Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny ve strukturách pražských domácností v období let 1991 - 2011
Školoudová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Česká republika od roku 1989 prošla mnoha změnami, nejen v politice a ekonomice, ale zásadní proměnou prošla i společnost. V důsledku druhého demografického procesu stále ubývá úplných rodinných domácností, zároveň se během transformačního období objevily nové formy domácností, jako jsou například singles či aktéři transitory urbanites. Obyvatelstvo stárne. Spolu s urbánními procesy, jako je suburbanizace, gentrifikace či mezinárodní migrace, prošla Praha od konce socialismu změnami v prostorové diferenciaci města. Cílem diplomové práce je zjistit proměnu v rozmístění domácností v hlavním městě Praze v období let 1991 až 2011 a zjistit příčiny těchto změn. První část práce předkládá teoretická východiska zaměřená na druhý demografický přechod, procesy, jež formují dnešní město a teoretické koncepty týkající se rezidenční mobility. Empirická část pak na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů analyzuje změnu jednotlivých typů domácností v Praze. Podle typologie zástavby v Praze je dále zhodnocen vývoj jednotlivých typů domácností v nich s následnou analýzou závislosti mezi typem zástavby a typem domácnosti. Klíčová slova: struktura domácností; sčítání lidu; typy zástavby; Praha
Příčiny příjmové nerovnosti v Evropské Unii
Sýkorová, Barbora ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu příjmové nerovnosti. Zkoumá její výskyt a analyzuje její příčiny na území Evropské Unie pomocí metody fixních efektů a třech testů robustnosti na panelových datech z 23 zemí v časovém období 2005 -- 2013. Příčiny jsou rozděleny na socio-demografické faktory, faktory trhu práce aglobalizační změny. Potvrzuje se vliv terciárního vzdělání na distribuci příjmů, které negativně koreluje s Giniho koeficientem. Podíl lidí starších 65 let v obyvatelstvu a počet jednočlenných domácností na jejich celkovém počtu korelují pozitivně s výší příjmové nerovnosti. Dále se významně projevuje působení následujících faktorů: výskyt pracovních smluv s částečným úvazkem a daňové zatížení práce. Vyšší počet pracovních úvazků na dobu určitou způsobuje snižování příjmové nerovnosti, což je v rozporu s teoretickým předpokladem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.