|
|
Domácí násilí na ženách
Tůmová, Nikola ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se týká problematiky domácího násilí. V teoretické části se zabývám vymezením domácího násilí jako takového; co to vlastně je, koho se nejčastěji týká a v jakých formách se vyskytuje. Dále také uvádím legislativní rámec a epidemiologii této problematiky na území České republiky. V praktické části se věnuji zhodnocení dotazníkového šetření, které jsem prováděla na základní a střední škole a dále porovnávám získané výsledky respondentů.
|
|
|
Násilí na seniorech v českých rodinách. Analýza jeho příčin
Hříbalová, Marie ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Neuwirth, Jiří (oponent)
Nezpochybnitelný fakt, že lidská populace celosvětově stárne, vede k čím dál častějším úvahám o problematice stáří a stárnutí. Jedním z témat, které se stářím souvisí, je nevhodné zacházení se seniory, které se může rozvinout až k jejich týrání, zneužívání a zanedbávání (známé pod zkratkou EAN - Elder Abuse and Neglect). Autorka se v práci zaměřila na problematiku násilí na seniorech v jejich vlastních rodinách, kdy agresorem je jejich vlastní dítě, vnouče nebo jiný příbuzný. Záměrem práce bylo analyzovat hlavní příčiny, které ke špatnému zacházení se seniory vedou. Tento negativní společenský jev je popisován z pohledu pracovníka krizové telefonní linky pro seniory.
|
|
|
Syndrom EAN
KOPECKÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce je analyzovat násilí na seniorech, jeho formy, důvody, příčiny, možnosti prevenci a řešení v rámci sociální práce. Nastíněny jsou též legislativní možnosti, které v České republice mohou pomoci v řešení otázky syndromu EAN. Práce je zaměřena na vymezení pojmů stáří a syndrom EAN - formy, rizikové faktory, důvody a příčiny násilí. Zaměřuje se na sociální práci se syndromem EAN a organizace zabývající se péčí a pomocí seniorům. Poslední kapitola je věnována legislativě v České republice upravující syndrom EAN.
|
|
|
Problematika zanedbávání seniorů z pohledu pracovníků v přímé péči
NOVOTNÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá problematikou zanedbáávní seniorů z pohledu pracovníků v přímé péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmů souvisejících s tématem bakalářské práce. První kapitola je věnována vymezení pojmů stáří a stárnutí, zabývá se upřesněním pojmu stárnoucí člověk, vymezením a periodizací stáří. Druhá kapitola popisuje změny ve stáří tělesné, psychické a sociální změny. Třetí kapitola se zabývá lidskými potřebami ve stáří. Čtvrtá kapitola popisuje jednotlivé formy péče o seniory péče zajišťovaná rodinou, sociální a zdravotní péče. Pátá kapitola se zabývá Syndromem EAN a jeho jednotlivými formami. Poslední šestá kapitola se zabývá násilím na seniorech v ústavní péči, faktory, které zvyšují ohroženost seniora špatným zacházením a příčinami špatného zacházení na seniorech v ústavní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou pracovníci Centra Sociálních služeb dostatečně informováni o zanedbávání seniorů a jak by postupovali v případě zjištění, že k zanedbávání dochází. Dílčím cílem bylo zjistit, jak se liší názory a přístupy terénních pracovníků a pracovníků pobytových služeb. Pro naplnění cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné okruhy otázek: Prvním okruhem bylo zjištění, zda jsou pracovníci Centra sociálních služeb dostatečně informování o zanedbávání/zneužívání seniorů. Druhý okruh se týkal zjištění, zda se pracovníci přímé péče setkávají se zanedbáváním seniorů. Třetí okruh zjišťoval, jaké by pracovníci volili postupy při zjištění zanedbávání/zneužívání seniora. Posledním čtvrtím okruhem se zjišťovaly názory či postřehy pracovníků k problematice zanedbávání seniorů. S ohledem na zvolené téma, byl vybrán kvalitativní přístup, metoda rozhovoru, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentek. Respondentky byly vybrány náhodným výběrem. Vybrány byly pracovnice vykonávající profesi sociální pracovnice, pracovnice v sociálních službách a zdravotní sestra. Jednalo se o pracovnice vybrané organizace v Českých Budějovicích, která zajišťuje péči seniorům v rámci pobytových a terénních služeb. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že pracovnice Centra Sociálních služeb jsou informováni o zanedbávání seniorů, pouze jedna pracovnice potřebné informace nemá. Respondentky uvedly, že se nejčastěji vyskytuje psychické, finanční zneužívání a také zanedbávání péče. U zanedbávání péče nejčastěji uvedly, že se jedná především o nedostatečné provedení osobní hygieny a nepodání dostatečného množství tekutin. V rámci své profese se pět ze šesti dotazovaných respondetek setkalo s případy zanedbávání seniorů. Ve většině případů utrpěli senioři psychickou újmu, ztrátu finančních prostředků či nebyli dostatečným způsobem zajištěny jejich základní životní potřeby. Většina respondentek by v případě zjištění, že je senior zanedbáván, ohlásila tuto skutečnost svému nadřízenému či policii. Čtvrtá výzkumná otázka posloužila k zjištění názorů pracovnic na problematiku zanedbávání/zneužívání seniorů. Respondentky si myslí, že je nutné zvýšit počet kvalifikovaného personálu, zazněl názor, že by bylo vhodné zavést do organizací poskytujících sociální služby seniorům supervize a také jedna respondentka uvedla, že je důležitá souhra kolektivu a dostatek odpočinku pracovníků. Bakalářská práce může posloužit jako rozšíření informací o zanedbávání seniorů široké veřejnosti. Také může být využita jako informativní materiál pro pracovníky v organizacích, které poskytují sociální služby pro seniory. Práci lze také využít jako učební materiál pro studenty sociální práce a pro studenty ostatních pomáhajících profesí.
