|
|
Monitoring rozšíření nekrózy jasanů (Hymenoscyphus fraxineus) v lesních porostech Moravy a východních Čech
Prouza, Michal
Diplomová práce se zabývá nekrózou jasanů, způsobovanou patogenní houbou Hymenoscyphus fraxineus. Jedná se o shrnutí dosavadních informací dostupných v literatuře týkajících se choroby. Vlastní výzkum je zaměřen na monitoring jejího rozšíření v areálu Moravy a východních Čech s důrazem na rozdílnost lesnicko-typologických stanovišť a zastoupení jasanů v porostech. Součástí práce je zhodnocení 434 jasanových porostů, kde byla zkoumána míra poškození zdravotního stavu stromů s ohledem na nekrózu jasanů v závislosti na různých faktorech. Nebyla nalezena statisticky významná závislost míry poškození zdravotního stavu jasanu na LVS, edafické kategorii ani ekologické řadě dle Plívy (1987), věku, zastoupení jasanu, zakmenění, ostatních dřevinách, lokalitě, roku hodnocení. Byla zjištěna statisticky významná závislost míry poškození zdravotního stavu jasanu na přirozenosti stanoviště (SLT dle Plívy 1987), na charakteru smíšení a způsobu obnovy porostu.
|
|
|
Inventarizace a hodnocení ovocných stromů v katastru města Kroměříž
Posolda, Viktor
Tato bakalářská práce se zabývá inventarizací a následným hodnocením běžně pěstovaných ovocných stromů podle metodiky AOPK ČR, která se v praxi osvědčila. Dále byla k hodnocení použita klasická 9-ti bodová ovocnářská stupnice. Bylo vybráno 30 modelových stromů. U vybraných stromů byly navrženy arboristické i ovocnářské zásahy. Po terénním průzkumu byla vytvořena metodika k hodnocení stanovištních podmínek a její následná aplikace na vybrané stromy. Výsledky této metodiky byly srovnány se zdravotním stavem stromů. Dále byly podle výsledků inventarizace určeny druhy vhodné a méně vhodné pro městské prostředí.
|
|
|
Význam stanovištních podmínek pro interakce rostlin a bezobratlých herbivorů
Kuglerová, Marcela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Rostliny a herbivoři se navzájem ovlivňují již miliony let. Většina studií se věnuje mezidruhovým rozdílům v intensitě herbivorie, avšak málo se ví o vnitrodruhové variabilitě a o tom, co ji řídí. Právě stanovištní podmínky mohou určovat vnitrodruhovou variabilitu. Cílem této práce je prozkoumat význam stanovištních podmínek a mezidruhových rozdílů na preference bezobratlých herbivorů. Rostlinný materiál používaný v experimentech pochází z několika druhů z podčeledi Carduoideae. Preference bezobratlých herbivorů jsou testovány ve výběrových pokusech. Pro tyto pokusy byly vytvořeny plastové arény, do kterých byly do nádobek umístěny po obvodu listy rostlin. Po přidání herbivorů byly arény zakryty síťovinou, aby nedošlo k úniku herbivorů. Pokusy byly prováděny s rostlinným materiálem vypěstovaným v experimentální zahradě a s materiálem nasbíraným v terénu. Vypěstované rostliny se mezi sebou lišily v úživnosti substrátu a v zalévacím režimu. U pokusů s materiálem nasbíraným v terénu byly listy rostlin sebrány celkem na osmi stanovištích, na čtyřech polních a čtyřech lučních. Listy byly naskenovány před započetím pokusu a po jeho ukončení. Po zpracování scanů byl zjištěn podíl snědené plochy z jednotlivých listů. Pro zjištění vlastností rostlin byly změřeny ještě jejich funkční vlastnosti a to...
|
|
|
Stanovištní nároky a prediktivní modelování výskytu druhu Huperzia selago
Trachtová, Pavla ; Wild, Jan (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Studie zabývající se výskytem montánních a boreomontánních druhů v roklích pískovcových skalních měst jsou ojedinělé a výskyt těchto druhů je zde vysvětlován přítomností teplotní inverze. Nabízí se tedy otázka, jaké faktory omezují výskyt těchto druhů v inverzních roklích. Tato práce se zaměřuje na odhalení faktorů, které ovlivňují výskyt druhu Huperzia selago v inverzních roklích pískovcových skalních měst a používá pro to stanovištní proměnné zaznamenané přímo u populací H. selago a proměnné odvozené z digitálního výškového modelu. Tyto odvozené proměnné jsou také použity k vytvoření dvou prediktivních modelů geografické distribuce druhu H. selago na území Národního parku České Švýcarsko. Když shrneme dohromady proměnné s největší vypovídající hodnotou z prediktivních modelů a stanovištní podmínky signifikantně odlišné od kontrolních lokalit, dostaneme typické stanoviště druhu H. selago. Takové stanoviště se bude pravděpodobně nacházet na skále ve spodní části údolí. Faktory ovlivňujícími vhodnost stanoviště jsou: vlhkost, typ vegetace, sklon, a vzdálenost ke dnu údolí.
