|
|
Změny ve struktuře listu vyvolané působením troposférického ozónu.
Češpírová, Zdeňka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Troposférický ozon je významným polutantem vznikajícím fotochemickými reakcemi oxidů dusíku za spolupůsobení ultrafialového záření. Jeho koncentrace v ovzduší se díky probíhající klimatické změně a činnosti člověka, především spalováním fosilních paliv, zvyšuje. Jedná se o vysoce reaktivní molekulu rozpadající se na kyslíkové radikály, jejichž působení má negativní vliv na fyziologické funkce a strukturu listů rostlin. Do listu vstupuje ozon průduchy a dále poté reaguje s buňkami a jejich jednotlivými kompartmenty. Produkty vzniklé jeho rozpadem jsou schopny štěpit membrány a způsobovat další oxidativní poškození, jako např. hromadění plastoglobulů v chloroplastech, poškozovat tvar chloroplastů, mitochondrií nebo peroxizomů. Na listech v makroskopickém měřítku jsou patrné léze, chlorózy a nekrózy, pod vlivem ozonu také dochází k rychlejší senescenci listů. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu vyvolané působením troposférického ozonu na různých anatomických úrovních od organel po celý orgán, dále tato práce přibližuje fyziologické mechanismy, které k těmto poškozením vedou. Klíčová slova: ozón, oxidativní stres, struktura listu, mezofyl, reaktivní formy kyslíku, signalizace
|
|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
|
|
Změny v anatomii jehlic v odezvě na antropogenní znečištění
Štěpánová, Kristýna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Anatomická stavba listů jehličnanů je ovlivněna vnějšími podmínkami prostředí. Z abiotických se kromě ozářenosti jedná zejména o faktory klimatické změny - sucho, extrémní teploty. Významné postavení mezi vnějšími abiotickými faktory, které způsobují změny ve struktuře jehlic, má antropogenní znečištění. V současnosti jde především o troposférický ozón, SO2, NOx a pevné částice (PM). Vlivem působení atmosférických polutantů dochází k celé řadě negativních strukturálních změn, mění se zastoupení jednotlivých pletiv v jehlici, podíl mezibuněčných prostor, a struktura buněčných organel, především chloroplastů. Mezofylové buňky vykazují příznaky degradace zejména v okolí nadprůduchové prohlubně. Na jehlicích dochází k viditelnému poškození v podobě chloróz a nekróz. Při působení stresových faktorů prostředí, jako je antropogenní znečištění, dochází u jehlic k urychlení senescence. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu jehličnatých dřevin, vyvolaných působením antropogenního znečištění, především ozónem, SO₂ a NOx v kombinaci s faktory klimatické změny. Práce je zaměřena na změny v různých anatomických hierarchických úrovních, od viditelného, makroskopického poškození po změny na ultrastrukturální úrovni a přibližuje dopad atmosférických polutantů na fyziologický stav rostlin a...
|
|
|
Jak anatomická stavba listu podmiňuje jeho optické vlastnosti.
Peychlová, Anna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Vnitřní struktura listu podmiňuje průchod záření listem a tím ovlivňuje jeho využití ve foto- syntéze. Záření dopadající na list může být odraženo, absorbováno nebo propuštěno. Odra- zivé vlastnosti listu jsou závislé na vlnové délce záření a na fyzikálních, strukturálních a che- mických vlastnostech listu. V práci jsou krátce popsány spektrální metody, pomocí kterých se optické vlastnosti listů zkoumají. Práce se dále zaměřuje na anatomické struktury listu a je- jich vliv na optické vlastnosti listu především ve viditelné oblasti spektra elektromagnetické- ho záření (400-700 nm) a v oblasti blízkého infračerveného záření (700-2300 nm). Důraz je kladen na tyto anatomické vlastnosti a struktury listu: pokožka, kutikula, trichomy, struktura mezofylu, tloušťka listu, pohyb chloroplastů, obsah a distribuce chlorofylu. Cílem práce je shrnout dosud známé poznatky zabývající se touto problematikou. Klíčová slova: struktura listu, optické vlastnosti, reflektance, podíl mezibuněčných prostor, přenos záření
|
|
|
Změny ve struktuře listu vyvolané působením troposférického ozónu.
Češpírová, Zdeňka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Troposférický ozon je významným polutantem vznikajícím fotochemickými reakcemi oxidů dusíku za spolupůsobení ultrafialového záření. Jeho koncentrace v ovzduší se díky probíhající klimatické změně a činnosti člověka, především spalováním fosilních paliv, zvyšuje. Jedná se o vysoce reaktivní molekulu rozpadající se na kyslíkové radikály, jejichž působení má negativní vliv na fyziologické funkce a strukturu listů rostlin. Do listu vstupuje ozon průduchy a dále poté reaguje s buňkami a jejich jednotlivými kompartmenty. Produkty vzniklé jeho rozpadem jsou schopny štěpit membrány a způsobovat další oxidativní poškození, jako např. hromadění plastoglobulů v chloroplastech, poškozovat tvar chloroplastů, mitochondrií nebo peroxizomů. Na listech v makroskopickém měřítku jsou patrné léze, chlorózy a nekrózy, pod vlivem ozonu také dochází k rychlejší senescenci listů. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu vyvolané působením troposférického ozonu na různých anatomických úrovních od organel po celý orgán, dále tato práce přibližuje fyziologické mechanismy, které k těmto poškozením vedou. Klíčová slova: ozón, oxidativní stres, struktura listu, mezofyl, reaktivní formy kyslíku, signalizace
|
|
|
Vliv anatomické struktury na optické vlastnosti listu vybraných dřevin - vztah k vodnímu režimu.
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
V důsledku důlní činnosti dochází k vyvážení substrátu, který často bývá jílovitého charakteru se špatnou propustností vody, je zatížený nedostatkem živin a může být nehostinný pro většinu vegetace. Na Velké podkrušnohorské výsypce (VPS), z materiálu z povrchových uhelných dolů na Sokolovsku, vznikají rozsáhlé lokality vykazující charakteristiky devastované krajiny následkem antropogenní činnosti. Cílem mé práce bylo porovnání strukturálních a biochemických parametrů listu ve vztahu k reflektanci listu dvou pionýrských dřevin Salix caprea a Populus tremula, s ohledem k vodnímu režimu a jeho přizpůsobení ke ztrátám vody. Z metodického hlediska by práce měla přispět k určení vztahu mezi vybranými strukturálními parametry listu k odrazivosti listu, což je problematika, o které mnoho studií nepojednává. Materiálem mého studia bylo listoví ze stromů P. tremula a S. caprea, rostoucí na 30 let starých sukcesních lokalitách S2 a S3. Na tomto materiálu byla pomocí příčných řezů studována anatomická struktura listu (tloušťka vrstev a celého listu) a pomocí stahování spodní pokožky listu byly kvantifikovány rozměry, hustota a plocha průduchů. Dalším sledovaným parametrem byl obsah fotosyntetických pigmentů, specifická listová plocha (SLA), vodní potenciál (VP) a odrazivost ve viditelné a infračervené části...
|
|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
host ::
RSS.