|
|
Polarografická analýza vod
Klečka, Tomáš ; Rozman, Jiří (oponent) ; Čížek, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v první části zabývá teoretickým základem polarografie a voltametrie, rozebírají se některé metody s ohledem na jejich detekční meze. Poté je provedeno měření na polarografu metodou anodické rozpouštěcí voltametrie a vyhodnocení v MATLABu za pomocí dvou funkcí. Dále je navržen postup pro laboratorní úlohu s polarografem.
|
|
|
Využití indexů znečištění pro zhodnocení kontaminace půd
Čmelíková, Dorota ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou znečištění půdy těžkými kovy a využitím indexů k jejich zhodnocení. Byly zvoleny dvě oblasti k posouzení a porovnání. Analyzovanými kovy byly rtuť, zinek, měď, olovo a kadmium. Obsahy těžkých kovů byly stanoveny v 15ti vzorcích odebraných v oblasti Kyjova a v 15ti vzorcích poskytnutých z oblasti Ostravy. Stanovení bylo provedeno metodami AMA-254 a FAAS. Ze stanovených koncentrací byly následně vyhodnoceny indexy znečištění a byly posouzeny zdravotní rizika. Znečištění v Kyjově bylo zhodnoceno jako nízké až střední bez zdravotního rizika. Oblast Ostravy byla zhodnocena jako středně až vysoce znečištěná s nízkým zdravotním rizikem, obzvláště pro děti.
|
|
|
Hydrogely huminových kyselin - experimentální model i aplikační forma
Sedláček, Petr ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na využití hydrogelových forem huminových kyselin v základním i aplikovaném výzkumu tohoto cenného přírodního materiálu. Hlavní pozornost je věnována interakci fyzikálního gelu huminových kyselin s měďnatými ionty jako modelovým reprezentantem těžkých kovů. Klíčovou náplní experimentální části práce je optimalizace laboratorních difúzních metod jako inovativního nástroje pro modelování transportu polutantů v přírodních systémech s obsahem huminových látek. Různými technikami byl stanoven difúzní koeficient měďnatých iontů v gelu. Jeho hodnota je úzce spojena s interakcí pevné složky gelu a difundující látky a může proto sloužit jako objektivní parametr pro základní testy reaktivity huminových sloučenin. Poslední část práce je věnována přípravě směsných reverzibilních hydrogelů chitosanu s huminovými kyselinami jako vhodné koloidní formy pro základní aplikace huminových sloučenin.
|
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Polický, Jiří ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce težkých kovů s použitím senzorů vyrobených technologií tlustých vrstev. Je zde popsána výroba tlustovrstvého senzoru metodou sítotisku a elektrochemické analytické metody pro stanovování chemických prvků v elektrolytu. Bylo použito několik komerčních i vyrobených tlustovrstvých past na bázi uhlíku pro pracovní elektrody senzorů. Vlastnosti past byly ověřovány při detekci iontů kadmia v základním roztoku chloridu draselného metodou diferenčně pulzní voltametrie. Nejlepších výsledků bylo dosaženo elektrodou s obsahem uhlíkových nanotrubic označenou NM22 při oxidaci kadmia. S tímto materiálem pracovní elektrody bylo dosaženo detekčního limitu 20×10-6 mol l-1.
|
|
|
Koloběh chrómu a jeho specií v životním prostředí
Nevrlá, Jana ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se v teoretické části zaměřuje především na možnosti vstupu jednotlivých forem chromu do životního prostředí, jejich akumulaci a transformaci ve složkách životního prostředí. Dále jsou zde popsány způsoby odběru vzorků pro analytické stanovení chromu, způsob úpravy těchto vzorků a nejpoužívanější analytické metody stanovení chromu v oxidačním stupni III a VI. Experimentální část je zaměřena na kvantitativní stanovení Cr(III) a Cr(VI) v odpadních vodách, odebraných v neutralizační stanici Chemické fakulty VUT v Brně, pomocí vybraných spektrofotometrických metod a porovnání získaných výsledků s výsledky analytického stanovení celkového chromu metodou atomové absorpční spektrometrie.
