|
|
Matky dětí se SPU / Matky dětí se specifickými poruchami učení
GALDIA, Silvie
Diplomová práce se zabývá tématem mateřství dítěte se specifickými poruchami učení, které může být v mnoha ohledech pro matku náročné. Práce je tradičně členěna na část teoretickou, která je zaměřena na dítě, rodinu jako systém a mateřství v kontextu specifických poruch učení, dále část praktickou. Praktická část je věnována výzkumnému kvalitativnímu šetření, které mapuje pomoci hloubkových rozhovorů vnímání problematiky specifických poruch učení u dítěte matkami, zaznamenává nejvíce zatěžující oblasti péče o dítě a jejich očekávání, obavy z budoucnosti. Cílem výzkumného šetření je identifikovat hlavní okruhy problémů a případné další kontexty specifických poruch učení u dítěte, tak jak je vnímají právě matky účastnící se tohoto výzkumu.
|
|
|
Stresové faktory působící na operátory tísňové linky 112 a jejich prevence na vybraných pracovištích
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato diplomová práce se věnuje problematice stresu a stresových faktorů vyskytujících se u operátorů tísňové linky 112. Na tísňovou linku 112 volají občané v případě ohlášení mimořádné události. V některých případech je však tísňová linka112 zneužívána a hovor je pak označován jako zlomyslný. TCTV 112 funguje ve 24hodinnovém směnném provozu a operátoři se střídají po dvanáctihodinových směnách. Každý nový operátor je přijat do služebního poměru na základě fyzického, znalostního, zdravotního a především psychologického vyšetření. Má povinnost zúčastnit se vstupních školení a kurzů v celkové délce devíti týdnů. Zde se seznamuje s problematikou HZS ČR, operačního řízení a musí absolvovat jazykový kurz. Pro každého operátora je psychicky velice náročné přijímání tísňových hovorů. Každodenně se setkává s volajícími, kteří se dostali do nestandardní nové situace, jednají ve stresu a v časovém vypětí. Operátor musí volajícímu umět naslouchat, vcítit se do něj a přiměřeně reagovat. Vyřizuje hovory, ve kterých řeší problematiku dopravních nehod, úrazy, hovory s cizinci, ale také zlomyslná volání. Má však také svůj soukromý život se svými radostmi i starostmi. Je potřeba, aby dokázal oddělit problémy týkající se služebních činností a problémy soukromé. Toto a mnoho jiných indikátorů může u operátora vyvolávat stresové reakce. Již mnoho psychologů se pokusilo definovat stres. Každý má však jiný názor, a na přesné definici se neshodnou. Jisté však je, že stres se může u každého projevovat jiným způsobem a na každého působí jiné stresové faktory různou silou. Na operátora TCTV 112 působí hlavně stresové faktory jako je čas pro vyřízení hovoru, charakter oznámení hovoru, ale také pracovní kolektiv, osobní život a emocionální náročnost. Pro tuto diplomovou práci byly formulovány otázky, které byly kladeny současným operátorům TCTV 112 v Českých Budějovicích, ale i jeho bývalým příslušníkům a následně zpracovávány. Sběr dat proběhl formou řízených polostrukturovaných rozhovorů. Otázky byly rozděleny do pěti okruhů, které se týkaly charakteristiky dotazovaných, kolektivu a rodiny, prevence, a jeden okruh byl určen bývalým operátorů TCTV 112. Rozhovory s operátory byly anonymní, byly nahrávány a sumarizovány. Výsledky byly graficky znázorněny a popsány. Byly vymezeny dva cíle této diplomové práce. Analýza stresových situací operátorů na telefonním centru tísňového volání a podnětů zapříčiňujících vznik stresových faktorů. Vypracování návrhu řešení, ke zvládání stresových situací, možnost psychotréningu, školení, motivace, relaxace. Odpověď na výzkumnou otázku "Jaké stresové faktory omezují operační techniky při výkonu služby a z čeho vznikají" byla zjištěna z uskutečněných rozhovorů. Jsou situace, které mohou příslušníky znejistit, jako například hovor se sebevražednou tematikou, když není volajícímu rozumět, nebo když nedokáže událost ihned správně lokalizovat. Dalším problémem může být typ zlomyslného volání, kdy hovor pouze zazvoní a volající ho ihned ukončí. Z rozhovorů s respondenty byla získána odpověď také na druhou výzkumnou otázku: "Jaké možnosti mají operátoři ke zvládání stresu, jaký způsob zbavení se stresu by byl pro ně vyhovující". V areálu HZS Jihočeského kraje se nachází sportoviště, která mohou využívat všichni příslušníci. Rádi by také přivítali možnost návštěv u výjezdových hasičů s účastí na samotném zásahu. Mají zájem o vzdělávání v oblasti psychologie, jak pracovat s hovorem se sebevražednou tematikou, ale také o periodické jazykové kurzy. V závěru diplomové práce jsou uvedeny návrhy a způsoby prevence stresu u operátorů TCTV 112. Systém školení, možnosti výměnných pobytů na ostatních pracovištích, pravidelných jazykových kurzů a rozhovory s krajským psychologem HZS Jihočeského kraje. Jsou představeny relaxační metody, které by umožňovaly operátorům TCTV 112 odbourávat stres. Výsledky této práce mohou být využity pro všechna TCTV 112 v České republice.
