Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách.
Částka, Lukáš ; Vágner, Michal (vedoucí práce) ; Sýkora, Karel (oponent)
Název práce: Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách. Práce je zaměřena na porovnání fyziologických parametrů při pěších armádních přesunech. Vybranými metodami zjišťujeme a porovnáváme fyziologické zatížení výzkumné skupiny vojáků při pěších přesunech se zátěží a bez zátěže. Soubor 10 testovaných vojáků tvoří studenti VO při FTVS UK v Praze. Vybraný soubor byl testován ve třech etapách. V první etapě byl výzkumný soubor testován při provádění pěšího přesunu na 10 km bez zátěže. Ve druhé etapě na stejné trase se zátěží 15 kg a ve třetí etapě opět na stejné trase se zátěží 25 kg. Cílem práce je porovnat energetický výdej, srdeční frekvenci a subjektivní vnímání zátěže během jednotlivých etap výzkumu. Ke zjištění srdeční tepové frekvence byly využity sporttestry. Subjektivní vnímání zátěže bylo zaznamenáno pomocí upravené Borgovy škály. Výdej energie byl vypočten ze vstupních zjištěných údajů testovaných jedinců a ze zjištěné tepové frekvence. Výsledky: Z naměřených údajů bylo zjištěno rozdílné subjektivní vnímání zátěže. Pouze dva jedinci z 10 členného výzkumného souboru byli v první a druhé etapě výzkumu schopni vnímat subjektivní zátěž s přesností naměřené tepové frekvence. Dále...
Porovnání míry fyziologické odezvy organismu při použití odlišných jednolanových technik výstupu po laně
Doležal, Jan ; Michalička, Vladimír (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Porovnání míry fyziologické odezvy organismu při použití odlišných jednolanových technik výstupu po laně Cíle: Cílem této práce bylo porovnat míru fyziologické odezvy organismu při použití 3 odlišných jednolanových technik výstupu po laně při konstantní rychlosti. Metody: Jednalo se o empiricky založenou studii experimentálního charakteru - (kvaziexperiment). Výzkumný́ soubor (n=12) tvořil účelný výběr studentů (21±1,1 let; 183±4,9 cm; 80,6±7,8 kg) prezenčního studia Vojenského oboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (VO FTVS UK). Fyziologická odezva organismu při jednolanových technikách výstupu po laně ("prusíkování = P", "pomocí blokantů typu jümar = B", "pomocí uzlu garda = G") při konstantní rychlosti 3 m·min-1 po dobu 7 minut byla měřena pomocí přístroje Cortex Metamax 3b a sporttestru Polar. Dále bylo zaznamenáváno subjektivní vnímání zátěže do upravené Borgovy RPE škály. Data byla komparativně analyzována v programu SPSS statistic a pro statistické významnosti bylo využito metody opakované měření analýzy rozptylu (ANOVA). Výsledky: Bylo prokázáno, že existují statisticky významné rozdíly (p ≤ 0,05) mezi jednotlivými technikami. Nejjednodušší technika je B a největší rozdíly byly pozorovány mezi technikou B od P a G. Technika G se jevila jako nejobtížnější....
Porovnání míry fyziologické odezvy organismu při použití odlišných jednolanových technik výstupu po laně
Doležal, Jan ; Michalička, Vladimír (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Porovnání míry fyziologické odezvy organismu při použití odlišných jednolanových technik výstupu po laně Cíle: Cílem této práce bylo porovnat míru fyziologické odezvy organismu při použití 3 odlišných jednolanových technik výstupu po laně při konstantní rychlosti. Metody: Jednalo se o empiricky založenou studii experimentálního charakteru - (kvaziexperiment). Výzkumný́ soubor (n=12) tvořil účelný výběr studentů (21±1,1 let; 183±4,9 cm; 80,6±7,8 kg) prezenčního studia Vojenského oboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (VO FTVS UK). Fyziologická odezva organismu při jednolanových technikách výstupu po laně ("prusíkování = P", "pomocí blokantů typu jümar = B", "pomocí uzlu garda = G") při konstantní rychlosti 3 m·min-1 po dobu 7 minut byla měřena pomocí přístroje Cortex Metamax 3b a sporttestru Polar. Dále bylo zaznamenáváno subjektivní vnímání zátěže do upravené Borgovy RPE škály. Data byla komparativně analyzována v programu SPSS statistic a pro statistické významnosti bylo využito metody opakované měření analýzy rozptylu (ANOVA). Výsledky: Bylo prokázáno, že existují statisticky významné rozdíly (p ≤ 0,05) mezi jednotlivými technikami. Nejjednodušší technika je B a největší rozdíly byly pozorovány mezi technikou B od P a G. Technika G se jevila jako nejobtížnější....
Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách.
Částka, Lukáš ; Vágner, Michal (vedoucí práce) ; Sýkora, Karel (oponent)
Název práce: Porovnání energetického výdeje, tepové frekvence a subjektivního vnímání zátěže při pěších přesunech s nesenou zátěží a bez nesené zátěže v zimních podmínkách. Práce je zaměřena na porovnání fyziologických parametrů při pěších armádních přesunech. Vybranými metodami zjišťujeme a porovnáváme fyziologické zatížení výzkumné skupiny vojáků při pěších přesunech se zátěží a bez zátěže. Soubor 10 testovaných vojáků tvoří studenti VO při FTVS UK v Praze. Vybraný soubor byl testován ve třech etapách. V první etapě byl výzkumný soubor testován při provádění pěšího přesunu na 10 km bez zátěže. Ve druhé etapě na stejné trase se zátěží 15 kg a ve třetí etapě opět na stejné trase se zátěží 25 kg. Cílem práce je porovnat energetický výdej, srdeční frekvenci a subjektivní vnímání zátěže během jednotlivých etap výzkumu. Ke zjištění srdeční tepové frekvence byly využity sporttestry. Subjektivní vnímání zátěže bylo zaznamenáno pomocí upravené Borgovy škály. Výdej energie byl vypočten ze vstupních zjištěných údajů testovaných jedinců a ze zjištěné tepové frekvence. Výsledky: Z naměřených údajů bylo zjištěno rozdílné subjektivní vnímání zátěže. Pouze dva jedinci z 10 členného výzkumného souboru byli v první a druhé etapě výzkumu schopni vnímat subjektivní zátěž s přesností naměřené tepové frekvence. Dále...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.