|
|
Stravovací návyky dospívajících, genderové rozdíly v přístupu ke stravování
Černíková, Lucie ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Kaiserová, Iveta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky dospívajících a jejich rozdíly v závislosti na pohlaví. S cílem zmapování jídelních zvyklostí bylo provedeno dotazníkové šetření mezi respondenty daného věkového rozmezí. Otázky byly sestaveny ze dvou oficiálních dotazníků. Prvním z nich byl The Adolescent Food Habit Checklist, který slouží k hodnocení stravovacích návyků u adolescentů. Druhá část sestávala ze Stunkardova Dotazníku jídelních zvyklostí, který se běžně používá v psychologické praxi a sleduje tři oblasti: restrikci, disinhibici a hlad. Ve výsledcích se nepotvrdilo, že by dívky měly zdravější stravovací návyky, větší tendence k restrikci nebo vykazovaly vyšší míru disinhibice v jídelním chování. Prokázalo se, že chlapci ve větší míře pociťují hlad. Pro potvrzení nebo vyvrácení těchto výsledků by bylo třeba dalšího výzkumu. klíčová slova: stravovací návyky, poruchy příjmu potravy, dospívající, adolescenti, restrikce, disinhibice, hlad, body image, obezita
|
|
|
Výživa jako jeden z nástrojů v terapii obezity
JEŘÁBKOVÁ, Simona
Tématem práce je "Výživa jako jeden z nástrojů v terapii obezity". Obezita snižuje kvalitu života a zkracuje jeho délku. Je proto důležité věnovat pozornost její prevenci a léčbě. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat změny stravování obézních jedinců v rámci nutriční intervence. Druhým cílem bylo zjistit vývoj hmotnosti obézních jedinců v rámci nutriční intervence. Výzkum byl uskutečněn na základě kvalitativní metody pomocí nutriční intervence a analýzou jídelníčků od vybraných respondentů. Jídelníčky byly propočítány pomocí aplikace Nutriservis. Výzkumný soubor tvořilo 8 obézních respondentů s BMI 30+ kg/m2, z nichž byli 3 muži a 5 žen ve věkovém rozmezí 33-62 let. Ze získaných dat vyplývá, že u většiny došlo ke změně stravovacích návyků, kromě 2 respondentů. Pěti respondentům se podařilo v důsledku změny stravování snížit tělesnou hmotnost, převážně tukovou tkáň. U ostatních 3 respondentů se nepodařilo snížit tělesnou hmotnost, naopak došlo k jejímu nárůstu, jelikož 2 respondenti nezměnili stravovací návyky a 1 respondent tvořil výjimku kvůli nezdravému nízkému energetickému příjmu. Nesprávné stravovací zvyklosti před nutriční intervencí byly u všech respondentů. Největším problémem byl nepravidelný a vysoký energetický příjem ve formě velkého množství tuků a jednoduchých sacharidů. Respondenti měli převážně nedostatek bílkovin a vlákniny v jídelníčku. Jídelníčky neobsahovaly žádné celozrnné výrobky, ryby, luštěniny ani čerstvou zeleninu. Ve velké míře se v jídelníčcích vyskytovaly zpracované potraviny, slazené plnotučné mléčné výrobky a slazené limonády, čaje nebo kávy. Největšími změnami po nutriční intervenci ve stravování bylo navýšení bílkovin, celozrnných výrobků a omezení slazených mléčných výrobků a sladkostí. Došlo k záměně plnotučných mléčných výrobků za nízkotučné varianty a také k navýšení neslazeného pitného režimu. Všichni respondenti si z nutriční intervence odnesli nové vědomosti o výživě a zásadách správného stravování. Úspěšní respondenti, kterým se podařilo snížit tělesnou hmotnost, podpořili své zdraví a snížili tak zdravotní komplikace spojené s obezitou.
|
|
|
Problematika doplňků stravy ve výživě sportovců.
HENC, Jaroslav
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou doplňků stravy ve výživě sportovců. Jedná se o téma, které má v posledních letech stále větší význam, neboť mnoho sportovců užívá různé doplňky stravy s cílem zlepšit své výkony. Teoretická část práce se zaměřuje na výživu, makronutrienty, hydrataci a představuje doplňky stravy používané ve sportovní výživě. Praktická část využívá kvalitativní metodu a sbírá data prostřednictvím semistrukturovaných rozhovorů se sedmi silovými a sedmi vytrvalostními sportovci, kteří užívají doplňky stravy.
|
|
|
Průzkum stravovacích návyků u sportovců zaměřených na míčové hry.