|
|
|
Stres u uživatelů pervitinu
FILIPOVÁ, Zuzana
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe. Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány. Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků. V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.
|
|
|
Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání
MELECKÁ, Renata
Předkládaná diplomová práce na téma Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání pojednává o problematice fenoménu stresu a nezaměstnanosti, dále o tématice zaměstnávání žen, těhotných žen a matek, také o rovných příležitostech žen a mužů na trhu práce, o dávkových systémech sociálního zabezpečení a mimo jiné o tématice spojené s návratem matek po rodičovské dovolené na trh práce. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí z části teoretické a části výzkumné (empirické). Teoretická část pojímá o výše zmíněné problematice a tématice. Část výzkumná, je zaměřena na samostatný výzkum a popis výsledků výzkumu, pro který bylo použito kvantitativních postupů sběru dat. Pro potřeby této práce tvoří cílovou skupinu matky na rodičovské dovolené. Data od respondentů byla sbírána pomocí dotazníkového šetření, metodou dotazování. Sesbíraná data byla následně kvantifikována pomocí deskriptivní statistiky. Celkem byly stanoveny dvě výzkumné otázky a tři hypotézy. Hypotézy byly statisticky testovány pomocí statistické metody - testem ANOVA. V celkovém počtu se podařilo sesbírat 320 dotazníků od zmíněné cílové skupiny. Aby bylo dosaženo validity dat a homogenity výzkumného souboru, byl sběr dat byl zacílen výhradně na ženy, tedy matky na rodičovské dovolené pocházející pouze z Jihočeského kraje. Cíl práce spočíval ve zjištění, zda jsou na rodičovské dovolené ve stresu více matky mající silné ekonomické zázemí nebo ty matky, které ekonomické zázemí příliš silné nemají. Pomocí Likertovy škály bylo měřeno, do jaké míry jsou stresovány matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu svého pracovního místa po návratu z této dovolené. Pomocí zmíněné škály bylo také měřeno, do jaké míry jsou matky na rodičovské dovolené stresovány ve spojitosti právě s návratem do práce a s ním spojených povinností či hledáním si zcela nového pracovního místa. V souvislosti s výsledky a testováním hypotéz bylo v případě hypotézy první zjištěno, že matky, které nepobírají žádné dávky sociálního zabezpečení, nejsou stresovány více, než ty matky, které dávky pobírají. Testování druhé hypotézy ukázalo, že matky žijící s partnery jsou stresovány méně, než matky, které s partnerem nežijí. Testováním hypotézy třetí se zjistilo, že matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu své pracovní pozice po skončení této dovolené, jsou stresovány více než matky, které takovou jistotu mají. Z výsledků sesbíraných dat bylo dále zjištěno, že nejvíce respondentek tvoří ženy ve věku od dvaceti pěti do třiceti let a ženy od třiceti jedna do třiceti pěti let. Ve velkém počtu se výzkumu zúčastnily středoškolsky (studium zakončené maturitou) a vysokoškolsky vzdělané ženy. Velký podíl mají také ženy pracující na hlavní pracovní poměr a ženy žijící ve společné domácnosti s partnerem. Početná většina dotazovaných matek pak pobírá dávku rodičovského příspěvku. Také velký podíl dotázaných žen neplánuje se svými partnery střídavou rodičovskou dovolenou, pro kterou si stanovily z velké většiny tříletou rychlost čerpání. Značná část dotazovaných matek ale také uvedla, že při současné rodičovské dovolené nevykonává svou původní práci a nepřivydělává si ani prací jinou. Z výsledků pak dále vyplynulo, že téměř 80 % dotázaných nevykonává pracovní pozici, která by se dala označit za vedoucí. Přes 60 % dotázaných je na současné rodičovské dovolené s jedním dítětem, menší část dotázaných s dítětem druhým, či třetím. Zajímavým výsledkem je také to, že téměř polovina respondentek plánuje další mateřství a z těchto dalších téměř 60 % jej bude plánovat tak, aby navazovalo na současnou rodičovskou dovolenou. Výsledky této práce mohou vést jednak k zamyšlení se nad zjištěnými fakty. Například proč většina žen nevykonává vedoucí pozice přesto, že mají tyto ženy poměrně vysoké vzdělání. K zamyšlení může být i to, zda mají ženy opravdu tak silné ekonomické zázemí, aby mohly bez obav z vyvázání se z pracovního poměru navázat na další rodičovskou dovolenou.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v přímé péči v Domově pro seniory Mitrov
HARVÁNKOVÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zaměstnanců v přímé péči (zdravotní sestry, pečovatel/ky) v Domově pro seniory Mitrov. Pomocí kvalitativního výzkumu je mapována celková informovanost respondentů v této oblasti. Obsahově je práce rozdělena na klíčové části část teoretická a část empirická. Teoretická část je zaměřená na komplexní informace o syndromu vyhoření, dále je zde vymezen pojem "pracovník v přímé péči" a podmínky výkonu této pracovní činnosti. Závěr výše zmiňované práce je věnován stručnému představení Domova pro seniory Mitrov, kde byl prováděn výzkum. Hlavní část bakalářské práce je empirická část. Jejím obsahem je objasnění výzkumu, zpracování rozhovorů a jejich vyhodnocení. Cíleně jsem se zaměřila na obecnou informovanost, na prevenci ze strany respondentů i ze strany zaměstnavatele.
|
|
|
Zodpovědnost studentů ošetřovatelství za své zdraví
HELMICHOVÁ, Veronika
Název: Zodpovědnost studentů ošetřovatelství za své zdraví Současný stav: Zdravý vývoj dnešních mladých lidí je úzce spojen s rodinným zázemím a dalšími sociálními vztahy mimo rodinu. V dobře fungující rodině získávají mladí lidé sociální a zdravotní návyky, které si uchovávají po celý život. To jsou základy pro správnou cestu k zodpovědnosti za své zdraví. Současná mladá populace bude již mnohem více obeznámena se zásadami zdravého životního stylu, protože se do jejich výuky dostává předmět výchova ke zdraví. Mládež je v současné době ohrožována řadou rizik typických pro toto životní období. Nejčastěji je to kouření, alkohol, drogy, nesprávná životospráva a nedostatek aktivního pohybu. Proto je třeba prohlubovat systém vzdělávání a výchovy k zodpovědnosti za své zdraví. V první řadě by tuto zodpovědnost měli mít studenti ošetřovatelství, kteří často slouží jako vzory pro své vrstevníky, členy rodiny a přátele. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit jak se mění životní styl studentů ošetřovatelství v jednotlivých ročnících studia. Dále analyzovat rizika v životním stylu vysokoškolského studenta ošetřovatelství Metodika: Pro tuto práci bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat pro toto šetření byl realizován pomocí dotazníku Index zdraví, kterým jsme se inspirovali z knihy Ošetrovateľstvo první díl Kozierové str. 571. Kdy získaná data byla zpracována v počítačovém programu Microsoft Excel 2007 a následně hodnocena pomocí kontingenčních tabulek. Pro statistické testování stanovených hypotéz byl použit tzv. chí kvadrát test dobré shody. Dále byly k jednotlivým otázkám vypracovány grafy znázorňující odpovědi respondentek. Jejich odpovědi jsme rovněž porovnávali podle délky studia. Testy byly provedeny na standardní hladině spolehlivosti 95%, tedy hladina významnosti byla stanovena na hodnotě 0,05 (5 %). Vztahy uvnitř kontingenčních tabulek byly popsány pomocí znaménkových schémat. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořily studentky studující na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra prezenční studium 1., 2. a 3. ročník. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a použito pro výzkumné šetření jich bylo 120. Vzhledem k tomu, že ani v jednom ročníku nebyl žádný student muž, tak dotazník vyplňovaly pouze studentky. Výsledky: Byla stanovena jedna výzkumná hypotéza, k potvrzení, či vyvrácení. Hypotéza 1 zněla: Předpokládám, že existují rozdíly v zodpovědnosti za své zdraví u studentů ošetřovatelství v závislosti na délce studia. Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi délkou studia a mezi tím, zda mají studenti zdravotní potíže, pravidelnou relaxaci, nadměrné svalové napětí a teplé nebo suché ruce. Statisticky významný vztah nebyl zjištěn mezi délkou studia a oblastmi týkající se stravy, návykových látek. Dále v oblasti posilování srdce a cév, pohybu, starání se sama o sebe, stresu, sebeovládání, smyslu života, zodpovědnosti za své zdraví i za nemoci. Závěr: Výzkumné šetření neprokázalo vztah mezi délkou studia a základními komponenty životního stylu jako je racionální výživa, dostatečná pohybová aktivita, spotřeba návykových látek či stres. Přestože prioritní rolí sestry je podpora zdraví, sami studenti ošetřovatelství tuto prioritu nedodržují. V rámci výuky výchovy ke zdraví na školách, by se mělo věnovat větší pozornost v rizikových oblastech zdravého životního stylu a podpoře zdraví.
