|
|
Možnosti využití audiovizuální tvorby v analýze krajiny
Sněhotová, Petra
Diplomová práce se zabývá možnosti využití audiovizuálního díla ve vybraném modelovém území Města Vysoké Tatry, zaměřené na osadu Starý Smokovec. V literární části práce jsou shrnuty pojmy krajina, struktura krajiny a charakteristické znaky krajiny. Dále vnímání krajiny, percepce krajiny a scéničnost. Vyhodnocení charakteristických krajinných znaků krajinného rázu a jejich propojení s vývojem krajiny byly základem pro další postup práce. Na základě prostudování předešlé problematiky a terénního průzkumu byly zjištěny hodnoty, limity a problémy v modelovém území. Výsledky analýz jsou definovány v textové části práce a v mapové příloze. Vybraná forma zpracování audiovizuálního díla je představení výsledků práce krajinného architekta divákovi a seznámení se s problematikou v území. Odkaz na výsledný film: https://drive.google.com/file/d/0B1kwCPlgZK37UnBNNEJnU3BKbkE/view
|
|
|
Změny mikrostruktury v různých krajinných typech
Lebduška, Lukáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Mikrostruktura krajiny je dána výsledkem působení přírodních a lidských faktorů. Změny, které se v mikrostruktuře krajiny Česka odehrály závisí na míře a intenzitě působení člověka v různých krajinných typech. Tato práce se věnuje problematice toho, jaký vliv měly změny krajinné mikrostruktury, které proběhly mezi lety 1950 a 2018 na mikrostruktury a krajinný pokryv v jednotlivých krajinných typech. Tyto změny byly vypočteny v modelových lokalitách o velikost 1x1 km, určených náhodným výběrem v rámci krajinných typů. Tyto modelové lokality byly porovnány na základě leteckých snímků z 50. let 20. století a z roku 2018, na jejichž základě byly vypočteny krajinné metriky a analyzován krajinný pokryv. Následně byly srovnány změny, které se v těchto modelových lokalitách odehrály. Výpočty následně prokázaly odlišnosti ve změně krajinné struktury, zejména v podobě homogenizace krajiny. V těchto změnách jsou také patrné odlišnosti, specifické pro každý krajinný typ. Klíčová slova: struktura krajiny, krajinná heterogenita, land-use, krajinné metriky, změny krajiny
|
|
|
Mikrostruktura krajiny a její odlišnosti mezi typy krajin České republiky
Duspiva, Marek ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Mikrostruktura krajiny má zásadní vliv na fungování a procesy v krajině. Její podoba také velmi závisí na přírodních podmínkách a hospodářském využití krajiny. Tato práce se věnuje obecným teoretickým otázkám krajinné ekologie, zejména pak struktuře krajiny a jejímu hodnocení. Cílem práce byla analýza mikrostruktury v typech krajiny České republiky a zhodnocení, zda se tyto typy v mikrostruktuře liší. Analýza krajinné struktury byla provedena pomocí výpočtů krajinných metrik na základě dat CORINE Land Cover. Mikrostrukturu lze charakterizovat velkým počtem krajinných metrik, vzhledem k použitým datům byly k popisu mikrostruktury vybrány následující: hustota plošek (PD), průměrná velikost plošky (MPS), hustota hranic (ED), Shannonův index diverzity (SHDI) a Shannonův index vyrovnanosti (SHEI). Výpočty metrik byly provedeny pro celé území všech krajinných typů a posléze i pro všechny čtverce 2 km x 2 km pokrývající celé území ČR. Přestože použitá data mají relativně nízké rozlišení, výpočty a provedená analýza variance prokázaly odlišnost charakteru mikrostruktury krajiny mezi jednotlivými krajinnými typy. Klíčová slova: krajinná ekologie, krajinná struktura, hodnocení krajinné struktury, krajinné metriky, typologie krajiny
|
|
|
Zelený pás Evropy - struktura a konektivita krajiny
Andrš, Vojtěch ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zelený pás Evropy, biokoridor a pozůstatek Železné opony, protínající Evropu od severu k jihu a sahající od břehů Barentsova moře až po břehy moře Středozemního či Černého, je zcela unikátním fenoménem už jenom pro svoji rozmanitost, polohu a rozsah. Pádem Železné opony v roce 1989 započala významná fragmentace tohoto území, která trvá nadále. V této práci je řešena rešerše literatury zaměřená problematiku struktury, fragmentace a konektivity krajiny. V praktické části je porovnáván vývoj struktury krajiny v oblasti Zeleného pásu Evropy od roku 1990 do současnosti a její fragmentace. Klíčová slova: Zelený pás Evropy, struktura krajiny, fragmentace krajiny, konektivita krajiny
|
|
|
Změny struktury krajiny vlivem komplexní pozemkové úpravy ve vybraném území
VACHOVÁ, Nicola
Diplomová práce se zabývá změnou struktury krajiny ve zvoleném katastrálním území Žabovřesky. Obec leží v Jihočeském kraji, 11 km od Českých Budějovic. První část diplomové práce je zaměřena na popis zvoleného území. Dále byla vyhodnocena struktura krajiny před pozemkovou úpravou a dále po provedení návrhu pozemkové úpravy v území. Změny byly zakresleny do mapy land use a následně byly spočítány nově vzniklé krajinné plošky, zjištěna jejich velikost a tvar. Na základě toho byl spočítán index tvaru, který vedl k vyhodnocení výsledků změny struktury krajiny vlivem komplexní pozemkové úpravy.