|
|
|
Senior jako oběť trestné činnosti
ŽATKOVIČOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou trestné činnosti páchané na seniorech a jejími specifiky. V první části práce je definováno stáří člověka a změny, ke kterým ve stáří dochází. Dále jsou zde vymezeny pojmy viktimologie, viktimnost a viktimizace se zvláštním zřetelem k viktimnosti seniorů a k dopadu trestného činu na oběť - seniora. Následující část práce podrobně popisuje ty typy trestné činnosti, jejichž obětí se senioři nejčastěji stávají - velký důraz je kladen zejména na oblast partnerského a mezigeneračního násilí. V kapitole věnované legislativní úpravě jsou zmíněny nejvýznamnější mezinárodní dokumenty týkající se ochrany obětí trestných činů a dále se práce věnuje zákonu č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů v platném znění včetně komentáře k připravované změně tohoto zákona. Závěrečná část práce shrnuje možnosti pomoci seniorům, kteří se stanou obětí trestné činnosti - větší pozornost je věnována pomoci poskytované intervenčními centry, telefonické krizové pomoci a úloze Bílého kruhu bezpečí. Cílem práce je podat ucelený obraz dané problematiky - zjistit, proč se senioři stávají tak snadnou a častou obětí trestných činů, vymezit největší rizika a zmapovat konkrétní možnosti pomoci obětem.
|
|
|
Možnosti využití psychoterapie při práci s oběťmi domácího násilí: úhel pohledu pracovníků několika pražských krizových a intervenčních center
Vrbová, Markéta ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Markéta Vrbová Abstrakt Diplomová práce pojednává o možnostech využití psychoterapie při práci s oběťmi domácího násilí. Cílem je přiblížit úhel pohledu pracovníků několika pražských krizových a intervenčních center na tuto problematiku. Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje vymezení problematiky domácího násilí, jeho důsledky včetně posttraumatické stresové poruchy, práci s násilnou osobou a v neposlední řadě možnosti řešení včetně využití psychoterapie a jejího vymezení. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, kde jsou popsány jednotlivé kroky celého šetření. Analýza a interpretace dat obsahuje nejvýznamnější úryvky z rozhovorů. Tato práce odhaluje nejen to, zdali pracovníci ve své práci s oběťmi využívají psychoterapeutické prvky, ale i další významná témata, o kterých se stále hovoří jen okrajově a na které je nutné se zaměřit pro zkvalitňování práce s oběťmi domácího násilí a řešení jejich situace.
|
|
|
Domácí násilí na ženách
Tůmová, Nikola ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se týká problematiky domácího násilí. V teoretické části se zabývám vymezením domácího násilí jako takového; co to vlastně je, koho se nejčastěji týká a v jakých formách se vyskytuje. Dále také uvádím legislativní rámec a epidemiologii této problematiky na území České republiky. V praktické části se věnuji zhodnocení dotazníkového šetření, které jsem prováděla na základní a střední škole a dále porovnávám získané výsledky respondentů.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevence
OLTOVÁ, Dagmar
Diplomová práce se zabývá zdravotně sociálními dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevencí. Cílem praktické části diplomové práce bylo zmapovat zdravotně sociální dopady a prevenci násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků. Dílčím cílem bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech. Dalším dílčím cílem bylo zjistit návrhy a doporučení sociálních pracovníků týkající se prevence násilí páchaného na seniorech. V závislosti na cílech práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké jsou zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků? Jaké jsou zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech? Jaký je subjektivní pohled sociálních pracovníků na prevenci násilí páchaného na seniorech? Jaké návrhy a doporučení mají sociální pracovníci k prevenci násilí na seniorech? S ohledem na zvolené téma byl zvolen kvalitativní přístup, metoda rozhovoru, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentů. