|
|
Rodinné prostředí a konzumace alkoholu mezi mladistvými
Rendlová, Barbora ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Rodinné prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých se zabývá vztahem čtyř dimenzí rodinného prostředí a konzumace alkoholu u šestnáctiletých. Těmito čtyřmi dimenzemi jsou způsob trávení volného času, struktura rodiny, styl rodičovské výchovy a socioekonomický status. V teoretické části práce je nejdříve popsán vliv rodiny na vývoj dítěte a také vymezen proces socializace, prostřednictvím kterého rodina na dítě působí. Dále je rozebrána souvislost mezi rodinným prostředím a konzumací alkoholu u mladistvých a poté jsou charakterizovány čtyři zkoumané dimenze rodinného prostředí ve vztahu ke konzumaci alkoholu. Souvislost rodinného prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých byla zkoumána pomocí smíšeného designu výzkumu. V hlavní, kvantitativní části práce byly pomocí dat z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007 zkoumány vztahy mezi vybranými dimenzemi rodinného prostředí a ukazateli konzumace alkoholu, dále byla vytvořena typologie mladistvých konzumentů alkoholu. Na výsledky této části práce navázala část kvalitativní, kde byly pomoci deseti polostrukturovaných rozhovorů zkoumány hlubší souvislosti a směr vztahů zjištěných na základě analýzy kvantitativních dat. Tato část byla především zaměřena na styl rodičovské výchovy a trávení volného...
|
|
|
Rodinné prostředí a konzumace alkoholu mezi mladistvými
Rendlová, Barbora ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Rodinné prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých se zabývá vztahem čtyř dimenzí rodinného prostředí a konzumace alkoholu u šestnáctiletých. Těmito čtyřmi dimenzemi jsou způsob trávení volného času, struktura rodiny, styl rodičovské výchovy a socioekonomický status. V teoretické části práce je nejdříve popsán vliv rodiny na vývoj dítěte a také vymezen proces socializace, prostřednictvím kterého rodina na dítě působí. Dále je rozebrána souvislost mezi rodinným prostředím a konzumací alkoholu u mladistvých a poté jsou charakterizovány čtyři zkoumané dimenze rodinného prostředí ve vztahu ke konzumaci alkoholu. Souvislost rodinného prostředí a konzumace alkoholu u mladistvých byla zkoumána pomocí smíšeného designu výzkumu. V hlavní, kvantitativní části práce byly pomocí dat z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2007 zkoumány vztahy mezi vybranými dimenzemi rodinného prostředí a ukazateli konzumace alkoholu, dále byla vytvořena typologie mladistvých konzumentů alkoholu. Na výsledky této části práce navázala část kvalitativní, kde byly pomoci deseti polostrukturovaných rozhovorů zkoumány hlubší souvislosti a směr vztahů zjištěných na základě analýzy kvantitativních dat. Tato část byla především zaměřena na styl rodičovské výchovy a trávení volného...
|
|
|
Vliv neúplného rodinného prostředí na formování identity dítěte
FRNOCHOVÁ, Lucie
Téma bakalářské práce se jmenuje Vliv neúplného rodinného prostředí na formování identity dítě. V poslední době výrazně přibývá rodin, které se z nejrůznějšího důvodu staly neúplnými. Nejčastějším důvodem neúplného rodinného prostředí je rozvod manželství, dalšími důvody je úmrtí jednoho z rodičů a také svobodná volba ženy či muže stát se samoživitelem. Identitu chápeme jako prožívání a uvědomování si sebe sama, své jedinečnosti a odlišnosti od ostatních. Děti z neúplných rodin si uvědomují svojí odlišnost od ostatních dětí z úplných rodin, kteří mají oba rodiče. Z toho může pramenit řada problémů. U dívek to může být, při absenci mužského vzoru, problém s navazováním partnerských vztahů. U chlapců zase může nepřítomnost otce znamenat, že jim chybí vzor autority, odvahy a síly aj. Cílem praktické části bylo zjistit, jak neúplné rodinné prostředí ovlivňuje formování genderové identity, sebepojetí dítěte a rodinnou identitu dítěte. Výzkumný vzorek tvoří respondenti od 23 let do 48 let, kteří vyrůstali v neúplném rodinném prostředí. Jako metoda výzkumu byl proveden kvalitativní výzkum a technikou výzkumu byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Součástí prezentace výsledků šetření byly nejen některé doslovné citace respondentů, ale také komentář autorky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dívek, kterým otec zemřel, mohou v budoucnosti nastat problémy s navazováním partnerský vztahů a to je především způsobeno chybějícím mužským vzorem. Dívka ne vždy ví, jak se má k muži chovat a jak s ním jednat. Dále je patrné, že u dětí, kterým rodič zemřel, se často vyskytuje denní snění, kdy si dítě představuje, že je zemřelý rodič stále přítomen. Dětem to může do značné míry pomoci lépe zvládnout přijetí ztráty rodiče. Jak u dětí z rozvedených rodin, tak i u dětí, kterým rodič zemřel je důležitá. Dalším zajímavým poznatkem, který vyplývá z výzkumu je, že povahové a osobnostní vlastnosti matky mají velký vliv na co nejlepší zvládnutí dopadu následků neúplného rodinného prostředí. Když matka je schopná se o dítě postarat a převzít i otcovskou roli, nemusí ztráta rodiče pro dítě být dramatická.
|
|
|
Státní podpora rodiny na počátku 3. tisíciletí
Vestfálová, Jana ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá problematikou podpory rodin s dětmi v České republice. Po uvedení základních problémů spojených s předmětem zájmu je poskytnuta definice základních pojmů. Ve třetí části je rozsáhle vylíčen přerod struktury a funkcí rodiny v závislosti na demografických přechodech. Konkrétní popis poskytovaných podpor v České republice od roku 2008 je následován zhodnocením jmenovaných podpor s důrazem na negativní efekty. V poslední části je také učiněno stručné srovnání s Velkou Británií, Švédskem a Německem. Závěr hodnotí současnou rodinnou politiku ČR z hlediska stanovených cílů jako účinnou.
|
host ::
RSS.