|
|
Souhrnná zpráva o provedení radiografické dokumentace plastické výzdoby slavnostní síně na zámku v Bučovicích
Valach, Jaroslav ; Eisler, Marek
Zpráva shrnuje výsledky radiografického a endoskopického průzkumu štukové a figurální výzdoby slavnostního sálu na zámku v Bučovicích, okres Vyškov. Použitím mobilní sestavy zdroje a záznamových desek byla zdokumentována skrytá vnitřní konstrukce soch a ornamentů a její poškození trhlinami různého rozsahu. Radiograficky i použitím endoskopu byly také odhaleny pomocné konstrukce použité původními tvůrci jako východisko budoucího tvaru, které mají důležitost pro kunsthistorický průzkum památky. Součástí dokumentace je soubor snímků a jejich interpretací.
|
|
|
Sochy v městské aglomeraci a způsob financování jejich ochrany a obnovy
Vašek, Pavel ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Prokůpek, Marek (oponent)
Sochy ve veřejném prostoru odráží společensko-historické pozadí společnosti, čímž ve své umělecké podobě napomáhají soudobé společnosti pochopit jednotlivé události, procesy i souvislosti vývoje daného území. Cílem bakalářské práce je identifikace pozice soch s prostorovým zaměřením na území okresu Sokolov a analýza způsobu financování jejich ochrany i případné obnovy. Teoretická část bakalářské práce vymezuje základní pojmy vztahující se k tématu s následnou druhovou charakteristikou soch od minulosti až po současnost, vymezením jejich funkcí a úloh ve veřejném prostoru, jako i popisem mechanismů financování provozu a obnovy drobných památek v území. Součástí praktické části práce je polohová identifikace jak historických, tak i současných soch v rámci vymezeného území okresu Sokolov a analýza způsobu jejich financování. Metodou výzkumu jsou polostrukturované rozhovory s odpovědnými úředníky věcně a místně příslušných institucí veřejné správy. Přínosem práce jsou zjištění, že jednak historický vývoj daného území má vliv na polohové rozmístění soch, jednak příslušná obec s rozšířenou působností Sokolov nevykonává ochranu památek způsobem, za který je přímo odpovědná, přičemž následně jsou navrženy doporučení na případné změny.
|
|
|
Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků
VOŠICKÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce mapuje působení významné českobudějovické rodiny Zátků v kulturní sféře Českobudějovicka. Prostřednictvím vybraných členů této rodiny (Hynka, Augusta a Vlastislava Zátky) je představen náhled na dobovou atmosféru 19. a počátku 20. století a shrnuty kořeny jejich rozvětveného rodu s důrazem na jejich zakladatelskou a mecenášskou roli při budování jednotlivých českých organizací, podniků či spolků. První část práce je zaměřena na podněty a činnost Zátků ve sféře kulturní, politické a hospodářské, na kterou úzce navazuje druhá část, věnující se rodinným památkám nejrůznější povahy, ať už se jedná o některé stavby - například rodinné vily v Libníči (Jelmu) a v Českých Budějovicích či o sochařské ztvárnění JUDr. Augusta Zátky nebo sběratelskou činnost Vlastislava Zátky.
|
|
|
Latinské nápisy města Českých Budějovic
FROJDOVÁ, Marie
Práce se zaměřuje na rozbor latinských nápisů na katastrálním území Českých Budějovic. Latinské nápisy v Českých Budějovicích pochází převážně ze 17. a 18. století a jsou spojené se sakrálními předměty, budovami a sochami. Nápisy v nebo na budovách často obsahují chronogram, ze kterého zjistíme rok výstavby nebo přestavby (např. na kostele svaté Anny je letopočet přestavby kláštera, na radnici, na vinotéce, kostele sv. Mikuláše). Chronogram najdeme i na náhrobcích, kde z textu zjistíme rok úmrtí nebo zhotovení náhrobku pro zemřelého (kostel Obětování Panny Marie). Velmi často se s chronogramem potkáváme u nápisů pod sochami od Josefa Dietricha. U Mariánského sousoší byl zjištěn rozdíl v textu, který byl navrhnutý městskou radou (1715 podpis smlouvy) a skutečným textem (1716 zhotovení sousoší). Při tvorbě chronogramu se mění text a při překladu je nutno domýšlet, co je správné. Zvláštní jsou nápisy psané v beuronském slohu (kostel Panny Marie Růžencové, Kostel Jana Nepomuckého a kostel Božského srdce Páně). Nápisy obsahují texty z bible, také z Vulgaty, zkratky, znaky, a proto se obtížně překládají. Nejčastěji jsou citovány kapitoly z knihy Sírachovec, která obsahuje poučná moudra. Latinské nápisy také oslavují dárce (Kalvárie Terezie Aichlerová), panovníky (radnice Karel VI) nebo původce díla (Kostel Panny Marie Růžencové Klement Petr). Nápisy ze současnosti se váží k budovám, na kterých jsou napsány (archiv písmo, univerzita vzdělání).
|
host ::
RSS.