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů. Na základě výzkumných otázek byly výsledky rozděleny do čtyř kategorií. Z pohledu respondentů je násilí na seniorech aktuální, ale skrytou problematikou. Při práci s obětí je nutná spolupráce pracovníků ze zdravotní a sociální oblasti. Se zdravotními dopady si respondenti spojují dopady na psychiku seniora. Dle respondentů není u seniorů typické fyzické násilí, ale spíše finanční zneužívání a citové vydírání, proto jsou psychické následky nejčastější a nejzávažnější. Mezi dalšími odpověďmi zazněla smrt seniora, úrazy, zlomeniny a modřiny. Sociální dopady si respondenti spojují se sociální izolací, ztrátou finančních prostředků, změnou bydliště a se změnou sociálního statusu. Nejčastější a nejzávažnější dopady jsou dle respondentů ztráta finančních prostředků a sociální izolace. V rámci svého povolání se pět respondentů setkalo s případem násilí na seniorovi. Dopady násilí byly různé, šlo o zlomeniny, modřiny, adaptování se na situaci, nezajištěné základní potřeby, obviňování se z výchovy, ztrátu finančních prostředků, sociální izolaci a hospitalizaci imobilní ženy. Prevence násilí na seniorech je dle pěti respondentů nedostatečná. Do prevence by měly být více zapojeny neziskové organizace, organizace poskytující sociální služby pro seniory a pracovníci v pomáhajících profesích. Více informována by měla být i veřejnost. Dle pracovníků je informovanost veřejnosti nedostatečná, protože o násilí na seniorech se málo hovoří. Dva respondenti si myslí, že informovanost veřejnosti je dostatečná. Součástí prevence je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Čtyři respondenti nemají zkušenost se vzděláváním v oblasti prevence násilí na seniorech. K včasnému vyřešení situace oběti je důležitá dostupnost služeb pro oběti násilí na seniorech. Všichni respondenti se shodli, že dostupnost služeb v Jihočeském kraji je dostatečná. Problémem je malá informovanost seniorů o konkrétních službách. Na závěr výzkumu jsem se zajímala o konkrétní návrhy a doporučení respondentů k prevenci násilí na seniorech. Respondenti si myslí, že prevenci je potřeba vylepšit. Dle respondentů by prevenci násilí na seniorech mohla zlepšit větší informovanost v médiích, přednášky a besedy ze strany policie, vzdělávání pracovníků, vzdělávání seniorů a osvěta ze strany sociálních pracovníků a lékařů.
|
|
|
Specifika sociální práce se seniory ohroženými sydromem Elder Abuse and Neglect
KRÁLOVÁ, Iveta
Diplomová práce pojednává o problematice syndromu Elder Abuse and Neglect, neboli týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola popisuje stárnutí, stáří, biologické, psychické a sociální změny. Další kapitola je věnována ageismu, jeho zdrojům a projevům diskriminace u pečovatelů. Třetí kapitola definuje domácí násilí a její specifika. Tato kapitola zahrnuje také mýty o domácím násilí. Čtvrtá kapitola se rozsáhle věnuje syndromu EAN. Jsou zde popsány všechny druhy/typy násilí (fyzické, psychické, ekonomické, sexuální a další). V páté kapitole je věnována pozornost příčinám, rizikovým faktorům, diagnostikování a následkům týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů. Je zde popsán také profil oběti/pachatele, prevence a řešení této problematiky. V šesté kapitole nalezneme informace o tom, kam se obrátit v případě pomoci. Poslední tři kapitoly pojednávají o sociální práci se seniory, krizové intervenci a telefonické krizové intervenci. Druhou částí diplomové práce je část praktická. Cílem praktické části bylo zjistit, zda jsou vybraní pracovníci (pečující odborný personál) informováni o syndromu EAN, zda se setkali s týraným seniorem, a jaké nástroje sociální práce při řešení této problematiky využívají. Pro sběr dat jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku polořízeného rozhovoru. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od listopadu 2012 do února 2013 formou polostrukturovaného rozhovoru v Třebíči a Českých Budějovicích. Rozhovoru se účastnili vybraní pracovníci - sociální pracovníci, pečovatelky a zdravotní sestry. Pracovníci z vybraných zařízení byli vybráni kvótním výběrem. Cílový soubor tvořilo 10 respondentů (10 žen). Respondenti byli ve věku od 35-55 let. Polořízený rozhovor s vybranými pracovníky probíhal na základě předem stanovených otázek v pevném pořadí. Výsledky z rozhovorů byly zpracovány formou analýzy rozhovorů. Po zpracování výsledků jsem zjistila, že všichni pracovníci z vybraných zařízení v Třebíči i Českých Budějovicích nejsou dostatečně informováni o problematice syndromu EAN. Výzkum dále ukázal, že 8 z 10 respondentek se setkalo s týraným, zneužívaným a zanedbávaným seniorem. Nejvíce se jednalo o ekonomické zneužívání, sebezanedbávání a hrubost ze strany ošetřovatelského personálu. A posledním, třetím cílem praktické části bylo zjistit, jaké nástroje sociální práce pracovníci využívají u seniorů se syndromem EAN. Jako nejčastější nástroj sociální práce, který pracovníci ve vybraných zařízení využívají je rozhovor. Dalším nástrojem řešení bylo nahlášení situace nadřízenému, zkontaktování odborníků (psycholog, psychiatr), sociálních odborů a policie ČR. Po zpracování výsledků jsem došla k závěru. I přesto, že se vybraní pracovníci setkávají s různými druhy týrání, zneužívání nebo zanedbávání seniorů, tak nejsou dostatečně informováni o syndromu EAN.
|
host ::
RSS.