|
|
|
Depresivní symptomatika u dětí s Aspergerovým syndromem
ERTLOVÁ, Gabriela
Práce ve své první části čtenáře seznamuje s pervazivní vývojovou poruchou, poruchou autistického spektra, Aspergerovým syndromem a jejich diagnostickými kritérii. Podrobněji se věnuje specifickým projevům Aspergerova syndromu. Ve druhé části popisuje depresivní syndrom, jeho symptomatiku u dětí, diagnostická kritéria, dále popisuje depresivní myšlení a prožívání, vybrané depresivní poruchy a zmiňuje jejich výskyt a projevy u dětí s Aspergerovým syndromem. Dále se práce zabývá problematikou diagnostiky dětí. V poslední části práce je popsána případová studie chlapce s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem a úzkostně depresivní poruchou.
|
|
|
Porovnání životního stylu studentů se zaměřením na zvládání psychické zátěže na vybraných fakultách Jihočeské univerzity
BRŮŽKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou klíčového determinantu zdraví, kterým je životní styl. Práce definuje životní styl spolu se svými faktory. Dále charakterizuje vysokoškolskou populaci a s ní související změny v životním stylu studentů. Poté se pozornost upíná zejména na oblast psychické odolnosti a zvládání stresových situací. Praktická část této bakalářské práce byla zpracována kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor byl složen ze studentů a studentek Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K výzkumnému šetření byly použity vlastní vytvořené dotazníky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v životním stylu se zaměřením na psychickou zátěž u studentů dvou odlišně zaměřených fakult Jihočeské univerzity. Pro výzkum byla stanovena hypotéza. Předpokládala jsem, že mezi studenty Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty jsou statisticky významné rozdíly v životním stylu ve vztahu k psychické zátěži. Po sběru byla data statisticky zpracována. Po statistickém vyhodnocení se dospělo k závěru, že stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že v některých oblastech se studenti Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty dané univerzity liší, ve většině oblastí, a zejména po celkovém porovnání pomocí t-testu, není znám statisticky významný rozdíl. Předpokládané využití této bakalářské práce spočívá v informování konkrétních fakult o životním stylu zaměřeném na zvládání psychické zátěže u jejich studentů. Dále pak jako zdroj poznatků o determinantech, které predisponují k nemocem a k uvědomění si důležitosti vlastního duševního zdraví.
|
|
|
Duševní hygiena jako prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester
VÁŇOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou jako hlavním prostředkem prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester. Teoretická část charakterizuje hlavní příčinu syndromu vyhoření - stres. Dále popisuje profesi zdravotní sestry a celý proces syndromu vyhoření. Konec teoretické části charakterizuje duševní hygienu, duševní zdraví a popisuje vybrané metody relaxace. Praktická část se věnuje výzkumu o využitelnosti duševní hygieny v profesi zdravotní sestry v souvislosti s prevencí syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotní sestry znají a dodržují zásady duševní hygieny a jaké s ní mají zkušenosti. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a hodnotí psychosociální zátěž ve své profesi.
|
|
|
Zaměstnanci vyžadující zvláštní péči
JANČOVIČOVÁ, Nikola
V současnosti se téměř každý vrcholový manažer potýká se stresem a s následky s ním spojenými. Toto téma pojednává o dvou základních skupinách pracujících profesích, jejichž součástí je zvýšené riziko, řešení problémů a zvýšená psychická i emocionální zátěž (manažerská profese, profese v armádě,). A o pracovnících, kteří se krátkodobě ocitli v nepříznivé situaci, která zatěžuje jak je, tak jejich okolí. K přiblížení tématu je nutné seznámit se se základními pojmy, historií vedoucí pozice a problémy spojenými s touto profesí. Také je pozorováno postavení žen a mužů ve vedoucích pozicích a názory odborníků, jak co nejlépe zvládat stresové situace. Data od osmi manažerů z různých firem, budou získána pomocí rozhovorů. Výsledky vyhodnocené pomocí grafů a tabulek budou zhodnoceny a následně k nim budou doporučena vhodná praktická doporučení pro manažery.
|
host ::
RSS.