|
|
Hormony v odpadních vodách
Petrušová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce podává přehled kontaminantů odpadních vod typu steroidních hormonů. Je zde uveden stručný popis těchto látek a jejich fyzikálně-chemických vlastností, jsou popsány jejich zdroje v životním prostředí a jejich vlivy na organismy. Rovněž je charakterizován osud těchto sloučenin v životním prostředí a metody využívající se k jejich izolaci z jednotlivých složek životního prostředí a k jejich stanovení.
|
|
|
Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách
Remerová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. V teoretické části práce jsou popsány vybrané pasivní vzorkovače a podrobněji je popsán vzorkovač typu POCIS. Další kapitola je věnována steroidním hormonům a vstupu estrogenních hormonů do životního prostředí. Práce obsahuje kapitoly zabývající se možnostmi stanovení hormonů ve vodách, se zaměřením na analýzu pitných a povrchových vod. V poslední kapitole teoretické části práce je přiblížena úpravna vody, kde byly odebírány vzorky pro experimentální stanovení. Experimentální část práce je věnována popisu extrakce analytů a nastavení použitých přístrojů. V práci jsou uvedeny kalibrace pro jednotlivá stanovení hormonů. Výsledky stanovení pro každé odběrové místo jsou uspořádány do přehledné tabulky. Ve většině odběrových míst nebylo prokázáno zvýšené množství sledovaných estrogenů.
|
|
|
Hormony a jejich přítomnost ve složkách životního prostředí
Sučková, Tereza ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat problematiku výskytu hormonů v životním prostředí a podat přehled o dostupných metodách jejich stanovení. Práce obsahuje přehled hlavních skupin hormonů rozdělených dle jejich chemické struktury, základní údaje o vlastnostech vybraných hormonů, přehled o jejich zdrojích a vlivech na životní prostředí. Další část je věnována metodám stanovení hormonů v jednotlivých složkách životního prostředí a vypracování standardního operačního postupu pro stanovení estrogenů v povrchových vodách.
|
|
|
Hormony v čistírenských kalech
Jagošová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
V současnosti je věnována značná pozornost výskytu farmaceuticky aktivních látek ve složkách životního prostředí. Tyto látky jsou vylučovány z těla ve volné nebo metabolizované formě a prostřednictvím odpadních vod se dostávají na čistírny odpadních vod. Konvenční čistírenské procesy nejsou plně účinné při eliminaci mikropolutantů, a tak se část těchto biologicky aktivních látek dostává do recipientů. Jednou skupinou takovýchto látek jsou steroidní hormony. Tyto látky se řadí do skupiny endokrinních disruptorů a představují tak významné riziko pro životní prostředí. Vzhledem k hydrofobnímu charakteru steroidních hormonů dochází v průběhu čištění odpadních vod k jejich sorpci na čistírenský kal. Čistírenský kal je vedlejší produkt čištění odpadních vod a jsou v něm zkoncentrovány těžké kovy, organické polutanty a patogenní bakterie. V ČR je část vyprodukovaných kalů využita jako hnojivo. Tato problematika zpracování kalů je řízena vyhláškou 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V rámci odpadové politiky EU se budou v ČR v brzké době měnit podmínky nakládání s kaly, a proto je nutné zmapovat složení čistírenských kalů a věnovat se vývoji technologií na jeho zpracování. Ze skupiny steroidních hormonů bylo ke stanovení v kalech vybráno pět ženských pohlavních hormonů a čtyři syntetické hormony využívané jako součást hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Stanovení steroidních hormonů v čistírenských kalech bylo provedeno ve čtyřech krocích. Pro izolaci steroidních hormonů z kalu byla zvolena extrakce podpořená ultrazvukem. Přečištění bylo realizováno pomocí extrakce tuhou fází. Finální separace a detekce byla prováděna po derivatizaci na plynovém chromatografu s hmotnostně spektrometrickou detekcí s trojitým kvadrupólem v režimu MS/MS.
|
|
|
Fotoiniciovaná degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) a testování toxicity léčiv a produktů jejich fotodegradace na vodní organismy (\kur{Daphnia magna})
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá kinetikou fotoiniciované degradace vybraných léčiv (dexametazonu, prednisolonu, fluoxetinu) za podmínek relevantních pro povrchové vody a poskytuje výsledky testů toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí produktů fotodegradace pro zástupce vodních organismů, korýše hrotnatku velkou (Daphnia magna). Teoretická část popisuje základní charakteristiku, mechanismus účinku a terapeutické použití vybraných léčiv. Rovněž jsou stručně nastíněny toxikologické studie související s nepříznivými účinky těchto látek na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky kinetiky fotochemické degradace vybraných léčiv a výsledky testů chronické toxicity mateřských sloučenin a jejich směsí fotoproduktů na hrotnatce velké (Daphnia magna), konkrétně na počtu juvenilů, počtu snůšek a velikosti těla.
