Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mimořádné stavy v právním řádu ČR
Stejskal, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Cílem této práce je shrnout právní úpravu mimořádných stavů v českém právním řádu, upozornit na její nedostatky a navrhnout možná řešení. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je nejprve přiblíženo obecné pojetí mimořádných stavů, jak je definuje právní teorie. V druhé části je nastíněno, jakým způsobem byly mimořádné stavy pojaty v antickém Římě, novodobé Anglii a jakým způsobem byla problematika upravena ve Francii a Německu v průběhu posledních 150 let. Druhá kapitola je zaměřena na mimořádné právní stavy, které znaly právní řády předchůdců dnešní České republiky. Pozornost je věnována zejména válečnému stavu a vyhlášení války. V následující části jsou rozebrány další mimořádné stavy od původně rakouského zákona o výjimečných opatřeních, až po legislativní návrhy, které předcházely současnému ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR. Třetí kapitola nejprve vymezuje pojmy, se kterými operuje současná právní úprava a analyzuje mimořádné právní stavy, které jsou v ní obsažené. Výklad začíná u stavu nebezpečí a pokračuje přes nouzový stav, stav ohrožení státu až k válečnému stavu. U každého stavu je popsáno kdo, jakým způsobem a za jakých podmínek jej vyhlašuje a jaké je postavení orgánů krizového řízení. Ve čtvrté kapitole je rozebírán vztah mimořádných právních stavů k lidským...
Činnost orgánů krizového řízení při zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a finanční zabezpečení přípravy
PEŠEK, Jiří
V diplomové práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a jeho právního rámce, upravujícího zejména přípravu orgánů státu a územních samosprávných celků na řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru. Studiem a metodou analýzy právních předpisů a následnou syntézou získaných poznatků, jsem uspořádal jednotlivé kapitoly tak, aby práce byla srozumitelně uspořádaným celkem. Popisuji práva a povinnosti orgánů krizového řízení při přípravě a řešení mimořádných událostí, systém bezpečnostních rad a krizových štábů, činnosti a rozsah oprávnění jednotlivých subjektů zajišťující přípravu a řešení mimořádných událostí, se zaměřením k působnostem a pravomocem orgánů kraje a obce. Přehledně posuzuji výši finančního zabezpečení, vynakládanou jednotlivými institucemi k přípravě na krizové situace. Navrhuji pro orgány obce vzor k uložení výzvy k poskytnutí věcného prostředku v době krizového stavu, jelikož mnoho starostů obcí vykonává tuto činnost vedle svého zaměstnání (souběžně se svým zaměstnáním) a v problematice se zcela neorientuje. Současný bezpečnostní systém České republiky je fungující a správnost jeho nastavení a zabezpečení byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez podstatných nedostatků. Přesto je i nadále zapotřebí optimalizovat působnosti, metodiky a postupy činností jeho prvků v různých úrovních a oblastech a sjednocovat realizaci příslušné legislativy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.