|
|
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
|
|
|
Influence of environment and genotype on accumulation of selected antioxidants in quinoa (Chenopodium quinoa Willd.) =: Vliv prostředí a genotypu na akumulaci vybraných antioxidantů u merlíku chilského – quinoa (Chenopodium quinoa Willd.) /
Granda Cruz, Leiter
Homogenita plodin používaných pro lidskou výživu je důvodem, proč potraviny často nesplňují požadavky na nutričně vyváženou stravu, což způsobuje zdravotní problémy. Z tohoto důvodu by měly být prováděny další studie s cílem objasnit nutriční aspekty málo známých či využívaných plodin nebo jejich odrůd s cílem podpořit jejich spotřebu. Např. merlík čilský – quinoa (Chenopodium quinoa Willd.) obsahuje látky, jejichž funkční vlastnosti zlepšují nutriční kvalitu lidské stravy. Za tímto účelem byly v této práci stanoveny obsahy vybraných látek - vitamínů a antioxidantů - v semenech několika odrůd quinoy a porovnány s obsahem těchto látek v zrnu vybraných odrůd ječmene a pšenice. Cílové látky - vitamín E, vitamín B1 (thiamin), vitamín B2 (riboflavin) a vitamín B6 (pyridoxin) byly stanoveny metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí. Aktivita antioxidačního enzymu superoxiddismutázy (SOD) byla stanovena pomocí komerčního setu na principu inhibice reakce tvorby barevného komplexu a dále byla provedena charakteristika zrn pomocí zobrazovacích technik. Obsah cílových látek byl hodnocen v semenech šesti genotypů quinoy, pěstovaných na dvou různých lokalitách v České republice (Žabčice a Olomouc). Zároveň byla hodnocena adaptační schopnost těchto odrůd na pěstitelské podmínky. U genotypů quinoy byla zjištěna rozmanitost výskytu obsahu sledovaných látek v závislosti na podmínkách prostředí. Maloparcelní experimenty s odrůdou “Titicaca” v České republice umožnily vyspecifikovat některá pěstitelská doporučení pro quinou, která jsou v této práci popsána. Výsledky jednoznačně ukázaly potenciál quinoy pro celkové zlepšení kvality stravy a dále potvrdily vliv různých genotypů a pěstebních podmínek na obsah zdraví prospěšných látek v quinoy a předpoklady adaptace některých jejích odrůd na mírné klimatické podmínky.
|
|
|
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
|
|
|
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.
|
host ::
RSS.