|
|
Zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevence
OLTOVÁ, Dagmar
Diplomová práce se zabývá zdravotně sociálními dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevencí. Cílem praktické části diplomové práce bylo zmapovat zdravotně sociální dopady a prevenci násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků. Dílčím cílem bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech. Dalším dílčím cílem bylo zjistit návrhy a doporučení sociálních pracovníků týkající se prevence násilí páchaného na seniorech. V závislosti na cílech práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké jsou zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků? Jaké jsou zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech? Jaký je subjektivní pohled sociálních pracovníků na prevenci násilí páchaného na seniorech? Jaké návrhy a doporučení mají sociální pracovníci k prevenci násilí na seniorech? S ohledem na zvolené téma byl zvolen kvalitativní přístup, metoda rozhovoru, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentů. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů. Na základě výzkumných otázek byly výsledky rozděleny do čtyř kategorií. Z pohledu respondentů je násilí na seniorech aktuální, ale skrytou problematikou. Při práci s obětí je nutná spolupráce pracovníků ze zdravotní a sociální oblasti. Se zdravotními dopady si respondenti spojují dopady na psychiku seniora. Dle respondentů není u seniorů typické fyzické násilí, ale spíše finanční zneužívání a citové vydírání, proto jsou psychické následky nejčastější a nejzávažnější. Mezi dalšími odpověďmi zazněla smrt seniora, úrazy, zlomeniny a modřiny. Sociální dopady si respondenti spojují se sociální izolací, ztrátou finančních prostředků, změnou bydliště a se změnou sociálního statusu. Nejčastější a nejzávažnější dopady jsou dle respondentů ztráta finančních prostředků a sociální izolace. V rámci svého povolání se pět respondentů setkalo s případem násilí na seniorovi. Dopady násilí byly různé, šlo o zlomeniny, modřiny, adaptování se na situaci, nezajištěné základní potřeby, obviňování se z výchovy, ztrátu finančních prostředků, sociální izolaci a hospitalizaci imobilní ženy. Prevence násilí na seniorech je dle pěti respondentů nedostatečná. Do prevence by měly být více zapojeny neziskové organizace, organizace poskytující sociální služby pro seniory a pracovníci v pomáhajících profesích. Více informována by měla být i veřejnost. Dle pracovníků je informovanost veřejnosti nedostatečná, protože o násilí na seniorech se málo hovoří. Dva respondenti si myslí, že informovanost veřejnosti je dostatečná. Součástí prevence je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Čtyři respondenti nemají zkušenost se vzděláváním v oblasti prevence násilí na seniorech. K včasnému vyřešení situace oběti je důležitá dostupnost služeb pro oběti násilí na seniorech. Všichni respondenti se shodli, že dostupnost služeb v Jihočeském kraji je dostatečná. Problémem je malá informovanost seniorů o konkrétních službách. Na závěr výzkumu jsem se zajímala o konkrétní návrhy a doporučení respondentů k prevenci násilí na seniorech. Respondenti si myslí, že prevenci je potřeba vylepšit. Dle respondentů by prevenci násilí na seniorech mohla zlepšit větší informovanost v médiích, přednášky a besedy ze strany policie, vzdělávání pracovníků, vzdělávání seniorů a osvěta ze strany sociálních pracovníků a lékařů.
|
|
|
Zkušenosti seniorů s moderní domácí a osobní technikou
OLTOVÁ, Dagmar
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Zkušenosti seniorů s moderní domácí a osobní technikou. V 21. století je pro většinu z nás běžné každodenní používání moderní technologie, jako jsou mobilní telefony, platební karty, digitální fotoaparáty a další technické vymoženosti. Ovšem existuje skupina obyvatel, která tato zařízení nevyužívá tolik, jako ostatní. Jedná se o seniory. V teoretické části jsem čerpala z uvedených zdrojů a zaměřila se na vysvětlení jednotlivých pojmů, které souvisí s tématem práce. Tato část je rozdělena na čtyři okruhy. V prvním okruhu jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu stáří a stárnutí, ve druhém okruhu jsem nahlédla do stárnutí v 21. století, třetí okruh se zabývá komunikací se seniory a poslední okruh je zaměřen na moderní domácí a osobní techniku. Ve výzkumné části jsem se soustředila na splnění cíle a zodpovězení výzkumné otázky. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké zkušenosti mají senioři s používáním moderní domácí a osobní techniky. Jako výzkumnou otázku jsem si zvolila: S čím mají senioři největší problém ohledně používání moderní domácí a osobní techniky? Vzhledem k danému tématu byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda polořízeného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo osm seniorů z Českých Budějovic, konkrétně se jednalo o seniory, kteří žijí v Domově pro seniory U Hvízdala, v Domě s pečovatelskou službou CSS Staroměstská a v Domově pro seniory Máj. Měla jsem připraven základní okruh otázek a podle potřeby se doptávala na doplňující otázky. Rozhovory probíhaly v příjemném prostředí, po domluvě se sociální pracovnicí. Respondenti s výzkumem souhlasili a také souhlasili s nahráním rozhovoru na diktafon. Rozhovory jsem si pečlivě zaznamenávala a vyhodnotila. Výzkum byl realizován v březnu 2013. Výsledky shrnují informace, ke kterým jsem během rozhovorů dospěla. I přes svůj věk senioři moderní technologii využívají. Nejvyužívanější jsou mobilní telefony, televize a rádia. Platební karty, digitální fotoaparáty a sKarty patří mezi méně využívané či nevyužívané. Nejvíce zkušeností mají respondenti s rádiem, které vlastní všichni dotazovaní, s televizí, kterou má sedm z osmi dotazovaných a mobilní telefon, který vlastní pět z dotazovaných, ale ostatní dříve také vlastnili mobilní telefon. Hlavní výzkumnou otázkou jsem měla zjistit, s čím mají senioři největší problém ohledně moderní domácí a osobní techniky. U mobilního telefonu dělá seniorům největší problém ovládání, způsobené špatným zrakem, malými písmeny, malými tlačítky či složitostí telefonu. U platebních karet jako největší problém respondenti vidí nutnost docházení do bankomatů. Uvádí zde i strach z přepadení, zneužití, či ztráty platební karty a peněz. Hlavní problémy u sKaret se podobají platebním kartám, docházení do bankomatu, zneužití či přepadení. Dalším problémem zde vidím malou informovanost seniorů. Někteří netuší, k čemu sKarty mají sloužit. Televizor je pro některé volnočasovou aktivitou. Hlavní problém zde je naladění kanálů. Dotazovaní senioři uvedli, že by museli žádat o pomoc někoho jiného. Dalším problémem, který respondenti uvádějí, je problém s natavením TV. Nejméně problémů mají respondenti s rádiem. Většina nemá žádné problémy, ostatní uvádějí, že největší problém dělá respondentům ovládání rádia, např. při ladění rozhlasových stanic není cit na točení kolečkem. Ostatní problémy nemají a v užívání rádia vidí spíše pozitiva. Závěrem si myslím, že by bylo vhodné zavedení kurzů, které se budou věnovat určité problematice. Také by možná pomohla větší informovanost, více článků, reklam či přednášek. Bakalářská práce by mohla sloužit k informovanosti ostatních o dané problematice.
|
host ::
RSS.