|
|
Vliv personality proaktivní vs reaktivní u okouna říčního na náchylnost k infekci Aeromonas sp.
ČERNÝ, Jan
Existenci intra-specifických rozdílů v životních strategií zvířat popisuje tzv. proaktivní a reaktivní personalita, kdy jsou proaktivní jedinci charakterizováni vyšší ochotou riskovat a prozkoumávat nová prostředí oproti jedincům reaktivním, kteří volí pasivní a inaktivní přístup k novým výzvám v prostředí. Tento koncept je u ryb často definován jako tzv. kontinuum plachý - odvážný, přičemž odvážný (bold individual = BI) jedinec vykazuje proaktivní chování a pro plachého (shy individual = SI) jedince je typický přístup reaktivní. Bylo napsáno již několik studií, které potvrzují vliv personality na užitkové vlastnosti ryb jako je růst u koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus) nebo tolerance vůči stresu u lososa obecného (Salmo salar) či pstruha duhového (Onchorhyncus mykkis). Cílem našeho experimentu bylo popsat existenci souvislostí mezi personalitou a imunologickou rezistencí vůči nákaze bakterií Aeromonas sp. a tolerancí vůči stresu. V našem experimentu bylo 1000 jedinců okouna říčního podrobeno dvěma behaviorálním testům na personalitu (open field, počet cm uplavaných za 30 min; novel object, zkoumání zón blízkosti neznámého objektu). Bylo vybráno top 20 BI ryb (nejvyšší hodnoty v obou testech) a top 20 SI ryb (nulové hodnoty v obou testech). Zástupci obou behaviorálních skupin BI a SI byli následně podrobeni indukčnímu stresovému testu (snížení hladiny v nádrži na úroveň 5 cm nad dorzální ploutví) a poté byly měřeny hodnoty metabolické aktivity (ALT, AST, ALP, LDH, glukózy, osmolytů a kortizolu), přičemž jediný signifikantní rozdíl vykázala koncentrace kortizolu (2,5 násobně vyšší u SI oproti BI 30 min po stimulaci a 5 násobně vyšší u SI oproti BI v kontrole). Při testování imunologické rezistence byla prvně hodnocena fagocytární kapacita (přirozená imunita), přičemž nebyly pozorovány žádné signifikantní rozdíly mezi SI a BI skupinami. Dále byly buňky hlavové ledviny a peritonea zástupců BI a SI skupin in vivo stimulovány nákazou A.salmonicida a následně byla extrahována RNA k analýze genové exprese 46 imunitních genů 1,3 a 7 dní po stimulaci pro zhodnocení odpovědi adaptivního imunitního systému. Byl pozorován 1,2-1,3 násobný nárůst hladiny genu ighm v hlavové ledvině u BI oproti SI 1 den po stimulaci, přičemž hladina totožného genu vykázala 2,2 násobný nárůst u BI oproti SI v peritoneálních buňkách. Dále byl pozorován nárust hladin genů u BI oproti SI cc125 (1,2 násobný v hlavové ledvině) a Cd74 (1,3-1,5 násobný v peritoneu i hlavové ledvině). Z výsledků této práce plyne, že personalita má významný vliv na toleranci vůči stresu, nemá vliv na přirozenou imunitu, nicméně ovlivňuje úroveň adaptivního imunitního systému u okouna říčního, přičemž BI jedinci se jeví jako odolnější vůči stresu i nákaze Aeromonas hydrophila.
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Životní cyklus řas z druhového komplexu Haematococcus pluvialis (Chlorophyceae)
Vávrová, Karolína ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Sladkovodní jednobuněčné zelené řasy z druhového komplexu Haematococcus pluvialis jsou nejlepšími přírodními producenty sekundárního karotenoidu astaxanthinu s velmi silnými antioxidačními vlastnostmi. Navzdory celosvětovému rozšíření, velkému biotechnologickému potenciálu a značné pozornosti, která je věnována možnostem kultivace H. pluvialis, však zůstávají až překvapivé mezery v poznání komplexního životního cyklu a chování tohoto organismu. První z nejasností se týká omezeného počtu dělení zoospor na pět buněčných cyklů (Lee & Ding 1994) po uvolnění z akinety. Přítomnost tohoto genetického omezení nebyla během této práce potvrzena, počet dělení zoospor ovlivňují především zvolené kultivační podmínky. Značně komplikovaná je i problematika pohlavního rozmnožování H. pluvialis. Důvodem nejasností je především nízký počet pozorování celého procesu gametogeneze a splývání gamet. Jednotlivé publikované studie se navíc v určitých bodech liší. Navzdory široké škále vyzkoušených podmínek, jimž byly vystaveny dva druhy z komplexu H. pluvialis, konkrétně H. pluvialis a H. rubicundus, se však ani v jednom případě v rámci této práce nepodařilo pohlavní rozmnožování indukovat. Důvodem neúspěchu může být heterothalismus studovaných kmenů. Vzhledem k výskytu H. pluvialis v efemerních biotopech je pro tento...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Genové manipulace trehalosového metabolismu a zvyšování odolnosti rostlin k abiotickým stresům
Hamet, Jaromír ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Genetické modifikace zemědělských plodin jsou v dnešní době již běžně využívány v boji proti škůdcům a plevelům. Čím dál tím častěji se také objevují snahy využít genetické modifikace i ke zvýšení odolnosti k abiotickým stresům, které celosvětově ovlivňují výnosy mnohem více než stresy biotické. Jednou z intenzivně studovaných možností jak zvýšení stresové tolerance dosáhnout, je manipulace s trehalosovým metabolismem. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ochranných účincích trehalosy v buňkách a zabývá se přirozenou signální funkcí trehalosy a meziproduktu její syntézy trehalosa-6-fosfátu u rostlin. Dále popisuje již dosažené úspěchy při zvyšování odolnosti rostlin k abiotickým stresům pomocí genetických zásahů do trehalosového metabolismu, ale i doprovodné problémy. V závěru je pak zhodnocen potenciál využití této metody do budoucna.
|
|
| |
host ::
RSS.