|
|
Cirkadiánní systém u adolescentů a využití světelné terapie
Kučerová, Jana ; Červená, Kateřina (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cirkadiánní rytmy jako pravidelně se opakující děje u živých organismů s periodou přibližně 24 hodin představují důležitou součást života Zemi. Aby se perioda vnitřních cirkadiánních hodin organismu udržela v souladu s cyklem pozemského dne, je nutná synchronizace těchto hodin. Nejdůležitějším faktorem pro synchronizaci cirkadiánních hodin je světlo, které mozku poskytuje informaci o fázi pozemského dne. Individuální nastavení cirkadiánních hodin, které se projevuje ve formě chronotypu, má zásadní vliv na život jedince. V průběhu života se chronotypy mění a nejvýraznější změny nastávají v období dospívání, kdy se celkově chronotyp posouvá. To má za následek, že adolescenti chodí spát později, i přestože musí vstávat brzy kvůli školní výuce. Také proto častěji trpí nedostatkem spánku, jsou nepozorní ve škole nebo usínají při výuce. Následně se potýkají, často s výrazným, sociálním jet lagem, který představuje zdravotní riziko. Řešení nabízí světelná terapie. V práci je představeno její obecné využití, i konkrétní příklady použití u zpožděných adolescentů. Existují ale také další možnosti, jak zlepšit situaci adolescentů, např. posunutí začátku školní výuky, behaviorální terapie, ale i poskytnutí informací o dané problematice. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, adolescence, synchronizace světlem,...
|
|
|
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
|
|
|
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
|
host ::
RSS.