|
|
Srovnání povinnosti péče řádného hospodáře člena statutárního orgánu v České republice a odpovídající povinnosti člena statutárního orgánu v Irsku
Pečinka, Martin ; Josková, Lucie (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá srovnáním české povinnosti péče řádného hospodáře člena statutárního orgánu kapitálové společnosti s irskou nefiduciární povinností péče, dovednosti a svědomitosti člena statutárního orgánu kapitálové společnosti (dále také jen jako "povinnost péče"). Cílem práce je zjištění možného vylepšení české úpravy povinnosti péče řádného hospodáře na základě srovnání s irskou povinností péče. Základem srovnání je irská povinnost péče, a proto je nejdříve představena irská právní úpravu, která doznala značných změn kodifikací povinností členů statutárních orgánů zákonem o obchodních společnostech 2014 ("Companies Act 2014"). I po kodifikaci leží podstata interpretace a aplikace povinnosti péče v soudních rozhodnutích. Vzhledem ke změně pramene práva a příslušnému znění zákonného standardu povinnosti péče je opuštěn standard rozhodnutí Re City Equitable [1925], který je nahrazen minimálním objektivním standardem na bázi britského rozhodnutí Re D'Jan of London [1994]. Obsah povinnosti péče, ač individuálně zjišťován v jednotlivých případech, tvoří především závěry britského rozhodnutí Re Barings [1999], které byly přijaty irskými soudy v restrikčních řízeních. Srovnání obou povinností předchází vymezení rozsahu české povinnosti péče řádného hospodáře. Ta dle judikatury a většiny odborné...
|
|
|
Konzistence odpovídání a změna postojů
Absolonová, Angelika ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
4 ABSTRAKT Tato bakalářská práce navazuje na doktorskou práci Mgr. Barbory Balkové probíhající v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Výzkum se věnuje konzistenci ve smyslu širokého osobnostního rysu, který může mít psychologický význam, lze jej měřit, a který je součástí integrity osobnosti. Má práce je rozdělena na literárně přehledovou a empirickou část. Literárně přehledová část se zabývá postoji, změnami postojů, konzistencí odpovídání a také vybranými osobnostními rysy jedince. Empirická část navazuje na poznatky z teoretické části a zaměřuje se na to, zda konzistence odpovídání jedince souvisí se změnami postojů. Dalšími z cílů této části bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi změnou postojů a osobnostním rysem Otevřenost a zda mezi konzistencí v odpovídání a osobnostním rysem Svědomitost existuje vztah. K měření respondentů a pro sběr dat byly využity následující testy - osobnostní test BFI-44, postojová škála a nástroj pro měření konzistence odpovídání, který vytvořili pracovníci v Národním ústavu duševního zdraví. Nástroj pro měření konzistenci se zaměřuje na konzistenci v odpovídání a obsahuje otázky na vnímání sebe sama; chování v pracovním prostředí, ale také otázky týkající se každodenního života. Výzkumný soubor tvořilo celkem 48 respondentů (N = 48). Výsledky...
|
|
| |
|
|
Srovnání povinnosti péče řádného hospodáře člena statutárního orgánu v České republice a odpovídající povinnosti člena statutárního orgánu v Irsku
Pečinka, Martin ; Josková, Lucie (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá srovnáním české povinnosti péče řádného hospodáře člena statutárního orgánu kapitálové společnosti s irskou nefiduciární povinností péče, dovednosti a svědomitosti člena statutárního orgánu kapitálové společnosti (dále také jen jako "povinnost péče"). Cílem práce je zjištění možného vylepšení české úpravy povinnosti péče řádného hospodáře na základě srovnání s irskou povinností péče. Základem srovnání je irská povinnost péče, a proto je nejdříve představena irská právní úpravu, která doznala značných změn kodifikací povinností členů statutárních orgánů zákonem o obchodních společnostech 2014 ("Companies Act 2014"). I po kodifikaci leží podstata interpretace a aplikace povinnosti péče v soudních rozhodnutích. Vzhledem ke změně pramene práva a příslušnému znění zákonného standardu povinnosti péče je opuštěn standard rozhodnutí Re City Equitable [1925], který je nahrazen minimálním objektivním standardem na bázi britského rozhodnutí Re D'Jan of London [1994]. Obsah povinnosti péče, ač individuálně zjišťován v jednotlivých případech, tvoří především závěry britského rozhodnutí Re Barings [1999], které byly přijaty irskými soudy v restrikčních řízeních. Srovnání obou povinností předchází vymezení rozsahu české povinnosti péče řádného hospodáře. Ta dle judikatury a většiny odborné...