MÍKOVÁ, Eliška
Správné stravovací návyky a kvalitní výživa sportovců zaměřených na míčové hry často zůstává opomíjena, ačkoli hraje klíčovou roli v jejich sportovní přípravě. Tato práce se zaměřuje na shrnutí dostupných informací a doporučení týkajících se optimální výživy specifické pro sportovce, kteří se aktivně věnují míčovým hrám. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit diference ve stravovacích návycích mezi jednotlivci, kteří aktivně provozují míčové sporty, konkrétně volejbal a fotbal, a dospělými jedinci, kteří sportují pouze rekreačně nebo vůbec. Průzkum se uskutečnil v roce 2023. Prostřednictvím nutričního dotazníku (n=60) byly analyzovány stravovací návyky vybraných skupin sportovců a respondentů z běžné populace ve věkovém rozmezí 20-40 let. V každém výzkumném souboru bylo zajištěno rovnoměrné zastoupení mužů a žen, přesněji patnáct žen a patnáct mužů. Dotazník obsahoval 27 otázek. V úvodní části byly otázky zaměřeny na informace týkajících se antropometrických parametrů a v druhé části na stravovací režim a pohybové aktivity. U souboru sportovců byla zaznamenána zvýšená konzumace alkoholických nápojů a tabákových výrobků. V případě výzkumného souboru běžné populace byla odhalena nedostatečná pravidelná sportovní aktivita a v porovnání se sportovci byl zjištěn vyšší výskyt nadváhy a obezity. Současně bylo dokázáno, že ženy z obou dotazovaných skupin konzumují zeleninu výrazně častěji než muži. Statisticky významně bylo prokázáno, že muži z obou skupin zařazují svačiny do svého jídelníčku častěji v průběhu dne než ženy. Sportovci zařazují svačiny častěji než muži z běžné popu-lace (p <0,05). Také bylo potvrzeno, že muži z obou skupin zařazují ryby do svého stravovacího režimu častěji než ženy (p <0,05). Rovněž bylo zjištěno, že muži sportovci a ženy sportovkyně se více věnují sportovním aktivitám než muži a ženy z běžné populace (p <0,05). Nejvyšší průměrná konzumace slazených nápojů včetně džusů a čajů byla zaznamenána u žen sportovkyň, naopak nižší konzumaci těchto nápojů vykazovaly ženy z běžné populace (p <0,05). Ve stravovacích návycích sportovců a běžné populace nebyly zjištěny žádné jiné chyby kromě výše uvedených nedostatků. Nicméně v rámci skladby jídelníčků by bylo prospěšné zvážit rozmanitost a vyváženost potravin.
|
|
|
Zmapování vlivu středomořské (košer stravy) a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu
Ben-Perets, Diana Ester ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním vlivu středomořské (košer) stravy a tradiční české stravy na výskyt kolorektálního karcinomu. Cílem studie bylo identifikovat rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů a posoudit jejich potenciální dopad na vznik tohoto typu rakoviny. Metodologie zahrnovala analýzu stravovacích návyků obou skupin, epidemiologická data a literární přehled relevantních studií. Výsledky studie naznačují, že existují rozdíly mezi stravovacími návyky Izraelců a Čechů, přičemž izraelská strava, ačkoli ovlivněná westernizací, projevuje pozitivní tendence ve srovnání s tradiční českou stravou. Tato pozorovaná odlišnost může hrát klíčovou roli v prevenci kolorektálního karcinomu. I přes fakt, že Izraelci nejsou striktně omezeni na středomořskou stravu, studie zdůrazňuje její pozitivní vliv na snižování rizika tohoto onemocnění. Naopak, negativní přínos tradiční české stravy podtrhuje nutnost zlepšení stravovacích návyků v české populaci. Tato práce přispívá k literatuře týkající se vlivu stravy na zdraví a nabízí ucelený pohled na rozdíly mezi středomořskou a českou stravou ve vztahu ke kolorektálnímu karcinomu. Její výsledky podporují potřebu dalšího výzkumu a zdůrazňují důležitost osvěty veřejnosti o výživových aspektech prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv změny stravovacího režimu na vybrané ukazatele mikrobiomu lidského trávicího traktu
Patloka, Ondřej