|
|
| |
|
|
Vertikální zahrady ve veřejném prostoru
Vaculíková, Sylvie ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku vertikálních zahrad se zaměřením na použití ve veřejném prostoru v podmínkách České republiky. Zabývá se pěstebními systémy, pěstebními podmínkami stanoviště, požadavky na vlastnosti rostlin a sortimentem rostlin. Praktická část diplomové práce zahrnuje zhodnocení vybraného území ve veřejném prostoru a posouzení stávajících podmínek. Na základě výsledků je vypracován návrh na vertikální zahrady pro vybrané území.
|
|
|
Vliv zástinu na přírůst obnovy borovice lesní pod porostem
Kostohryzová, Aneta ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
V oblasti VLS ČR, s. p. divize Mimoň-Doksy byl v září 2015 zkoumán vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu borovice lesní (Pinus sylvestris). Bylo vybráno 9 zkusných ploch (po 0,25 ha) a měřeny parametry jedinců přirozené obnovy (výška, tloušťka, přírůsty za posledních 5 let, průměr koruny, kvalita a úhel větvení) a hodnoceny stanovištní podmínky - bylinné patro, světelné podmínky, humusové horizonty a vzdálenost od nejbližšího dospělého jedince. Celkem bylo změřeno 416 jedinců přirozené obnovy. Jako hlavní stanovištní faktor s vlivem na průměrný procentuální přírůst se ukázala celková fotosynteticky aktivní radiace (r = 0,47). Další faktory, které měly významný vliv na procentuální přírůst, byly přímá a difúzní fotosynteticky aktivní radiace, zápoj a množství drobných keřů v bylinném patře. Z měření dále vyplynulo, že dobré světelné podmínky mají též statisticky významný vliv na kvalitu jedinců přirozené obnovy. Vliv ostatních stanovištních charakteristik nebyl statisticky významný.
|
|
|
Vyhodnocení růstu výsadeb buku lesního (Fagus sylvatica L.) v závislosti na použitém sadebním materiálu a stanovištně ekologických podmínkách.
Florián, Tomáš ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Abstrakt Na lesní správě Strašice, která se nachází na Divizi Hořovice, Vojenské lesy a statky, bylo založeno v roce 2012 osm zkusných ploch na 4 zalesněných holinách. Holiny byly zalesněny bukem lesním (Fagus sylvatica L.). Při zalesňování byl na těchto zkusných plochách použit krytokořenný a prostokořenný sadební materiál, vysazený na plochy s různou intenzitou oslunění (trvalé oslunění, trvalé zastínění, přímé ozáření se střídá se zastíněním). Cílem tedy této diplomové práce je zhodnocení růstu sazenic v závislosti na použitém sadebním materiálu a intenzitě slunečního záření. Následně budou navržena doporučení, kterými by bylo vhodné se zabývat v praxi. Sazenice byly trvale označeny jedinečným písmenem a číslem. Od roku 2012 až do roku 2014 byly na konci vegetačního období měřeny růstové veličiny -- průměr kořenového krčku, výška sazenice, výškový přírůst, kvalitativní znaky a mortalita. Nejlépe odrůstající sazenice se nacházejí na ploše, kde byl při zalesnění použit krytokořenný sadební materiál a ozáření plochy se během dne střídá se zastíněním. Není trvale osluněna či zastíněna. Naopak u prostokořenných sazenic je vyšší výška na trvale osluněné ploše než na trvale zastíněné. Tento výsledek je totožný s výsledky jiných, stejně zaměřených prací. Výsledkem a závěrem této diplomové práce je doporučení vysazovat buk na plochy, kde přímé ozáření se mění během dne se zastíněním (světlo -- stín). Avšak ne vždy je možné a realizovatelné, z pohledu vnitřní struktury porostu, vysadit buk na zmíněné místo. Je tedy možné, prostokořenný sadební materiál vysadit na plochy s extrémními světelnými podmínkami (plochy trvale osluněné nebo zastíněné). Avšak co se týká krytokořenného sadebního materiálu, je vhodné dodržet fakt, že podstatně lépe roste na plochách s příznivými podmínkami (plochy se střídajícím se ozářením a zastíněním). Dále je nutné, dodržovat ekologické nároky buku. Vždy určit nejvhodnější místa na holé ploše (holoseči) pro výsadbu buku. Používat jen kvalitní sadební materiál odpovídající normě ČSN 482115. Odborný dohled lesníkem při ožinování na kvalitu práce a nad funkčností oplocení, a tím zmírnit škody zvěří. Tedy snažit se o co nejvyšší možné zastoupení vysázené dřeviny (dodržet zákonné podmínky pro zajištěnost) z důvodu výběru nejlepších jedinců při výchově a vytvoření tím v budoucnu kvalitních a zdravých porostů.
|
|
|
Zakládání ovocných sadů v Jihočeském kraji
PACLÍK, Filip
Tato bakalářská práce řeší historii a vývoj sadovnictví na českém území, zakládání ovocných sadů a jejich začlenění do krajinného rázu, specifika pozemkových úprav při řešení ovocných sadů a porovnání konvenčního a ekologického hospodaření. Je zde podrobně zpracována charakteristika a historie území sledované lokality, detailní zpracování roční údržby třešňového sadu a období sklizně, popis pěstovaných odrůd a mechanizace ve sledovaném ovocném sadě a zároveň spolu s použitou výsadbou i rozpracována investice podle aktuálních nákladů.
|
|
| |
host ::
RSS.