Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
Morfologické adaptace na nektarivorii u ptáků
Sailerová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Vědci se zajímají o adaptace nektarivorních ptáků zajímají už dlouho. V této práci jsem se pokusila shrnout poznatky o některých těchto adaptacích. Jak mají kolibříci, strdimilové a kystráčci přizpůsobený zobák a jazyk, jak jsou přizpůsobeni velikostí a jak stavba květu ovlivňuje způsob příjmu potravy. Nektarivorní ptáci mají prodloužený a různě zakřivený zobák, který je adaptací na květ jimi navštěvovaný. Jazyk slouží ke sběru nektaru, jeho vnitřní struktura to umožňuje. Je trubicovitý a u kolibříků a strdimilů na konci rozvětvený, u kystráčků kartáčovitý. Nektarivorní ptáci jsou ve většině případů malí a větší druhy se musí přikrmovat hmyzem, aby uspokojili své energetické požadavky. Některé květy neumožňují ptákům posadit se a tak musí nektar sbírat za letu. Proto speciálně kolibříci a někteří strdimilové vyvinuli vířivý let. Pokud je to možné, tak se pták při sběru nektaru posadí.
Morfologická variabilita kamerunských strdimilů
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmelová, Eliška (oponent)
4 Abstrakt Morfologické znaky podávají informaci o adaptacích studovaného druhu, zdrojích, které využívá, a mohou obecně vypovídat o využívání ekologického prostoru. Vnitrodruhová variabilita znaků odráží různé adaptace lokálních populací, a tak poukazuje na rozdílný způsob života či preferovanou potravu. Předmětem této práce je ekologicky zajímavá skupina specializovaných tropických pěvců - strdimilů (Nectarinidae). Taxon vykazuje řadu přizpůsobení ke specifickému sběru potravy: kombinaci sání nektaru a lovu hmyzu. Předmětem zkoumání je vnitrodruhová variabilita tří habitatově odlišných druhů (Cyanomitra oritis, Cinnyris reichenowi a C. bouwieri) žijících v Kamerunu. Cílem této práce bylo zjistit, v jakých morfologických znacích jsou studované druhy pohlavně dimorfní. Dále zda se liší populace žijící na vzdálených lokalitách. V neposlední řadě pak, jestli lze u všech zkoumaných druhů nalézt podobný trend vnitrodruhové variability znaků, který by mohly mít společné ekologické příčiny. Měřeny byly následující znaky: délka křídla a ocasních per, rozměry zobáku, celková tělesná hmotnost i další znaky. Analýzy jsou založeny na terénních datech sbíraných mezi lety 2003-2015 a na muzejních sbírkách. Celkově se podařilo shromáždit informace o ca. 1200 jedincích, pro 5 lokalit v Kamerunu. Výsledky prokazují...
Morfologická variabilita kamerunských strdimilů
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chmelová, Eliška (oponent)
4 Abstrakt Morfologické znaky podávají informaci o adaptacích studovaného druhu, zdrojích, které využívá, a mohou obecně vypovídat o využívání ekologického prostoru. Vnitrodruhová variabilita znaků odráží různé adaptace lokálních populací, a tak poukazuje na rozdílný způsob života či preferovanou potravu. Předmětem této práce je ekologicky zajímavá skupina specializovaných tropických pěvců - strdimilů (Nectarinidae). Taxon vykazuje řadu přizpůsobení ke specifickému sběru potravy: kombinaci sání nektaru a lovu hmyzu. Předmětem zkoumání je vnitrodruhová variabilita tří habitatově odlišných druhů (Cyanomitra oritis, Cinnyris reichenowi a C. bouwieri) žijících v Kamerunu. Cílem této práce bylo zjistit, v jakých morfologických znacích jsou studované druhy pohlavně dimorfní. Dále zda se liší populace žijící na vzdálených lokalitách. V neposlední řadě pak, jestli lze u všech zkoumaných druhů nalézt podobný trend vnitrodruhové variability znaků, který by mohly mít společné ekologické příčiny. Měřeny byly následující znaky: délka křídla a ocasních per, rozměry zobáku, celková tělesná hmotnost i další znaky. Analýzy jsou založeny na terénních datech sbíraných mezi lety 2003-2015 a na muzejních sbírkách. Celkově se podařilo shromáždit informace o ca. 1200 jedincích, pro 5 lokalit v Kamerunu. Výsledky prokazují...
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
Morfologické adaptace na nektarivorii u ptáků
Sailerová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Vědci se zajímají o adaptace nektarivorních ptáků zajímají už dlouho. V této práci jsem se pokusila shrnout poznatky o některých těchto adaptacích. Jak mají kolibříci, strdimilové a kystráčci přizpůsobený zobák a jazyk, jak jsou přizpůsobeni velikostí a jak stavba květu ovlivňuje způsob příjmu potravy. Nektarivorní ptáci mají prodloužený a různě zakřivený zobák, který je adaptací na květ jimi navštěvovaný. Jazyk slouží ke sběru nektaru, jeho vnitřní struktura to umožňuje. Je trubicovitý a u kolibříků a strdimilů na konci rozvětvený, u kystráčků kartáčovitý. Nektarivorní ptáci jsou ve většině případů malí a větší druhy se musí přikrmovat hmyzem, aby uspokojili své energetické požadavky. Některé květy neumožňují ptákům posadit se a tak musí nektar sbírat za letu. Proto speciálně kolibříci a někteří strdimilové vyvinuli vířivý let. Pokud je to možné, tak se pták při sběru nektaru posadí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.