Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv třídění brambor na změny jejich technologické kvality
Memedliaeva, Edelina
Cílem diplomové práce bylo vypracování literární rešerše a stanovení vlivu velikostní frakce brambor na jejich technologickou kvalitu. Ve spolupráci se společností Beskyd Fryčovice, a.s. byly zajištěny vzorky jimi zpracovávaných odrůd brambor. Byla provedena hmotnostní frakcionace dostupných vzorků bramborových hlíz a následně byli stanoveni vybrané jakostní parametry, které jsou důležité z hlediska skladování a zpracování brambor. Pozornost byla zaměřena na obsah škrobu, obsah dusíku, hořčíku, vápníku a draslíku v sušině. Součástí zkoumání bylo i stanovení stolní hodnoty hlíz. Jednou z částí instrumentální analýzy bylo i stanovení texturních vlastností hlíz. Byly vyrobeny výrobky různých velikostních frakcí brambor a vyhodnocena jejich senzoricka kvalita. Výsledky práce nám potvrdily, že rozhodující vliv na stolní hodnotu brambor má jak hmotnostní třídění, tak i odrůda. Výsledky pokusů nám také ukázaly velkou variabilitu v kvalitě mezi jednotlivými odrůdami. Potvrdilo se, že hmotnost má také vliv na chemické složení hlíz. V rámci pokusů byly také vyrobeni zušlechtěné výrobky z brambor a proběhlo hodnocení jejich kvality v průběhu skladování.
Porovnání jakosti hlíz v závislosti na různém agrotechnickém postupu pěstování
Kalužíková, Klára
V této práci je rozebrán vliv různých odrůd na jakost hlíz. K hodnocení jakosti jsou využi-ty různé metody. Cílem tohoto rozboru bylo zhodnotit jakost patnácti různých odrůd: Adela, Arlet, Dali, Impala, Jolana, Keřkovské rohlíčky, Lada, Magda, Marcela, Markéta, Mirage, Monika, Primarosa, Rafaela, Rosara. U daných odrůd byly hodnoceny následující parametry: obsah škrobu, barva slupky a hlíz a stolní hodnota. Měření bylo prováděno v laboratořích Mendelovy univerzity na Ústavě technologie potravin. Při stanovení obsahu škrobu bylo zjiš-těno nejnižší množství v odrůdě Adéla a naopak nejvyšší v odrůdě Magda. Pokud jde o barvu slupky, ta byla nejsvětlejší u odrůdy Rosara a nejtmavší u odrůdy Monika. Při stanovení barvy hlíz byl zjištěn prokazatelný rozdíl u syrových a vařených hlíz. Na základě stolní hodnoty byly odrůdy rozřazeny do 3 skupin dle varného typu. Varný typ AB byl vyhodnocen u odrůd: Ra-faela a Rosara. Do varného typy BA byly zařazeny odrůdy: Dali, Keřkovské rohlíčky a Prima-rosa. Nejvíce odrůd vykazovalo parametry varného typu B: Impala, Markéta, Monika, Lada, Marcela, Mirage, Adela, Arlet, Jolana.
Vliv ročníku, odrůdy a velikosti sadby na výnos a kvalitu hlíz konzumních brambor
CHUCHEL, Jan
V diplomové práci byl sledován vliv ročníku, odrůdy a velikosti sadby na výnos a kvalitu hlíz konzumních brambor. Ve dvouletém pozorování (2011 a 2012) byly použity 4 odrůdy (Velox, Marabel, Adéla a Laura). Velikost sadbových hlíz byla u všech odrůd rozdělena do třech velikostních variant: A < 35 mm, B 35 - 60 mm a C > 60 mm. V obou letech pozorování byly sledovány parametry celkový a tržní výnos, průměrný počet stonků na trs, počet hlíz na trs, počet hlíz na stonek, průměrná hmotnost hlízy, frakční složení hlíz a obsah sušiny a škrobu v hlízách. Ročník se nejvíce podílel na celkové variabilitě u celkového a tržního výnosu a to 51,2 % resp. 54,4 %. Velikost sadby vyjádřila nejvyšší podíl u počtu stonků na trs a to 94,7 %. Deklarované varné typy si všechny použité odrůdy udržely. Stolní hodnota byla významným způsobem ovlivněna pouze odrůdou.
Hodnocení stolní hodnoty hlíz vybraných odrůd konzumních brambor vypěstovaných v ekologickém a konvenčním produkčním systému
ŠPLÍCHALOVÁ, Veronika
V diplomové práci byl sledován vliv konveční a ekologické technologie pěstování na stolní hodnotu hlíz brambor. V jednoletých pokusech (ročník 2010) bylo uplatněno 13 odrůd (Adéla, Bionta, Karin, KE 100/10, Laura, Madona, Magda, Princess, Red Anna, Rosara, Solara, Satina, Terka) vypěstovaných v rozdílných produkčních systémech. Stolní hodnota hlíz (barva dužniny, konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, chuť, tmavnutí) byla stanovena subjektivně, senzorickou analýzou dle metodiky VORAL (1996). Způsob produkce průkazně ovlivnil ze sledovaných parametrů pouze strukturu vařených hlíz, a to ze 4,8 %. Odrůdy uplatněné v pokusech si udržely v obou produkčních systémech deklarovaný varný typ bez jakékoliv extrémní modifikace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.