Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení metod průzkumu stavu sypaných hrází na příkladu hráze R3 Hájecká
Pechar, Jiří ; Jerman, Jan (vedoucí práce) ; Špaček, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením metod pro průzkum stavby hrází a pro identifikaci poruch v jejich tělese. V úvodu práce je popsána problematika sypaných hrází s důrazem na materiálové složení a konstrukční prvky v jejich tělese. Práce dále popisuje typy poruch hrází, jejich charakteristiky, příčiny a statistiky jejich četnosti výskytu. Následně je v textu práce přiblížen monitoring sypaných hrází. Praktická část se věnuje zhodnocení provedených inženýrskogeologických, hydrogeologických a geofyzikálních metod a jejich vhodnosti pro zjištění stavu sypaných hrází. Na základě výsledků jsou popsány přínosy a omezení jednotlivých metod a možnost jejich kombinovaného využití pro dosažení přesnějších výsledků. Pro zhodnocení výše uvedených metod byla vybrána zemní sypaná hráz R3 Hájecká, na které začala v průběhu roku 2020 prosakovat voda přes levobřežní stranu tělesa hráze. Z bezpečnostních důvodů byla před terénními pracemi snížena hladiny vody v nádrži, což ovlivnilo výběr provedených průzkumných metod.
Geofyzikální průzkum podzemních dutin na lokalitě Letonice
Bartášková, Lucie ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
Národní přírodní rezervace Větrníky, ležící v Jihomoravském kraji severně od obce Letonice, je jednou z největších stepních rezervací na jižní Moravě. Celá tato oblast je charakteristická přítomností stabilizovaných i aktivních sesuvů a jsou zde dlouhodobě monitorovány výskyty sufozních závrtů. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je možné pomocí geofyzikálních metod vysledovat podpovrchové jevy způsobené vymýváním jemných horninových částic podzemní vodou. Tento jev je označován jako sufoze. Měření proběhlo v místech, kde byl projev sufoze velice výrazný a to v okolí dvou závrtů viditelných na povrchu. K identifikaci strukturně-geologických příčin a projevů sufoze na zadané lokalitě byly v první etapě výzkumu použity metody gravimetrie a elektrická odporová tomografie (ERT). Naměřená data byla dále zpracována a geologicky interpretována. Metoda gravimetrie se ukázala jako vhodná pro identifikaci hornin postižených sufozí u nichž předpokládáme, že jejich hustota je nižší než hustota okolních hornin. Pomocí metody ERT bylo možné ve vertikálním profilu odlišit písčito-štěrkovité sedimenty, které jsou více náchylné k erozi, od hornin jílovitých. Na základě výsledků těchto dvou metod bylo na lokalitě identifikováno také několik poruch, pro jejichž ověření bylo navrženo doplňkové měření. V druhé...
Fyzikální procesy způsobující řícení a odnos málo soudržných sedimentů, iniciované prouděním podzemní vody
Světlík, Daniel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Mašín, David (oponent)
Teprve v poměrně nedávné době si geomorfologové začali uvědomovat fakt, že nejen povrchový tok vody a jím způsobená eroze, ale i podzemní voda vyvěrající z pórů zeminy může za určitých podmínek způsobovat erozi porézního materiálu a vytvářet tak geomorfologické jevy. Cílem této práce je ukázat na význam podzemní vody jakožto erozního činitele, jenž se na mnoha místech na Zemi významně podílí na utváření reliéfu krajiny a objasnit fyzikální podstatu mechanizmů, jimiž podzemní voda působí na mírně zpevněný sediment či zeminu způsobujíce její odnos nebo řícení. Zvláštní pozornost je pak věnována erozním účinkům podzemní vody v říčních březích, kde, pakliže to geomechanicko-hydraulické vlastnosti horninového prostředí umožňují, může v období srážek docházet ke vzniku zavěšené hladiny a laterálního proudění, které způsobuje tzv. undercutting, neboli podřezávání břehů vedoucí k jejich destabilizaci a řícení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.