Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historie Severočeské filharmonie Teplice (od roku 1948 až po současnost)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Ve své magisterské práci se autor zabývá historií Severočeské filharmonie Teplice, jediného profesionálního symfonického tělesa v Ústeckém kraji, od roku 1948 až po současnost (2016). Je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přináší přehled nejvýznamnějších dirigentů, kteří u Severočeské filharmonie působili ať už ve funkci šéfdirigenta, či zastávali post druhého dirigenta. Druhá, stěžejní, kapitola přináší přehled historického vývoje, proměn orchestru a událostí s orchestrem spojený, od doby svého znovuobnovení v roce 1948 až po rok 2016. Ve třetí kapitole nejprve autor zmiňuje nejdůležitější informace o Hudebním festivalu Ludwiga van Beethovena, jehož je v současné době teplická filharmonie organizátorem, a poté podává stručný a neúplný přehled vybraných festivalových ročníků. Čtvrtá, závěrečná, kapitola okrajově doplňuje magisterskou práci o informace týkající se „novinky“ Severočeské filharmonie, a sice její orchestrální akademie, založené po vzoru předních českých orchestrů. Autor práci doplnil obrázkovou přílohou zachycující zkušební a koncertní prostředí filharmonie v průběhu let či fotografie filharmonie z poslední doby, dokreslující, možná strohý, faktografický charakter této práce.
Filharmonie Brno, historie a současnost
Blaha, Marek ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; KOTMEL, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce na téma Filharmonie Brno, historie a současnost
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a j eho žesťová skupina
Štainerová, Kateřina ; SUŠICKÝ, Jiří (vedoucí práce) ; MALIMÁNEK, Karel (oponent)
Diplomová práce na téma Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a jeho žesťová skupina je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje vývoji orchestru od počátku jeho založení až po současnost. Druhá až čtvrtá kapitola se zaměřuje na žesťovou skupinu zmíněného tělesa, kde jsou podrobně zpracovány jednotlivé umělecké životopisy současných hráčů. Druhá kapitola se soustředí na členy trombonové skupiny, do níž spadají též dva členové hrající na tubu. Třetí kapitola se zabývá trumpetovou skupinou a čtvrtá kapitola skupinou lesních rohů.
Hobojová skupina Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Pavlíček, Lukáš ; MIHULE, Jiří (vedoucí práce) ; BROŽKOVÁ, Jana (oponent)
Diplomová práce o hobojové skupině Symfonického orchestru Českého rozhlasu představuje první prosopografický přehled hobojistů v letech 1926?2014, kteří byli v orchestru zaměstnáni, či dlouhodobě vypomáhali. Biografický soupis hobojistů a katalogy jejich sólových rozhlasových nahrávek jsou základními předpoklady pro další bádání nad vývojem interpretačních forem. V prvních třech kapitolách jsou popsána východiska práce, použité prameny a historie i současná podoba rozhlasového orchestru. Čtvrtá kapitola přibližuje okolnosti vzniku Pražského komorního orchestru. Poslední kapitolu tvoří životopisy jednotlivých hobojistů, včetně podrobných údajů o jejich vzdělání a umělecké kariéře. Nepostradatelnou součástí jsou tabulky natočených zvukových snímků pro Český rozhlas. Biografický soupis hobojistů autor analyzuje a závěrem se zamýšlí nad rolí hobojové skupiny v rozhlasovém orchestru a její pozicí v interpretaci sólových skladeb. Přílohy zahrnují použité prameny a jiné materiály, fotografie a dokumenty z rozhlasového archivu.
Problematika financování symfonických těles v České republice.
Hannsmann, Jiří ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Magisterská práce - Problematika financování symfonických těles v České republice? se snaží ukázat na příkladu 14 symfonických orchestrů v České republice celou řadu problémů, kterým jsou tato tělesa vystavena. Na vývoji profesionálních těles v minulosti se snažím vysvětlit, že provozování hudby splňující vyšší dobové estetické nároky nikdy nebylo soběstačné a záviselo podobně jako dnes na blahovůli svých donátorů. Hodnocení provozu symfonických orchestrů u nás je ztíženo vysokou variabilitou základních podmínek a poměrně značnou nepřesností zveřejňovaných údajů. Zveřejnil jsem všechny veřejně dostupné údaje o financování 14 symfonických orchestrů a snažil se ukázat na největší rozdíly v dotacích od jejich zřizovatelů a zakladatelů. V závěru jsem se snažil ukázat na možné nástiny řešení trvalého podfinancování profesionálních hudebních souborů v České republice.
Způsob financování vybraných evropských a amerických orchestrů
Moravec, Jaroslav ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá nejen problematikou financování orchestrů, ale i kulturními systémy obecně, a to v rozdílných státech, společnostech a kulturách. Pro účely srovnání těchto systémů mezi sebou a zároveň pro určité vztaţení na poměry České republiky jsem vybral orchestry Wiener Philharmoniker, Berliner Philharmoniker a Concertgebouworkest v Amsterdamu jako zástupce kontinentální Evropy; New York Philharmonic společně s Chicago Symphony Orchestra ze Spojených států amerických; a London Symphony Orchestra z prostředí Velké Británie, která je svým způsobem dělící čárou mezi evropským a americkým světem. Cílem práce je vypracovat srozumitelný přehled nejzásadnějších charakteristik výše zmíněné problematiky.
Historie Severočeské filharmonie Teplice ( od roku 1838 do roku 1945)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; ŠTRAUS, Ivan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám historií Severočeské filharmonie Teplice a to konkrétně v letech 1838 až 1945. Je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola pojednává jednak o lázeňském hudebním dění v Teplicích a jednak o okolnostech vzniku samotného lázeňského orchestru. Druhá kapitola přináší ucelený přehled osobností jednotlivých kapelníků a představuje je v souvislosti s jejich působením v čele lázeňské kapely. Ve třetí kapitole se dozvídáme o pobytech některých slavných skladatelů v Teplicích, kteří sem často přijížděli nejen do lázní za načerpáním nových sil, ale také za načerpáním inspirace ke své další tvorbě. Čvrtá kapitola, obdobně jako druhá, přináší výčet některých slavných umělců, kteří v Teplicích vystupovali, ať už v roli sólisty či dirigenta. Pátá kapitola s názvem Divadlo v Teplicích okrajově doplňuje pohled na kulturní zázemí Teplic, kde se od roku 1874 rovněž uskutečnilo mnoho koncertů světových hudebních velikánů, o kterých se tato práce zmiňuje v její předchozí, čtvrté kapitole. Práci jsem obohatil o obrázkovou přílohu, zobrazující například historické listiny, dobové fotografie či plakáty koncertů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.