|
|
Metody sušení biomasy
Beran, Petr ; Špiláček, Michal (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá biomasou a principem sušení tuhých látek, dále je zde podrobná rešerše sušáren biomasy a v závěrečné části práce je zhotoven bilanční výpočet bubnové sušárny a výpočet vlastností spalin.
|
|
|
Sušení biomasy
Straka, Lukáš ; Chroboczek, Libor (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá významem sušení dřevní biomasy a návrhem sušícího zařízení. Úkolem je navrhnout sušící linku na sušení pilin pro následné peletování. Provést příslušné tepelné bilanční výpočty a navrhnout základní rozměry bubnové sušárny o výkonu 100 kg/hod pilin. Závěrem tuto sušárnu zhodnotíme po technicko-ekonomické stránce.
|
|
|
Regenerace tepla a vody z proudu odpadního vzduchu
Jankůj, Tomáš ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá procesem sušení dřeva. Jedná se o metodu odstraňování přebytečné vody z dřevní hmoty. Sušení lze rozdělit na dva základní typy. Prvním typem je přirozené sušení, při kterém dochází k sušení materiálu bez přítomnosti cizího zdroje energie. U tohoto typu záleží pouze na klimatických podmínkách a na množstvím dopadaného slunečního záření. Dalším typem je sušení umělé, zde je již přítomen cizí zdroj energie, například kotel na bio-masu. Proces sušení je v případě druhého typu výrazně rychlejší oproti prvnímu. Druhý typ sušení probíhá v zařízení zvaném sušárna. Existuje jich velké množství, nejpoužívanější jsou komorová, pásová a bubnová. V nich se předává tepelná energie sušenému materiálu pomocí proudícího teplého sušícího média (konvekce). Teplo se sušícímu médiu předává v tepelném výměníku. Jelikož je sušící proces velmi energeticky náročný, je vhodné snížit potřebnou energii. To lze pomocí regenerace tepla a vody. V tepelném výměníku lze získat část tepla z proudícího odpadního média. Pokud dojde ve výměníku ke kondenzaci odpařené vody, uvolní se i skupenské teplo vody. Získané teplo se využije na předehřev sušícího média a tím se sníží potřebná energie.
|
|
|
Sušení biomasy
Kroupa, Zdeněk ; Špiláček, Michal (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sušením biomasy a bilančním výpočtem zadané sušícího zařízení. Úkolem je vypočítat množství spalin potřebných k vysušení 170 kg fermentátu o vlhkosti 50% na vlhkost 15%.
|
|
|
Horečky
Potůčková, Kristýna ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Projekt Horečky se zabývá komplexem Umění na Horečkách, což je celistvě pojatá strategie, jak zpřístupnit tuto oblast turistům zajímajícím se o umění. Projekt navrhuje nadační řešení, vytvoření ateliéru, domu pro pobyt umělce, galerie a stezky s uměleckými díly v krajině.
|
|
|
Využitelnost výpalků z výroby ethanolu
Audy, Dan ; Večeř, Marek (oponent) ; Leštinský, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce řeší využitelnost výpalků z výroby ethanolu. Pro zpracování na materiál DDGS pak řeší i materiálovou a energetickou bilanci tohoto procesu. Tato materiálová a energetická bilance byla počítána pro 7070 kg výpalků za hodinu. Výsledné energetické požadavky procesu byly vztaženy na množství výpalků vyprodukovaných pro získání 1 m3 ethanolu. Výsledky této práce umožňují nahlédnout do problematiky zpracování lihovarských výpalků a díky přepočtu na 1 m3 ethanolu i možnost rychlého přepočtu přibližných energetických nároků pro provozy jiných kapacit.
