|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vojenské trestní právo (1918-1938)
Hledík, Michal ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
127 RESUMÉ Diplomová práce se zabývá problematikou vojenského trestního práva v Československé republice mezi lety 1918 až 1938. Toto téma jsem zvolil z několika důvodu. Prvním z nich je, že se v tématu prolínají dva právní obory - právní dějiny a trestní právo. Zároveň jde o téma, které nebylo dosud rozsáhle zpracováno. Důvodem je, že v obou právních odvětvích, která se v tématu meziválečného vojenského trestního práva spojují, jde o marginální oblast zájmu. Dosavadní práce se ve většině případů zaměřovaly pouze na jednotlivé součásti problematiky. U druhé skupiny prací pak bylo téma zvoleno příliš široce a výsledný výstup měl charakter enumerativní, bez poskytnutí souvislostí. Cílem této práce tak bylo přinést ucelený pohled na problematiku našeho vojenského trestního práva na počátku 20. století a v rámci tohoto pohledu se pak zaměřit na jeho nejvýznamnější prvky. Práce vychází zejména z právních předpisů účinných v daném období a jejich komentovaných znění. Dalším důležitým podkladem pro vypracování byly dobové odborné publikace, opomenuta však nezůstala ani recentní pojednání. V práci je u vybraných otázek okrajově zmíněno srovnání s meziválečným trestním právem obecným. U institutů vojenského trestního práva, jejichž úprava nebo pojetí se do současnosti značně pozměnilo, je zařazena komparace se...
|
|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prosincové nepokoje 1897 v Praze
Smrček, David ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se pokusil vylíčit genezi a průběh pražských prosincových nepokojů roku 1897. Bouře probíhaly ve dnech 29. 11. - 2. 12. a vyznačovaly se masovostí, násilnostmi a antisemitismem. Jejich konec přineslo až vyhlášení stanného práva v odpoledních hodinách 2. prosince. Kromě popisu událostí každého ze čtyř dní jsem hledal jejich společné a rozdílné tendence, a popisoval jsem, jak se demonstrace šířily z Prahy do okolních okresů, roli vůdcovství nebo psychologii masy. Dále jsem zpracoval odraz prosincových nepokojů roku 1897 v politickém tisku. Pro tuto část jsem využíval pražských českých a německých liberálních, realistických a sociálně demokratických novin. Konkrétně jsem zkoumal deníky Národní listy, Prager Tagblatt, Bohemia, Právo lidu a týdeník Čas. Svou práci jsem doplnil ilustracemi z Pražského ilustrovaného kurýra a karikaturami z Šípů.
|
|
|
Vojenské trestní právo (1918-1938)
Hledík, Michal ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
127 RESUMÉ Diplomová práce se zabývá problematikou vojenského trestního práva v Československé republice mezi lety 1918 až 1938. Toto téma jsem zvolil z několika důvodu. Prvním z nich je, že se v tématu prolínají dva právní obory - právní dějiny a trestní právo. Zároveň jde o téma, které nebylo dosud rozsáhle zpracováno. Důvodem je, že v obou právních odvětvích, která se v tématu meziválečného vojenského trestního práva spojují, jde o marginální oblast zájmu. Dosavadní práce se ve většině případů zaměřovaly pouze na jednotlivé součásti problematiky. U druhé skupiny prací pak bylo téma zvoleno příliš široce a výsledný výstup měl charakter enumerativní, bez poskytnutí souvislostí. Cílem této práce tak bylo přinést ucelený pohled na problematiku našeho vojenského trestního práva na počátku 20. století a v rámci tohoto pohledu se pak zaměřit na jeho nejvýznamnější prvky. Práce vychází zejména z právních předpisů účinných v daném období a jejich komentovaných znění. Dalším důležitým podkladem pro vypracování byly dobové odborné publikace, opomenuta však nezůstala ani recentní pojednání. V práci je u vybraných otázek okrajově zmíněno srovnání s meziválečným trestním právem obecným. U institutů vojenského trestního práva, jejichž úprava nebo pojetí se do současnosti značně pozměnilo, je zařazena komparace se...
|
host ::
RSS.