|
|
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...
|
host ::
RSS.