|
|
Technologie vstřikování zkušebních těles z termoplastů
Khamzin, Yersin ; Petruš, Josef (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizaci technologických parametrů injekčního vstřikování plastů a studiem vlivu technologických parametrů na kvalitu vylisovaných zkušebních tělísek typu 1A. V práci byla hodnocena z hlediska rozměrové stálosti a hmotnosti kvalita výlisků pro 3 typy polypropylenu (PP) s rozdílným indexem toku taveniny (Mosten GB 002, Mosten GB 218, Mosten MA 230) a 1 typ polystyrenu (PS) (Krasten PS GP 154). V práci byl zhodnocen přinos softwaru pro modelování procesu injekčního vstřikování plastů. Pro optimalizaci technologických parametrů byl použit software SOLIDWORKS Plastics. Konstrukce tělísek, formy a systému chlazení byla vykonstruována a na základě parametrů získaných ze simulace procesu vstřikování byla vyrobena zkušební tělíska. Jejich parametry kvality byly porovnány s 3D modelem a pro každý ze studovaných materiálů byly z hlediska kvality vybrány optimální technologické parametry a vyhodnocena míra vlivu jednotlivých parametrů vstřikování na kvalitu výlisků. Byla prokázána shoda výsledků teoretické simulace s reálným experimentem a byl vypracován výpočetní modul nezávislý na optimalizovaných parametrech kvality, obecně vhodný pro optimalizaci parametrů kvality vstřikovaných dílů.
|
|
|
Optimalizace digitálních spojovacích polí
Mikéska, Marek ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám popisem vlastností elektronických spínačů pro digitální spojovací pole, dále pak návrhem programu pro optimální výpočet spínacích bodů a určení počtu spínačů v digitálních spojovacích polích. V první části jsou popsány vlastnosti, druhy elektronických spínačů, které se používají pro časové oddělení okruhů a jsou základem digitálních spojovacích polí. Základní spínače pro digitální spojovací pole jsou v principu dva, spínač S a spínač T. Spínač S umožňuje propojit pouze stejné kanálové intervaly z příchozího vedení na libovolné vedení odchozí. Spínač S se používá ve vícečlánkových spojovacích polích s kombinací se spínači T, protože samostatně nelze využít. Spínač T umožňuje změnit časovou polohu příchozího vedení do jiné časové polohy odchozího vedení, podle potřeby spojení. Časový spínač může v určitém pracovním režimu zastupovat i spínač prostorový. V praxi se využívá časový spínač s řízeným čtením a s řízeným zápisem. Další část diplomové práce je zaměřena na návrhy a výpočty optimálních spínacích bodů digitálního spojovacího pole, které je výkonnou částí spojovacích systémů. Tyto systémy spojují přímo signály digitálních multiplexů a vytvářejí tak základní předpoklady pro integraci telekomunikačních sítí. Digitálním spojovacím polem se tedy rozumí zařízení schopné spojovat kanály digitálních multiplexů nesoucích informaci v zakódovaném tvaru. Jsou to nejčastěji multiplexy pulsně kódové modulace nebo adaptivní delta modulace. Digitální spojovací pole se dělí na časové a prostorové. Spojovací pole digitálních spojovacích systémů se dají realizovat buď použitím časového spojovacího pole T, které lze realizovat pouze do určité kapacity, nebo spojením ve vícečlánková pole. Jednotlivé články, které jsou řazeny za sebou, jsou tvořeny spínači T a S. Samostatné prostorové pole S neumožňuje vytvoření digitálního spojovacího pole ústředny. Součástí diplomové práce je program, který ze zadaného počtu vstupů určí možné návrhy spojovacích polí a vypočítá optimální počet spínacích bodů a počet spínačů.
|
|
|
Technologie injekčního vstřikování termoplastů
Mikulík, David ; Přikryl, Radek (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá optimalizací technologického režimu pro injekční vstřikování testovacích těles 1A ze semikrystalického PP a amorfního PS. Dále zkoumá vliv změny technologických režimů na krystalinitu semikrystalického PP. Byl stanoven referenční technologický režim pro každý z polymerů a následně byly měněny hodnoty vstřikovací teploty, teploty formy, objemu při přepnutí na dotlak, vstřikovacího tlaku a dotlaku. Po relaxaci výstřiků po dobu 24 h, byly výstřiky a testovací tělesa zváženy a změřeny jejich tloušťky ve vybraných bodech. Z testovacích těles z PP byly odebrány vzorky pro diferenční kompenzační kalorimetrii (DSC) a byla zkoumána jejich krystalinita. Ze zjištěných hmotností a tlouštěk těles byl stanoven optimální technologický režim pro semikrystalický PP a amorfní PS. Zkoumání vlivu změny technologických režimů na krystalinitu neprokázal žádnou jednoznačnou závislost. Dále bylo zjištěno, že zpracováním semikrystalického PP injekčním vstřikováním se snižuje hodnota krystalinity polymeru na rozdíl od výchozího PP granulátu.