|
|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
|
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
|
|
| |
|
|
Bariérové vlastnosti hydrogelů
Královič, Michal ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je posoudit bariérové vlastnosti hydrogelů. Bylo zkoumáno celkem 6 druhů agarosových hydrogelů, z nichž 5 druhů gelu bylo obohacených o huminové kyseliny izolované z různých zdrojů. Huminové kyseliny byly vybrány z nabízených standardů společnosti IHSS, konkrétně šlo o vzorky Leonardite, Elliott Soil, Suwannee River, Pahokee Peat a Nordic Lake. Za pomoci UV–VIS spektrometrie byla sledována koncentrace měďnatých iontů, které sloužily jako difúzní roztok. Výsledky difúzních koeficientů byly vyhodnoceny několika difúzními metodami. Byla použita metoda difúze v rovinné desce a tři možná řešení difúze konstantního zdroje.
|
|
|
Absorpční čištění spalin vznikajících spalováním odpadů
Jecha, David ; Klemeš,, Jiří (oponent) ; Žaloudík, Petr (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá možnými metodami čištění spalin od znečisťujících látek, jako jsou složky kyselé povahy. Pozornost je především věnována mokré metodě čistění spalin, a to zejména v odstraňování oxidu siřičitého (SO2). V úvodu jsou popsány výhody a nevýhody termického zpracování odpadu se zaměřením na produkci nežádoucích znečišťujících látek. V navazující části jsou shrnuty poznatky o hlavních znečisťujících látkách vznikajících při spalování. Je uvedena legislativa platná v ČR, která se týká emisí plynných znečišťujících látek ze spaloven odpadů. Část věnující se způsobům odstraňování škodlivých látek je především zaměřena na absorpční postupy (mokrá resp. polosuchá vypírka) a adsorpční postupy. Dále jsou diskutovány některé moderní technologické postupy, jež jsou charakteristické multifunkčním účinkem, např. odstraňování kyselých složek, těžkých kovů, polychlorované dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů ze spalin jediným nástřikem suspenze. Z technologií sloužících k odstraňování těžkých kovů je věnována pozornost zejména otázkám odstraňování rtuti ze spalin. Vlastní část práce se opírá o experimentální činnost na zařízení dvoustupňového čištění spalin. Je popsána funkce experimentálního zařízení a metodika měření jednotlivých veličin na experimentálním zařízení i podrobný popis všech zařízení a jejich dílů. Je proveden popis uskutečněných experimentálních měření a jejich vyhodnocení. Souběžně s experimentálními pracemi byl vyvářen simulační model mokrého čištění spalin v programu ChemCad. Na tomto modelu byly zkoumány vlivy jednotlivých provozních parametrů. Práce obsahuje naměřené výsledky, které jsou podkladem pro ověření matematického modelu. Dále je představena bilance těžkých kovů na základě měření na spalovně odpadů. Hlavní přínosy této práce lze shrnout do těchto bodů. Autor navrhl a vytvořil experimentální zařízení dvoustupňového čistění spalin. Vytvoření výpočtu tlakové ztráty pro prototypové zařízení O-element a pro náplňovou kolonu se strukturovanou náplní FLEXIPAC. Vytvoření souboru dat naměřených na experimentální jednotce. Stanovení teploty na výstupu z libovolného aparátu, kde je nastřikována kapalina do proudu teplých spalin. Navržení simulačního modelu, který je identický s experimentálním zařízením, jehož použití umožnilo porovnávat naměřená a vypočtené výsledky a je podkladem pro navrhování průmyslových aplikací. Posledním bodem je vytvoření bilance těžkých kovů na příkladové průmyslové spalovně odpadů.
|
host ::
RSS.