Literární rešerše této práce pojednává o střevním mikrobiomu gastrointestinálního traktu člověka. Hlavní pozornost je věnována kapitolám o vývoji střevní mikroflóry v rámci životních etap člověka, významu mikrobioty z hlediska metabolismu a ovlivnění zdraví hostitele a vlivu způsobu stravování se ve smyslu příjmu základních živin a specifických potravních složek stravy, které mohou měnit bakteriální diverzitu a složení střevní mikroflóry. V praktické části byl proveden mikrobiologický rozbor fekální mikroflóry šesti jedinců (n=6), kteří podstoupili kurz redukce tělesné hmotnosti. Během experimentu byly provedeny 3 mikrobiologické analýzy stolice probandů v rámci sledovaného období, tj. (na začátku redukčního kurzu, na jeho konci a v období po ukončení kurzu redukce hmotnosti). Mikrobiologická analýza byla provedena plotnovou metodou, kdy byl po kultivaci vyhodnocen počet KTJ/g stolice probandů. U každého z probandů byl v každé fází experimentu analyzován jeden vzorek. Pro statistické vyhodnocení byly použity průměrné hodnoty log KTJ/g ze stolice všech probandů v rámci každé fáze experimentu. Zároveň došlo k detailnímu vyhodnocení příjmu základních živin a dalších potravních složek stravy z dietních záznamů probandů v rámci jednotlivých období experimentu. Na závěr byla provedena korelační analýza mezi sledovanými parametry. Během redukčního kurzu došlo ke snížení příjmu celkových sacharidů, monoenových a trans mastných kyselin (P<0,05). Ve skupině probandů byla také zaznamenána tendence snížení celkového energetického příjmu a zvýšeného příjmu vlákniny. V rámci redukčního kurzu došlo ke snížení hojnosti Bacteroides spp. a bakterií mléčného kvašení (P<0,05). Naproti tomu byly na konci redukčního programu zvýšené počty Lb. acidophilus a Lb. rhamnosus ve stolici probandů (P<0,05). Mimo to došlo v období po ukončení redukčního kurzu ke zvýšení hojnosti fekálních Bifidobacterium spp. (P<0,05) a snížení počtu Enterococcus spp. ve skupině probandů (P<0,05).
|
|
|
Kvantitativní zastoupení bakterií rodu Lactobacillus v lidském zažívacím traktu v závislosti na změně stravovacích návyků
Kolísková, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou kvantitativního zastoupení bakteriálních rodů v lidském zažívacím traktu v závislosti na změně stravovacích zvyklostí. Začátek literárního přehledu se věnuje obecné charakteristice střevního mikrobiomu a jejímu bakteriálnímu zastoupení. Nejobsáhlejší část patří jednotlivým faktorům, které ovlivňují celkový počet bakteriálních druhů osídlujících střevní mikrobiom. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány kultivačním a molekulárně biologickým metodám, které jsou využívány pro vyšetření lidského zažívacího traktu. Experimentální část se zaměřuje na rozdíly počtu jednotlivých bakterií ve vzorcích lidské stolice, jejichž přítomnost byla stanovena prostřednictvím kultivačních metod. U rodu Lactobacillus byla provedena izolace bakteriálního DNA, která byla následně potvrzena polymerázovou řetězovou reakcí. U výsledných hodnot byly pozorovány nepatrné změny, přičemž na konci druhého období došlo k nárůstu počtu bakterií druhu L. acidophilus a L. rhamnosus (p < 0,05). S výjimkou rodu Bacteroides měly ostatní bakteriální rody tendenci klesat (p > 0,05). Na základě získaných dat ze záznamů stravy byly pozorovány změny v konzumaci základních makroživin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a vlákniny. Pouze u sacharidů a jednoduchých cukrů byl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl (p > 0,05). Konečná analýza potvrdila, že změna stravovacích návyků neměla vliv na celkový počet bakteriálních druhů osídlujících střevní mikrobiom.
|
|
|
Stravovací návyky adolescentů
Krys, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u adolescentů na středních školách s gastronomickým zaměřením. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy související s tématem – období adolescence, výživa adolescentů a složky výživy, potravní chování a stravovací návyky adolescentů. Teoretická práce dále popisuje prostředí ovlivňující stravovací návyky, pohybovou aktivitu adolescentů a jejich preferenci ve stravování. Praktická část vychází z kvantitativní metody dotazníkového šetření, kdy pomocí zjištěných informací se bude zjišťovat, jaké mají stravovací návyky adolescenti.
|
host ::
RSS.