|
|
|
Vliv menstruačního cyklu na stravovací návyky a potřebu sportovních aktivit
Jelínková, Karolína ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu menstruačně-ovulačního cyklu na stravování a fyzickou kondici žen. Nesčetně mnoho studií se zabývá v oblasti tréninku pouze mužskou populací, proto je cykličnost žen složité a stále dostatečně neprozkoumané téma. Kvůli tomu, že změny v hladinách hormonů dále způsobují různé změny a reakce v tkáních a orgánech, je nutno brát na cykličnost žen ohled jak ve sportovním tréninku, stravování tak i jiných oblastech. Výkyvy v hormonálních hladinách způsobují také psychické a emocionální změny. V této práci je z vhodných studií zhotovena rešerše dohromady s obecně známými fakty na toto téma. První část zahrnuje samotný popis menstruačního cyklu a druhá část rozbor obecně známých výživových doporučení. Nelze tedy předpokládat, že činnost žen je celý menstruačně-ovulační cyklus neměnná. V rámci výzkumu jsme zhotovily tabulku, která monitoruje spánek, stravování, pitný režim, fyzickou aktivitu, bolestivost a emoce žen během dne, a to po dobu celého menstruačně/ovulačního cyklu. Tyto prvky jsou důležité pro další zkoumání v oblasti ženské proměnlivost. Jedním z cílů bylo dojít k zjištění, zda se zmíněné prvky skutečně mění. Pro ženy je poté důležité porozumět změnám, které u nich nastávají, jelikož mají dopad na celkové fungování organismu. Bylo zjištěno, že během cyklu...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
|
|
Využití LC-MS/MS v diagnostice kongenitální adrenální hyperplasie
Grúlová, Kristýna ; Kozlík, Petr (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kongenitální adrenální hyperplasie (CAH) je autozomálně recesivní onemocnění, které způsobuje poruchu steroidogeneze v kůře nadledvinek. Tato choroba je součástí panelu nemocí vyhledávaných v rámci preklinického celorepublikového novorozeneckého screeningu. Metodika je založená na měření koncentrace 17-hydroxyprogesteronu (17-OHP) v suché krevní kapce pomocí fluorescenční imunoanalýzy (FIA). Toto stanovení není však zcela specifické a generuje vysoké množství falešně pozitivních výsledků (až 4,3 %). V rámci této diplomové práce byla vyvinuta LC-MS/MS metoda, kterou byly změřeny vybrané steroidní hormony, které jsou aktivní v metabolismu kortisolu s ohledem na diagnostiku onemocnění CAH. Metoda byla validována a aplikována na klinické vzorky, kde rozpoznala pacienty od negativních kontrol a zásadně zredukovala falešnou pozitivitu výsledků novorozeneckého screeningu. Oproti výsledkům FIA snížila LC-MS/MS metoda falešnou pozitivitu až o 50 % v hodnocení koncentrace 17-OHP. Rozšířením diagnostického algoritmu o další naměřené markery pak došlo k redukci až o 98 %. Vyvinutá metoda je aplikovatelná též pro měření vzorků krevního séra, respektive plazmy a stala se součástí konfirmace suspektních nálezů screeningu CAH. Klíčová slova: Steroidní hormony, kongenitální adrenální hyperplasie, suchá krevní...
|
|
| |
|
|
Hormony v čistírenských kalech
Jagošová, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
V současnosti je věnována značná pozornost výskytu farmaceuticky aktivních látek ve složkách životního prostředí. Tyto látky jsou vylučovány z těla ve volné nebo metabolizované formě a prostřednictvím odpadních vod se dostávají na čistírny odpadních vod. Konvenční čistírenské procesy nejsou plně účinné při eliminaci mikropolutantů, a tak se část těchto biologicky aktivních látek dostává do recipientů. Jednou skupinou takovýchto látek jsou steroidní hormony. Tyto látky se řadí do skupiny endokrinních disruptorů a představují tak významné riziko pro životní prostředí. Vzhledem k hydrofobnímu charakteru steroidních hormonů dochází v průběhu čištění odpadních vod k jejich sorpci na čistírenský kal. Čistírenský kal je vedlejší produkt čištění odpadních vod a jsou v něm zkoncentrovány těžké kovy, organické polutanty a patogenní bakterie. V ČR je část vyprodukovaných kalů využita jako hnojivo. Tato problematika zpracování kalů je řízena vyhláškou 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V rámci odpadové politiky EU se budou v ČR v brzké době měnit podmínky nakládání s kaly, a proto je nutné zmapovat složení čistírenských kalů a věnovat se vývoji technologií na jeho zpracování. Ze skupiny steroidních hormonů bylo ke stanovení v kalech vybráno pět ženských pohlavních hormonů a čtyři syntetické hormony využívané jako součást hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Stanovení steroidních hormonů v čistírenských kalech bylo provedeno ve čtyřech krocích. Pro izolaci steroidních hormonů z kalu byla zvolena extrakce podpořená ultrazvukem. Přečištění bylo realizováno pomocí extrakce tuhou fází. Finální separace a detekce byla prováděna po derivatizaci na plynovém chromatografu s hmotnostně spektrometrickou detekcí s trojitým kvadrupólem v režimu MS/MS.
|
host ::
RSS.