|
|
|
Voluntary Restrictions and Self-commitment
Toman, Václav ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (oponent)
Voluntary restrictions and self-commitment Abstrakt česky V naší práci shrnujeme téma duálního já a navrhujeme různé druhy omezení, která může dlouhodobé já uvalit vůči myopickému já týkající se prokrastinace, zdraví a emocí. Dále vytváříme dotazník zaměřený na zkoumání toho, do jaké míry se takto chovají skuteční lidé, a jaké jsou předpoklady takového jednání. Docházíme k závěru, že fenomén dobrovolného omezování se je přítomen v naší soudobé společnosti do značné míry. Ženy mají tendenci se omezovat výrazně více než muži, zatímco vyšší skóre v Testu Kognitivní Reakce (CRT), vyšší vzdělání a nižší svědomitost vedou k nižšímu zájmu o auto- regulatorní opatření.
|
|
|
ADHD a přístup k dětem ADHD v mateřských a základních školách
ŠIMKOVÁ, Iva
Přístup k dětem s ADHD v mateřských a základních školách Syndrom ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) je psychická porucha, která se vyznačuje třemi hlavními příznaky: impulsivita, hyperaktivita a porucha pozornosti. Právě kvůli těmto třem základním příznakům mívají děti trpící poruchou ADHD problémy ve škole. I když se snaží jak nejlépe umí, jejich nedostatečná schopnost se koncentrovat jim obvykle nedovolí nosit dobré známky. Kvůli impluzivitě a hyperaktivitě zase dostávají poznámky. Kvůli těmto a dalším faktorům pak vznikají mezi dětmi s ADHD jejich učiteli spory. V dnešní době trpí ADHD asi 3-5% dětí, což znamená, že s nimi setká během své učitelské kariéry každý pedagog. Proto je nutné se ptát, zda jsou znalosti učitelů o syndromu ADHD dostačující. Chovají se učitelé k dětem s tímto syndromem opravdu tak, jak by se k nim chovat měli? Děti s ADHD obvykle nemají školu rádi, protože v ní nejsou úspěšní jako většina jejich spolužáků. I přes to ale, že učení není jejich oblíbenou činností, mají i oni své oblíbené učitele. Jaké psychické rysy a charakteristiky činí učitele úspěšných a oblíbeným? Zajisté by bylo možné zkoumat nespočet nejrůznějších charakteristik. Pro můj výzkum jsem se ale zaměřila na tyto faktory: extroverze, neuroticismus, otevřenost zkušenosti, svědomitost, přívětivost a schopnost odolávat zátěži. Sběr dat pro výzkum byl prováděn pomocí dvou anonymních dotazníků : Big Five a Sence of Coherence. Další metodou byl test o pěti otázkách, který zkoumal znalosti učitelů o ADHD. Poslední metodou pak byl řízený rozhovor s dětmi, jehož účelem bylo zjistit, která paní učitelka je nejoblíbenější. Pro pedagogy zajisté není snadné mít ve třídě několik dětí se syndromem s ADHD. K práci s nimi je nutná velká míra trpělivosti a empatie. Když ale učitelé budou spolupracovat s rodiči a vytvoří dobrý tým, který bude dětem pomáhat a podporovat je, zajisté se jim podaří utvořit pro děti ve škole příjemnou atmosféru, ve které se bude dětem líbit, do které se budou rádi vracet a na kterou budou v dobrém vzpomínat.
|
host ::
RSS.