|
| |
|
|
Gender Differences in Life Satisfaction
Tolnykina, Anastasiia ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Co je štěstí? Tato otázka byla položena lidmi po celou dobu existence. Zpočátku byl tento problém zvažován filozofy, kteří jej studovali z různých perspektiv. Identifikace zdrojů štěstí a jejich závislosti na vnějších faktorech dosud neztratila svůj význam. Naopak se to prohloubilo, protože ekonomové se také zapojili do studia tohoto problému. Objevila se řada nových přístupů k analýze úrovně štěstí a výsledky výzkumu mohou mít významný dopad na hospodářskou a sociální politiku zemí. Moje práce se zaměřuje na genderové rozdíly v životní spokojenosti, která je dnes předmětem zájmu. Práva žen se v posledních desetiletích velmi zlepšila. Jak to změnilo životní spokojenost žen? Ovlivnilo to nějak mužské štěstí? To jsou otázky, které ve svém výzkumu zvažuji.
|
|
|
Determinanty životní úrovně spotřebitelů v zemích EU
Řezníková, Lucie
Diplomová práce se zabývá významnými faktory, které ovlivňují životní úroveň v zemích Evropské unie. Životní úroveň je měřená pomocí vybraných kompozitních indikátorů. V práci je využita vícerozměrná regresní analýza, která potvrzuje významnost vybraných faktorů a vyčísluje jejich vliv na hodnotu konkrétního indikátoru. Vybrané faktory představují nezávislé proměnné. Práce sleduje, do jaké míry vybrané faktory vysvětlují životní úroveň v zemích EU. Pro ověření správné-ho výběru faktorů je v práci dále využita faktorová analýza. Ta redukuje velký počet proměnných a vytváří latentní faktory, kterým přiřazuje skóre. Skóre umělých faktorů vstupuje opět do regresní analýzy. V poslední části práce jsou komentovány odlišnosti mezi zeměmi EU, které jsou způsobeny příjmovými faktory a faktory spokojenosti. Odlišnosti jsou identifikovány pomocí shlukové analýzy.
|
|
|
Ekonomie a štěstí
Zelinková, Jana ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Janotík, Tomáš (oponent)
Již v roce 1934 varoval tvůrce nástroje GDP Simon Kuznets před nemožností odvodit z dat získaných pomocí GDP obecné blaho. Současná ekonomie nezohledňuje všechny významné faktory, které ovlivňují spotřebitelovo rozložení preferencí, a tím ohrožuje samotný předpoklad racionality spotřebitele. Předkládaná práce provedla analýzu signifikantních faktorů, které mají výrazný vliv na úroveň subjektivního blahobytu, důraz byl kladen také na diskusi příčin slabé korelace vlivu změn příjmu na úroveň štěstí. V části věnované metodologické problematice byly předloženy hlavní problémy, s nimiž se lze při výzkumu štěstí setkat spolu s možnými způsoby jejich řešení.
|
|
|
Subjektivní blahobyt: Přístupy a hodnocení v EU - 15 a ČR
Hemala, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce "Subjektivní blahobyt: přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR" je subjektivní blahobyt a jeho konceptualizace. Důraz je v tomto ohledu kladen na význam konceptu subjektivního blahobytu při měření a hodnocení pokroku a rozvoje společnosti, který je trvale udržitelný. Práce analyzuje dokumenty, které se v jednotlivých zemích EU-15 vydávají k národním strategiím trvale udržitelného rozvoje. Analýza posuzuje míru jejich relevance z hlediska zakomponování konceptu subjektivního blahobytu (štěstí, kvality života, spokojenosti) a také rozebírá v nich implementované indikátory blahobytu, které se z různých důvodů vztahují k faktorům s vlivem na míru osobního či sociálního blahobytu občanů. V zájmu analýzy leží i rozbor českých dokumentů relevantních k této tematice (Strategický rámec udržitelného rozvoje a Situační zpráva) zacílený na rozpoznání případných explicitních i implicitních znaků subjektivního blahobytu. Dále je otázkou pro výzkum, zdali v českém prostředí již existují kvalitativní data použitelná pro sestavení českých indikátorů subjektivního blahobytu. Analýza dokumentů je pojata kvalitativním metodickým přístupem. Analytická část práce je doplněna neméně důležitým teoretickým rámcem. Ten se zevrubně věnuje konceptu subjektivního blahobytu a jeho determinantům,...
|
|
| |
|
|
Determinants of Subjective Wellbeing: Comparison of Developed and Developing Countries
Halamka, Radek ; Bajgar, Matej (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Dosavadní studie o subjektivním blahobytu nebraly v úvahu rozdílné podmínky vyspělých a rozvojových zemích. Také různé typy faktorů ovlivňujících subjektivní blahobyt byly jen zřídkakdy studovány společně. Tato bakalářská práce se snaží vyplnit danou mezeru. Jejím hlavním záměrem je porovnání vlivu osobních, ekonomických, politických a institucionálních faktorů určujících spokojenost se životem v rámci skupin států rozdělených podle stupně ekonomického rozvoje. K analýze jsou zde použíta data z posledních tří vln World Values Survey. Závislost spokojenosti se životem na zmiňovaných faktorech je zkoumána pomocí ordered probit modelu. Výsledky ukazují na podstatné rozdíly mezi jednotlivými skupinami států. Mezi hlavní výsledky této práce patří klesající vliv národního i osobního příjmu s rostoucí hodnotou národního příjmu; veliký rozdíl mezi zeměmi s vysokým a nízkým národním příjmem ve vnímání kvality vlády a konceptu nezaměstnanosti; vysoce oceňovaná demokracie mezi bohatými státy; nesignifikance dosaženého vzdělání ve skupinách zemí s nížším národním příjmem; pozitivní efekt kvality školství a zdravotní péče v zemích s nízším národním příjmem; a vysoký vliv svobody výběru napříč skupinami. Práce tedy ukazuje, jak je velmi důležité zohledňovat úroveň rozvoje při snaze izolovat vzorce v subjektivním...
|
host ::
RSS.