|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
|
Svoboda umělecké tvorby a svoboda projevu v kontextu evropské ochrany lidských práv
Sýkorová, Eliška ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analýza pojetí svobody umělecké tvorby a uměleckého projevu v právu Evropské unie, zejména její vyjádření v primárním právu a v judikatuře Soudního dvora EU (ESD). Jelikož je interpretace základních lidských práv a svobod v právu EU do značné míry založena na ústavních tradicích členských států a na koncepci těchto práv v rámci systému Rady Evropy, věnuje se tato práce rovněž postavení svobody uměleckého projevu v ústavách členských států a v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (EÚLP), interpretované Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Zatímco judikatura ESD k tomuto tématu je velmi fragmentární, judikatura ESLP, kterou bere ESD systematicky v potaz, je rozsáhlejší a umožňuje zkoumat teoretické pojetí problematiky svobody uměleckého projevu v evropském prostoru a vývoj tohoto pojetí v čase. Základní metodou zkoumání této problematiky je studium relevantních právních pramenů, judikatury ESD a ESLP, Ústavního soudu ČR i zahraničních soudů a české i zahraniční sekundární literatury a komparace těchto zdrojů. Práce sestává z pěti kapitol. První kapitola se zabývá problémem definice samotného objektu svobody uměleckého projevu, tedy vymezením, co je umění. Za tímto účelem jsou analyzovány mimoprávní texty teoretiků umění a estetiky. Druhá kapitola pojednává o...
|
host ::
RSS.