|
|
|
Sušárny ovoce v přidružené lesní výrobě
Peterka, Lukáš
Cílem této závěrečné práce je zdůraznit výhody využití klasických sušáren v přidružené lesní výrobě, zjistit jaké typy sušáren existují, popsat je a navrhnout optimální řešení. Práce je zaměřena na konstrukce starých sušáren, které nepotřebují elektřinu či další fosilní energetické zdroje, můžeme je postavit na vlastním nebo pronajatém pozemku. Na základě získaných poznatků byl vytvořen alternativní návrh, který leze adaptovat dle časové, finanční a odborné náročnosti realizace. Práce obsahuje malou analýzu výkupu produktů přidružené lesní výroby. Zohledněná je i ekonomická stránka pro získání představy o nákladech a možném zisku. Cílem je tedy poskytnout inspiraci alternativního nebo dodatečného využiti sušáren pro majitele drobných i větších lesních pozemků. Hlavní přínos práce spočívá v alternativním návrhu sušárny, rozpočtu a plánu, který lze aplikovat pro lepší hospodaření.
|
|
|
Analýza provozních a ekonomických ukazatelů pásové sušárny zemědělských komodit
Tichý, Michal
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu provozních a ekonomických ukazatelů pásové sušárny zemědělských komodit a na faktory, které tyto ukazatele ovlivňují. Na posklizňové lince ve společnosti Agros Haná s.r.o. byly provedeny měření tří po sobě následujících sušení kukuřice na zrno (roky 2016, 2017 a 2018). Za pomoci naměřených hodnot zde byly stanoveny pro jednotlivé roky spotřeby energií a následně náklady na provoz sušárny. Dále byly analyzovány jednotlivé faktory ovlivňující výši nákladů na sušení. Jedním z hlavních faktorů se ukázala být vlhkost kukuřice při sklizni. Dalším rozhodujícím faktorem pak byla určena teplota sušení v závislosti na okolní teplotě vzduchu.
|
|
|
Studium vlivu podmínek sušení na senzorické parametry
Fajgara, David
Tato bakalářská práce se zabývala rozdělením a metodami sušení, vodou obsaženou v potravinách a stručným přehledem týkající se senzorického hodnocení. Pro experimentální část byly vybrány čtyři odrůdy jablek (Evelina, Red Prince, Golden Delicious, Spartan), které byly následně sušeny dvěma metodami za různých teplotních a časových podmínek (stolní sušárna při 35 °C, 55 °C, 70 °C a lyofilizace 48 hodin, 72 hodin a 168 hodin). Hodnotiteli byl hodnocen tvar, barva, vůně, chuť, konzistence a celkový dojem sušených jablek. Z výsledků hodnocení byla jako nejvhodnější metoda lyofilizace při 72 hodinách, která ve většině případů, včetně celkového dojmu, vyšla jako nejlepší. Rozdíly v procentuálním hodnocení napříč všemi metodami a podmínkami dosahovaly u nejlepších metod řádově až 40 %, což představovalo téměř dvojnásobnou atraktivitu jablek než použití jiných podmínek sušení.
|
|
|
Regenerace tepla a vody z proudu odpadního vzduchu
Jankůj, Tomáš ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá procesem sušení dřeva. Jedná se o metodu odstraňování přebytečné vody z dřevní hmoty. Sušení lze rozdělit na dva základní typy. Prvním typem je přirozené sušení, při kterém dochází k sušení materiálu bez přítomnosti cizího zdroje energie. U tohoto typu záleží pouze na klimatických podmínkách a na množstvím dopadaného slunečního záření. Dalším typem je sušení umělé, zde je již přítomen cizí zdroj energie, například kotel na bio-masu. Proces sušení je v případě druhého typu výrazně rychlejší oproti prvnímu. Druhý typ sušení probíhá v zařízení zvaném sušárna. Existuje jich velké množství, nejpoužívanější jsou komorová, pásová a bubnová. V nich se předává tepelná energie sušenému materiálu pomocí proudícího teplého sušícího média (konvekce). Teplo se sušícímu médiu předává v tepelném výměníku. Jelikož je sušící proces velmi energeticky náročný, je vhodné snížit potřebnou energii. To lze pomocí regenerace tepla a vody. V tepelném výměníku lze získat část tepla z proudícího odpadního média. Pokud dojde ve výměníku ke kondenzaci odpařené vody, uvolní se i skupenské teplo vody. Získané teplo se využije na předehřev sušícího média a tím se sníží potřebná energie.
|
host ::
RSS.