|
|
|
Technologie vstřikování zkušebních těles z termoplastů
Khamzin, Yersin ; Petruš, Josef (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizaci technologických parametrů injekčního vstřikování plastů a studiem vlivu technologických parametrů na kvalitu vylisovaných zkušebních tělísek typu 1A. V práci byla hodnocena z hlediska rozměrové stálosti a hmotnosti kvalita výlisků pro 3 typy polypropylenu (PP) s rozdílným indexem toku taveniny (Mosten GB 002, Mosten GB 218, Mosten MA 230) a 1 typ polystyrenu (PS) (Krasten PS GP 154). V práci byl zhodnocen přinos softwaru pro modelování procesu injekčního vstřikování plastů. Pro optimalizaci technologických parametrů byl použit software SOLIDWORKS Plastics. Konstrukce tělísek, formy a systému chlazení byla vykonstruována a na základě parametrů získaných ze simulace procesu vstřikování byla vyrobena zkušební tělíska. Jejich parametry kvality byly porovnány s 3D modelem a pro každý ze studovaných materiálů byly z hlediska kvality vybrány optimální technologické parametry a vyhodnocena míra vlivu jednotlivých parametrů vstřikování na kvalitu výlisků. Byla prokázána shoda výsledků teoretické simulace s reálným experimentem a byl vypracován výpočetní modul nezávislý na optimalizovaných parametrech kvality, obecně vhodný pro optimalizaci parametrů kvality vstřikovaných dílů.
|
|
|
Optimalizace digitálních spojovacích polí
Mikéska, Marek ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám popisem vlastností elektronických spínačů pro digitální spojovací pole, dále pak návrhem programu pro optimální výpočet spínacích bodů a určení počtu spínačů v digitálních spojovacích polích. V první části jsou popsány vlastnosti, druhy elektronických spínačů, které se používají pro časové oddělení okruhů a jsou základem digitálních spojovacích polí. Základní spínače pro digitální spojovací pole jsou v principu dva, spínač S a spínač T. Spínač S umožňuje propojit pouze stejné kanálové intervaly z příchozího vedení na libovolné vedení odchozí. Spínač S se používá ve vícečlánkových spojovacích polích s kombinací se spínači T, protože samostatně nelze využít. Spínač T umožňuje změnit časovou polohu příchozího vedení do jiné časové polohy odchozího vedení, podle potřeby spojení. Časový spínač může v určitém pracovním režimu zastupovat i spínač prostorový. V praxi se využívá časový spínač s řízeným čtením a s řízeným zápisem. Další část diplomové práce je zaměřena na návrhy a výpočty optimálních spínacích bodů digitálního spojovacího pole, které je výkonnou částí spojovacích systémů. Tyto systémy spojují přímo signály digitálních multiplexů a vytvářejí tak základní předpoklady pro integraci telekomunikačních sítí. Digitálním spojovacím polem se tedy rozumí zařízení schopné spojovat kanály digitálních multiplexů nesoucích informaci v zakódovaném tvaru. Jsou to nejčastěji multiplexy pulsně kódové modulace nebo adaptivní delta modulace. Digitální spojovací pole se dělí na časové a prostorové. Spojovací pole digitálních spojovacích systémů se dají realizovat buď použitím časového spojovacího pole T, které lze realizovat pouze do určité kapacity, nebo spojením ve vícečlánková pole. Jednotlivé články, které jsou řazeny za sebou, jsou tvořeny spínači T a S. Samostatné prostorové pole S neumožňuje vytvoření digitálního spojovacího pole ústředny. Součástí diplomové práce je program, který ze zadaného počtu vstupů určí možné návrhy spojovacích polí a vypočítá optimální počet spínacích bodů a počet spínačů.
|
|
|
Technologie injekčního vstřikování termoplastů
Mikulík, David ; Přikryl, Radek (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá optimalizací technologického režimu pro injekční vstřikování testovacích těles 1A ze semikrystalického PP a amorfního PS. Dále zkoumá vliv změny technologických režimů na krystalinitu semikrystalického PP. Byl stanoven referenční technologický režim pro každý z polymerů a následně byly měněny hodnoty vstřikovací teploty, teploty formy, objemu při přepnutí na dotlak, vstřikovacího tlaku a dotlaku. Po relaxaci výstřiků po dobu 24 h, byly výstřiky a testovací tělesa zváženy a změřeny jejich tloušťky ve vybraných bodech. Z testovacích těles z PP byly odebrány vzorky pro diferenční kompenzační kalorimetrii (DSC) a byla zkoumána jejich krystalinita. Ze zjištěných hmotností a tlouštěk těles byl stanoven optimální technologický režim pro semikrystalický PP a amorfní PS. Zkoumání vlivu změny technologických režimů na krystalinitu neprokázal žádnou jednoznačnou závislost. Dále bylo zjištěno, že zpracováním semikrystalického PP injekčním vstřikováním se snižuje hodnota krystalinity polymeru na rozdíl od výchozího PP granulátu.
|
host ::
RSS.