděla spokojenost s podáváním informací od porodních asistentek. S podáváním informací byla většina žen celkem spokojena. V podkategorii sociální potřeby uváděly všechny respondentky, že mají omezený kontakt s rodinou a přáteli, ale snažily se spolu komunikovat přes telefon a počítač. Hospitalizace také ovlivnila jejich rodinný život, který se týkal péče o starší děti a o domácnost. V oblasti psychiky hrála hospitalizace v nemocnici velkou roli. Ženy díky hospitalizaci pociťovaly velkou obavu o zdravotní stav svůj a svého nenarozeného dítěte. Respondentky uvedly, že největší psychickou podporu v průběhu hospitalizace jim poskytoval manžel / partner, rodina, přátelé, ale také porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství nebo jako vzdělávací materiál pro širokou veřejnost.
|
|
|
Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou.
UHLÍKOVÁ, Karin
Tématem této bakalářské práce je "Subjektivní vnímání prenatální péče těhotnou ženou". Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak ženy vnímají prenatální péči. Druhým cílem bylo zjistit názory těhotných žen na jejich vztah k porodní asistence. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat jak těhotné ženy vnímají prenatální péči v Písku a v Týně nad Vltavou. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Byly určeny dva výzkumné soubory. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentek, pět žen z prenatální poradny v Týně nad Vltavou a pět žen, které docházely do prenatální poradny v Písku. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu nebo pouze písemně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že těhotné ženy jsou s formou poskytované prenatální péče spokojeny. Mezi změny, které by ženy uvítaly, patří zvýšení informovanosti o průběhu těhotenství a plánovaných vyšetření, individuální přístup, lepší komunikaci s lékařem a kratší čekací doby. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že všechny oslovené ženy mají důvěru v porodní asistentku. Na základě provedeného výzkumného šetření se mi podařilo zjistit, že dotazované ženy z prenatální poradny v Písku jsou spokojeny se všemi dílčími složkami prenatální péče. Oproti tomu v prenatální poradně v Týně nad Vltavou by respondentky uvítaly ještě více individuální přístup a komunikaci s lékařem. Výzkumná práce poukazuje na to, že ve zdravotnictví nejde pouze o rutinní práci, ale především o lidský přístup a komunikaci. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o prenatální péči,další možností je publikace v odborném časopise.
|
|
|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
|
|
Role porodní asistentky v aktivitách na podporu kojení
STEJSKALOVÁ, Dana
Kojení je pro matku a dítě jeden z prvních nejvýznamnějších citových okamžiků. Podle dosavadních výzkumů přináší kojení dítěti ochranu proti alergiím, zlepšuje imunitní systém, přispívá k zdravému růstu kostí a poskytuje výživnou energetickou hodnotu. Kojení je nenahraditelný způsob výživy, který může matka svému dítěti nabídnout a je finančně nenáročný. Velmi důležitá je příprava těhotné ženy na kojení již v prenatálním období dítěte pomocí předporodních kurzů nebo příprava v prenatální poradně pro těhotné. Pokud se žena rozhodne své dítě kojit, měla by znát zásady správného kojení, techniku a polohy při kojení. Úloha zdravotní sestry či porodní asistentky je edukace ženy v těhotenství a po porodu. Práce shrnuje anatomii prsou, charakteristiku, výhody a techniky kojení, složení mateřského mléka, vymezení pojmu porodní asistentka a aktivity na podporu kojení. Práce se zabývá informovaností žen v prenatálním období o kojení. Zjišťuje, jaké mají ženy informace o kojení. Dále zjišťuje, jaké aktivity vykonávají porodní asistentky. Výzkum byl prováděn kvantitativní formou prostřednictvím dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo padesát šestinedělek z Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Pelhřimov, p.o. Druhý výzkumný soubor tvořilo padesát porodních asistentek z primární péče města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Pelhřimov. Výsledky práce je možné využít jako informační materiál pro porodní asistentky pracující v primární péči. Výsledky tak prostřednictvím informovaných porodních asistentek mohou pomoci k zlepšení informovanosti žen v prenatální péči a mohou být použity i v předporodních kurzech k edukaci žen o kojení.
|
|
|
Informovanost žen o screeningu v těhotenství
VAŇÁČOVÁ, Tereza
Nejlepší cestou, jak dovést těhotenství k úspěšnému porodu a udržet zdraví matky a plodu je včasná a také pravidelná prenatální péče. U nás zajišťují prenatální péči porodníci, praktičtí lékaři a porodní asistentky. Úkolem porodní asistentky je pomáhat hodnotit fyzické, psychologické i sociální potřeby a naučit ženu, jak má pečovat o sebe samou. Zdravotnický personál musí spolupracovat jako tým, jako jeden celek, aby bylo dosáhnuto co nejlepší péče o ženu. Pro ženu je důležité prožít klidné těhotenství a úlohou asistentky je zmírnit obavy pacientky. Porodní asistentka musí ženě poskytnout dostatečné informace před každým výkonem a musí dostat souhlas těhotné ženy k provedení výkonu. Musí umět těhotné ženě poskytnout správné informace v jednotlivých trimestrech těhotenství. Dalším úkolem je zajistit ultrazvukové vyšetření a odběry krve ve správném gestačním stáří a transportovat vzorky do laboratoře a předtím správně vyplnit žádanku. Velmi důležité je zajistit zpětnou informaci, která se týká výsledku screeningu a následná vyšetření v centru prenatální diagnostiky.
|
|
|
Úrazy v těhotenství a problematika ošetřovatelské péče
ČERMÁKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na úrazy v těhotenství a problematiku ošetřovatelské péče.Teoretická část bakalářské práce charakterizuje výskyt úrazů, dále charakterizuje jednotlivé typy úrazů a léčbu, polytraumata a prevence těhotných žen, které cestují automobilem. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem této práce bylo zjistit, jaké se nejčastěji vyskytují v těhotenství úrazy, jaký dopad mají úrazy na zdravotní stav těhotné ženy, zda si těhotné ženy uvědomují velké nebezpečí při používání hromadných dopravních prostředků a jaké jsou nejčastější problémy v ošetřovatelské péči u žen po úrazech.
|
host ::
RSS.