|
|
Rizikové faktory suicidálního chování v české adolescentní populaci
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Rigorózní práce "Rizikové faktory suicidálního chování u české adolescentní populace" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a dále formami, metodami i motivy suicidálního chování. Věnuje se také různým přístupům a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část rigorózní práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 192 respondentů z posledních ročníků gymnázií a středních odborných učilišť v Praze a na Vysočině. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti a sociální opory, dále taktéž mezi zvýšeným suicidálním rizikem a zvýšenou mírou depresivity a...
|
|
|
Rizikové faktory suicidálního chování v české adolescentní populaci
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Rigorózní práce "Rizikové faktory suicidálního chování u české adolescentní populace" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a dále formami, metodami i motivy suicidálního chování. Věnuje se také různým přístupům a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část rigorózní práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 192 respondentů z posledních ročníků gymnázií a středních odborných učilišť v Praze a na Vysočině. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti a sociální opory, dále taktéž mezi zvýšeným suicidálním rizikem a zvýšenou mírou depresivity a...
|
|
|
Rizika suicidálního chování u adolescentů:diagnostické, intervenční a preventivní možnosti
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce "Rizika suicidálního chování u adolescentů: Diagnostické, intervenční a preventivní možnosti" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a popisem různých přístupů a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Zabývá se také formami, způsoby i motivy suicidálního chování. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část diplomové práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 99 respondentů z posledních ročníků pražského gymnázia a ze dvou pražských odborných učilišť. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti.
|
|
|
Sebevraždy seniorů
MÁCHOVÁ, Vendula
SEBEVRAŽDY SENIORŮ Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma sebevraždy seniorů. V úvodu teoretické části práce jsem popsala všechny existující formy suicidálního chování. Jedná se o suicidální myšlenky, suicidální tendence, suicidální pokus a dokonanou sebevraždu. Blížeji jsem se zaměřila na dokonané suicidium. Charakteristiku vlastního pojmu sebevražda jsem popsala z různých pohledů lékařů, psychologů, filozofů a dalších odborníků, kteří se tématem sebevraždy zabývali. Popsala jsem členění suicidia na bilanční sebevraždy, demonstrativní suicidální jednání, impulzivní suicidální jednání a skupinové sebevraždy. Dále jsem se věnovala Ringelovu presuicidálnímu syndromu, způsobům suicidálního jednání a vývoji tendencí k sebevražednému jednání. Dále jsem popsala lékařské, sociologické a psychologické teorie suicidálního jednání. V závěru teoretické části práce jsem se zaměřila na stáří jako takové a suicidální jednání ve stáří. Popsala jsem jak biologické známky stárnutí, tak změny psychických funkcí ve stáří. Jelikož hlavní důvody suicidálního jednání seniorů často vycházejí z problémů, které provázejí stáří jako jsou deprese, dlouhodobé somatické onemocnění, úmrtí partnera, odchod do důchodu, sociální izolace, institucionalizace či závislost na alkoholu, zaměřila jsem se právě na tyto jevy. Poslední kapitola pojednává o prevenci suicidálního jednaní ve stáří. Cílem praktické části práce bylo provést výzkum sebevražd u seniorů v Jihočeském kraji, Ústeckém kraji, Libereckém kraji a v kraji Hl. město Praha a porovnání vývoje počtu sebevražd seniorů v těchto krajích. Výzkum byl zaměřen na sledování vývoje počtu sebevražd seniorů nad 65 let věku z hlediska vzdělání, pohlaví, způsobu provedení, velikostí obce a měsíce úmrtí v letech 2005 a 2006. Nástrojem sběru dat byly použity statistická data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Výzkum potvrdil, že sebevraždy ve stáří jsou četnější u mužů s nižším vzděláním, z velikostně malé obce a nejčastějším způsobem provedení je úmyslné sebepoškození oběšením, uškrcením a zadušením. Práce by mohla být využita pro další výzkum a pro prevenci suicidálního jednání seniorů.
|
host ::
RSS.