|
| |
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
|
|
Úprava pracovněprávních vztahů hráčů symfonických orchestrů v České republice
Ciprys, Pavel ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o specifikách pracovněprávních vztahů hráčů symfonických orchestrů v České republice. V jednotlivých kapitolách nastiňuje mnoho aspektů této činnosti od historického pohledu orchestrální tradice na našem území až k jednotlivým vnitřním mechanismům fungování symfonických orchestrů, jako například vznik pracovního vztahu konkursním řízením, postavení funkčních hráčů v rámci systému orchestrální práce, rozvržení pracovní doby a náplň práce orchestrálního hráče, péče o zaměstnance, zdravotní rizika tohoto povolání a další. Základní činností symfonických orchestrů je činnost koncertní, která probíhá jak na domovském pódiu každého orchestru, tak velmi často i v rámci pracovních cest, neboli zájezdů za účelem ekonomickým, edukativním a komparativním. V této práci je též přiblížena role dirigenta jako klíčového vedoucího pracovníka odpovědného za umělecký výsledek celého orchestru doplněná exkluzivním rozhovorem s hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie Jiřím Bělohlávkem. Dále se autor zabývá rolí umělecké rady, coby stěžejního poradního orgánu managementu orchestru ve věcech uměleckých. Zmínka je též o dalších volených orgánech v rámci orchestru. Novela autorského zákona z roku 2006 měla přímý dopad na výkon majetkových práv výkonných umělců, mezi které hráči...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.