|
|
Vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po fyzické zátěži
Hafič, Peter ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
SOUHRN Název: Vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po fyzické zátěži Cíle práce: Cílem této diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se svalového napětí, biomechanických vlastností měkkých tkání a vlivu exteroceptivní stimulace na svalový tonus. V praktické části byl hodnocen pomocí měřicího přístroje myotonometru vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po anaerobním výkonu. Metody: Diplomová práce byla pojata jako pilotní, byla zpracována na FTVS-UK formou analyticko - komparativní studie na souboru šesti probandů, kteří absolvovali zátěžový Wingate test a poté byli ovlivněni technikou exteroceptivní stimulace. Hlavním předmětem experimentu bylo zhodnocení účinků hlazení - exteroceptivní stimulace na svalový tonus. Svalové napětí bylo měřeno před zátěží, po anaerobní zátěži, po pasivním odpočinku a po exteroceptivní stimulaci. Měření svalového napětí m. soleus se uskutečnilo v laboratoři na FTVS-UK pomocí myotonometru a data byla přes analogovo-digitální převodník zobrazena a následně zpracována v programátorském programu Matlab. Výsledky: Experiment částečně prokázal vzájemný vztah mezi kůží a svalem a možnost jeho ovlivnění pomocí exteroceptivní stimulace. Vztah byl prokázán pouze částečně, jelikož nedošlo ke snížení svalového napětí po exteroceptivní stimulaci hlazením...
|
|
| |
|
|
Ovlivnění spacticity u pacientů po CMP
Burdová, Karolína ; Savková, Pavlína (vedoucí práce) ; Němečková, Michaela (oponent)
Autor: Karolína Burdová Instituce: Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Název práce: Ovlivnění spasticity u stavů po CMP Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Savková Počet stran: 74 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: spasticita, cévní mozková příhoda, rehabilitace Bakalářská práce pojednává o způsobech ovlivnění spasticity u pacientů po cévních mozkových příhodách. Cílem bylo vytvoření textu, který shrne teoretické i praktické informace, které se týkají terapie pacientů s CMP, u kterých je jedním z klinických příznaků spasticita. Prví část - teoretická - je zaměřena na anatomické a fyziologické údaje, týkající se řízení motoriky, spasticity a cévní mozkové příhody. Řízení motoriky je rozděleno do podkapitol dle úrovně nervového systému, od nejnižší úrovně - spinální, až po nejvyšší - korovou. Kapitola Cévní mozková příhoda je rozdělena podle vzniku na cévní mozkovou příhodu hemoragickou a ischemickou. V kapitole Spasticita je uvedena patofyziologie, klinické formy a její terapie. Terapii spasticity je věnována většina teoretické části. Druhá část - praktická - v ní jsou uvedeny příklady pacientů po cévní mozkové příhodě, u kterých je jednou z komplikací spasticita. Je vyhotovena v podobě kasuistik. Bachelor thesis discusses the influence of spasticity in patients after...
|
|
|
Objektivizace vybraných rehabilitačních metod na vliv svalového napětí
Pavelková, Zuzana ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název diplomové práce: Objektivizace vybraných rehabilitačních metod na vliv svalového napětí Autor: Bc. Zuzana Pavelková Studijní obor: TVS_B Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Šifta, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Souhrn: Cílem této práce bylo zjistit, zda čtyři vybrané rehabilitační metody (aplikace suché jehly, kryoterapie, strečink a kinesiotaping) ovlivní svalové napětí musculus gastrocnemius a musculus soleus. Předpokladem bylo, že výše zmíněné metody sníží svalové napětí těchto vybraných svalů zvýšené předchozí běžeckou zátěží nebo v důsledku akutních či chronických problémů s Achillovou šlachou. Svalové napětí bylo měřeno v kineziologické laboratoři na UK-FTVS na dvanácti studentech této fakulty pomocí myotonometru a data byla přes analogovo- digitální převodník zobrazena a následně zpracována. Zjistila jsem, že vybrané rehabilitační metody ovlivnily svalové napětí vybraných svalů. Nejlépe ovlivnila svalové napětí aplikace suché jehly a kinesiotaping. Výsledky měření po aplikaci suché jehly a kinesiotapingu tedy podporují stanovenou hypotézu. Také kryoterapie tuto hypotézu podporuje, nesplnila však můj předpoklad příliš výrazně. Jediná metoda, která svalové napětí nesnížila, ale naopak zvýšila, byl strečink. Klíčová slova: svalový tonus, aplikace suché jehly, kryoterapie, strečink, kinesiotaping
|
|
|
Vliv sauny na svalové napětí po fyzické zátěži
Dastych, Petr ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Vliv sauny na svalové napětí po fyzické zátěži Vymezení problému: Tato diplomová práce je pilotní teoreticko - empirický dvoufaktorový experiment, kde hlavním předmětem experimentu je zhodnocení účinku sauny na zvýšené svalové napětí po sportovním výkonu a její možnosti pro využití v regeneraci a fyzikální terapii. Cíle práce: Cílem této diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se dané tématiky a ohodnotit vliv saunování na svalové napětí vzniklé po krátkodobém maximálním anaerobním výkonu a porovnat jej s pasivním odpočinkem. Metoda řešení: Tato diplomová práce bude zpracována na FTVS UK na 6 probandech, kteří budou náhodným výběrem rozděleni do dvou stejně početných skupin. První tříčlenná skupina bude výzkumná, druhá tříčlenná skupina bude kontrolní. Následně budou probandi podrobeni zátěžovému testu wingate. Experimentální skupina se zúčastní saunovací procedury a kontrolní skupina bude pasivně odpočívat. Svalové napětí se bude měřit před zátěží, po zátěži a po sauně/pasivním odpočinku. Měření bude probíhat v kineziologické laboratoři na FTVS UK. Měřit se bude pomocí myotonometru a data budou přes analogovo-digitální převodník zobrazena a následně zpracována pomocí výpočetní techniky. Výsledky: Při provedení experimentu nebyly potvrzeny stanovené hypotézy, zejména pro...
