Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ochrana hospodářské soutěže a úloha poskytování státních podpor podnikům
Paneš, Patrik ; Zemplinerová, Alena (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Státní podpora je vládním zásahem, který narušuje hospodářskou soutěž prostřednictvím zvýhodnění určitých tržních subjektů. Evropská unie došla k závěru, že pokud dochází k narušení soutěže v mezinárodním měřítku, jedná se o důvod pro konstituci nadnárodní regulace jejího poskytování. Hospodářskou politiku poskytování státních podpor vybraným tržním subjektům je možné v zásadě vnímat jako podmnožinu hospodářské politiky průmyslové. Jejím prostřednictvím vlády uskutečňují různé strukturální záměry, sahající od podpory nově vznikajících odvětví až po záchranu odvětví zanikajících. Přitom si však tento typ hospodářské politiky s ochranou hospodářské soutěže, která je deklarována jako jeden z klíčových segmentů hospodářské politiky Evropské unie, protiřečí. Selektivní privilegia totiž vlastně představují anti-antimonopolní politiku, a proto byla jejich kontrola zakomponována právě do ochrany soutěže. Při posuzování oprávněnosti poskytnutých veřejných podpor se setkáváme s tím, že autority před ekonomickým testováním daného případu upřednostňují jednodušší, čistě právní posouzení problému. I z tohoto důvodu (ale také proto, že jde o vysoce aktuální téma) se tato disertační práce zaměřuje na celkově opomíjenou, ekonomickou stránku věci, a to mj. pohledem školy veřejné volby, zabývající se propojením světa politiky a ekonomie, od kterého nelze odhlížet a při vědeckém výzkumu od něj abstrahovat. Logická struktura předložené disertační práce je následující: první řádná kapitola se zaměřuje na teoretické koncepce státních podpor. Na danou problematiku nahlíží pohledem různých směrů ekonomického myšlení. Věnuje se především dopadům státních podpor na hospodářství z pohledu makroekonomického, mikroekonomického a z pohledu mezinárodně-ekonomického a uvádí i závěry některých empirických studií. Další kapitola se zabývá právním prostředím v oblasti poskytování státních podpor. Primárně se zaměřuje na komunitární předpisy Evropské unie. Nechybí ani přehled právních předpisů platných na území České republiky a v rámci Světové obchodní organizace, která konstituovala systém tzv. vyvažujících opatření. Další část práce mapuje různé způsoby měření objemu poskytnutých státních podpor. S výhradou kalkulační obtížnosti a z toho vyplývající snížené schopnosti komparace využívá postupně čtyři zdroje dat. Část disertační práce je speciálně věnována analytickému statistickému systému Evropské unie zvanému Scoreboard. Nejprve je charakterizována jeho metodologie a dále je jeho prostřednictvím analyzována struktura poskytování státních podpor v Evropské unii. Její vývoj je konfrontován se záměrem Lisabonské strategie z roku 2000. Poslední řádná kapitola se na základě podnikových dat pokouší o elementární výzkum existence vzájemného vztahu mezi státními podporami a cílovým trhem. Analýzu lze charakterizovat jako příspěvek dosud spíše jen sporadickému zkoumání efektů státních podpor v kontextu konkurenceschopnosti cílového odvětví. Testovanými hypotézami se staly dvě teze: s významem odvětví roste objem podpor, které do něj míří, a s podporou odvětví nedochází k růstu konkurenceschopnosti. K případové analýze -- statické i dynamické -- je využita kombinace celkem čtyř datových zdrojů. Cílem této disertační práce je deskripce problematiky poskytování státních podpor z co největšího možného počtu různých úhlů pohledu, ovšem s důrazem na ekonomii a s výhradou omezení v podobě (ne)dostupnosti relevantních dat. Závěrem disertační práce jsou předložena některá praktická hospodářsko-politická doporučení. Při jejím vypracování byla použita široká odborná literatura a zpracováno značné množství relevantních myšlenkových i datových pramenů, tak, jak je uvádí příslušný seznam na samotném konci práce. Přidanou hodnotou předložené disertační práce a příspěvkem ke stávajícímu výzkumu vybrané problematiky je zejm. komplexnost analýzy zvoleného tématu, shrnutí dosavadních poznatků a rovněž empirická zjištění.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.