|
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Slabihoudková, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá popisem a zhodnocením krajiny v příhraničních oblas-tech České republiky a Rakouska. Cílem práce je popsat a porovnat vybraná katastrální území ležící na opačných stranách státních hranic zmíněných států - Českých Vele-nic a Gmündu. Práce je rozdělen na literární rešerši a praktickou část. V literárním přehledu je definován pojem krajina, popsán její vznik a vývoj, dále její dělení, skladba, celková struktura a klasifikace. Je zde zmíněn i krajinný ráz, česko-rakouské pohraničí a stručný historický vývoj oblasti Vitorazska. V praktické části je použita komparativní metoda pro porovnání způsobu hospoda-ření, cestovního ruchu a využití území v oblastech Českých Velenic a Gmündu. S po-mocí této metody jsou srovnány i historické mapové podklady jednotlivých území se současným stavem. V posledním bodě této kapitoly je popsána přeshraniční spolupráce mezi zmíněnými oblastmi. Z celkového srovnání změn v katastrálních územích České Velenice a Gmünd, vy-plývá zřetelná změna ve zvýšení míry zástavby a rozšíření lesních porostů. V důsledku těchto změn došlo ke snížení výměr zemědělského půdního fondu.
|
|
|
Typologie změn krajinného pokryvu a jeho struktury v postkomunistických státech Střední Evropy
Kuna, Petr ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Studium krajinných změn je předmětem zájmu celé řady odborných prací jak u nás, tak v zahraničí. Tato diplomová práce se proto nevěnuje prostému popisu změn v krajině, nýbrž se soustředí na další syntézu těchto poznatků a následné vytvoření typologie změn krajinného pokryvu a jejich dopadů, či vlivů na strukturu krajiny v zájmovém regionu, včetně její heterogenity. Jedná se tedy o proces, pomocí kterého jsou vyčleněny oblasti, jež formovaly a stále ještě formují stejné procesy vedoucí k homogenizaci krajiny, nebo naopak k její fragmentaci. Zájmovou oblastí je tzv. Visegrádská skupina států (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Jedná se o čtyři státy bývalého východního bloku ve Střední Evropě, které díky své společné minulosti získaly relativně podobné výchozí podmínky pro další vývoj krajiny po "uvolnění" situace a změně politického režimu v roce 1989. Krajina se začala od tohoto zlomového bodu vyvíjet nejednotně. Každý stát začal jiným způsobem přistupovat ke krajině a zcela jinak zasahoval do jejího vývoje. V rámci rešeršní části práce je nejdříve popsán vývoj krajiny v období do roku 1989, kdy nebyl příliš brán zřetel na ekologické funkce a význam krajiny. Toto období se vyznačovalo dominancí procesu intenzifikace zemědělství se všemi doprovodnými jevy a zásahy do krajin, ve smyslu...
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití, stabilitu a strukturu krajiny.
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit suburbanizaci v zázemí Prahy, zhodnotit vývoj krajiny, její strukturu a využití. První část práce byla věnována rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá suburbanizací a hodnocením struktury krajiny. Další část práce byla věnována praktickému zhodnocení krajiny pomocí leteckých a družicových snímků a ortofot ve třech katastrálních územích v letech 1994, 2004 a 2007. Jedná se o katastrální území Šeberov, Hole u Průhonic a Újezd. Hodnocení proběhlo na základě vybraných koeficientů. Bylo zjištěno, že podíl zástavby a vegetace se neustále zvyšuje a také bylo zjištěno, že např. křoviny a lesy byly uchráněny před novou zástavbou. Dále byly popsány nejvýznamnější změny ve využití krajiny a zhodnocena struktura krajiny dle vybraných koeficientů. Výstupem práce byly mapy využití krajiny v jednotlivých letech, mapy stabilních a nestabilních ploch v jednotlivých obdobích, mapy vegetačních změn a tabulky shrnující výsledky parametrů hodnocení struktury. Klíčová slova: suburbanizace, struktura krajiny, využití půdy, ploška, Šeberov, Hole u Průhonic, Újezd
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Vliv fyzickogeografických podmínek prostředí na změny diverzity a abundance vodních druhů ptáků
Adam, Matyáš ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Romportl, Dušan (vedoucí práce)
Vliv fyzickogeografických podmínek prostředí na změny diverzity a abundance vodních druhů ptáků Abstrakt Fyzickogeografické podmínky prostředí významným způsobem ovlivňují početnost druhů i jedinců většiny živých organismů. Intenzitu změn prostředí je možné hodnotit pomocí tzv. bioindikátorů, mezi které se řadí také ptáci. Z široké škály abiotických, biotických i antropogenních faktorů uvádí řada autorů jako jedny z nejvýznamnějších změny kvality a struktury vhodného habitatu a klimatické změny. Předkládaná práce řeší problematiku vlivu těchto faktorů na modelovou skupinu organismů - vodní ptáky. První část práce je věnována charakteristice dopadu různorodých podmínek prostředí na početnost a druhovou diverzitu ptáků na základě rešerše dostupné literatury. V druhé části jsou pak zpracována relevantní data a je provedena základní analýza hlavních geografických faktorů prostředí ovlivňujících diverzitu a abundanci vodních ptáků v zájmových lokalitách. Klíčová slova: fyzickogeografické podmínky prostředí, změna klimatu, krajinný pokryv, struktura krajiny, biodiverzita, vodní ptáci,
|
host ::
RSS.