|
|
| |
|
|
Hipoterapie, součást léčebné terapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou
MACHOVÁ, Eva
Bakalářská práce na téma hipoterapie, součást léčebné terapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou se věnuje působení a vlivu hipoterapie na pohybový aparát a emoční projevy tří dětských pacientů. Výzkum probíhal od ledna do března 2011 v prostorách Socioterapeutické farmy Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze. V současné době se hipoterapie stále více dostává do povědomí odborníků i laické veřejnosti. Je ovšem důležité, aby tato terapie nebyla vnímána jen jako ?povození? na koni za účelem emočně libého prožitku, ale jako cílená a účinná terapeutická metoda. Svou bakalářskou prací poukazuji na pozitivní působení této terapie nejen na emoční stránku, ale i na motorický projev pacienta a ovlivnění svalového tonu. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsem z odborné literatury a jiných dostupných zdrojů shrnula poznatky o hiporehabilitaci se zaměřením převážně na hipoterapii. Dále jsou uvedeny poznatky o dětské mozkové obrně (DMO), možnostech fyzioterapie u dětské mozkové obrny a o typech svalového tonu. V praktické části jsem výzkum zaměřila na zjištění vlivu hipoterapie na pacienty s DMO. Pomocí hipoterapie hodnotícího testu (Hollý, Hornáček, 2005) jsem hodnotila vliv hipoterapie na motorický projev pacienta sedícího na koni, měřením vzdálenosti epicondylus lateralis femuru pravé a levé dolní končetiny v maximální abdukci (Drhovský, 2006) jsem hodnotila vliv na spasticitu dolních končetin pacienta, verbální škálou pocitu pohody (Hollý, Hornáček, 2005) jsem hodnotila, zda jízda na koni saturuje u dětí s DMO emočně libé prožitky a sekundární analýzou dat jsem se pokusila vymezit působení hipoterapie u dětí s DMO. Bakalářská práce má přinést poznatky o terapii pomocí koně jak odborné, tak i laické veřejnosti za účelem poukázání na její pozitivní působení na člověka.
|
|
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutických postupů u dětí s dětskou mozkovou obrnou
OHNISKOVÁ, Adéla
Velkou roli v terapii DMO hraje proces rehabilitace, která je v tomto případě celoživotní. Úkolem této práce je vytvoření souhrnu teoretických poznatků o DMO a fyzioterapii dětí s DMO. Prvním cílem práce bylo vytvořit přehled možností fyzioterapie u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Druhým cílem práce bylo zpracovat kasuistiky dvou dětí s diagnózou DMO. Byla navrhnuta kombinace terapií (Vojtova reflexní lokomoce, Proprioceptivní neuromuskulární facilitace, Bazální programy a podprogramy) vhodná pro daného klienta s přihlédnutím k jeho aktuálnímu stavu, jeho potřebám a možnostem. Z výsledků práce vyplývá, že kombinace metod v terapii je prospěšná pro pozitivní ovlivnění motorického projevu dítěte, zlepšení hybnosti v jednotlivých kloubech a kladně ovlivňuje psychický stav pacienta. Práce může být využita jako informační materiál v klinické praxi fyzioterapeutů, kteří se zabývají problematikou DMO a pro rodiče dětí s diagnózou dětská mozková obrna.
|
|
|
Využití Bobath konceptu v léčbě dospělých
BUDÍNOVÁ, Kamila
Tato práce se zabývá kinezioterapeutickým přístupem manželů Berty a Karla Bobathových - Bobath konceptem. Bobath koncept je diagnosticko-terapeutický přístup řešící problémy pacientů s poruchami funkce, pohybu a posturální kontroly způsobenými lézí centrálního nervového systému. Teoretická část práce je zaměřena na objasnění základních pojmů: historie a vývoj konceptu, teorie řízení pohybu, problematika pacientů po cévní mozkové příhodě, jednotlivé terapeutické nástroje konceptu a součastný pohled na Bobath koncept. Cílem práce bylo zjistit, jaké je dnešní povědomí o tomto přístupu v rehabilitační léčbě. Byla využita metodika kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou dotazníku. Cílovou skupinou bylo 52 fyzioterapeutů.
|
host ::
RSS.