|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
|
|
Péče o pacienty na High-Flow Nasal Oxygen terapii během pandemie COVID-19 z pohledu sester standardního oddělení
Škodová, Tereza ; Arientová, Simona (vedoucí práce) ; Míca, Patrik (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi sester standardního oddělení s péčí o COVID-19 pozitivní pacienty, kteří byli pro respirační selhání na podpoře vysokoprůtokovým kyslíkem (HFNO).Výzkumné šetření probíhalo na Klinice infekčních nemocí v Ústřední vojenské nemocnici, kde se tato léčebná metoda implementovala během pandemie COVID-19. Práce je členěna na dvě části, kde se v teoretické části věnuje onemocnění COVID-19, HFNO terapii, přístroji AIRVO 2 a samotné péči o pacienty během pandemie. Druhá část je část praktická, která probíhala jako kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření a kvalitativní výzkum prostřednictvím rozhovorů se sestrami. Cílem práce bylo zjistit, jak sestry standardního oddělení pohlížejí na péči o pacienty vyžadující HFNO podporu a současně zjistit, zda je vhodné, aby tito pacienti byli hospitalizování na standardním oddělení. Klíčová slova: HFNO terapie, COVID-19, standardní oddělení, sestry, zkušenosti
|
|
|
Využití kompetencí sester na chirurgickém oddělení
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je zmapování práce sester na chirurgickém oddělení. Pro komplexní náhled je pozornost věnována standardnímu lůžkovému oddělení, chirurgické jednotce intenzivní péče a chirurgické ambulanci. Určení specifik v práci sester na těchto složkách bylo vymezeno jako druhý cíl. Pro splnění cílů byly stanoveny 3 hlavní výzkumné otázky: ,,Jaká je úloha sestry na chirurgickém oddělení?", ,,Jaká jsou specifika práce na jednotlivých odděleních?" a ,,Jaká je návaznost péče mezi jednotlivými odděleními?". Vzhledem k rozdílnosti chirurgických složek teoretická část mé práce konkretizuje jejich prostorová uspořádání a vybavenost, popisuje předpokládaný stav pacientů, roli sestry a další aspekty. Pojednává taktéž o historii chirurgie jako oboru, dotýká se tématu současného vzdělávání sester a kompetencí, které vymezují rozsah činností sester. Výzkumný soubor tvoří celkem 19 informantek, z toho 8 informantek pracujících na standardním chirurgickém oddělení, 6 informantek z chirurgické jednotky intenzivní péče a 5 informantek z chirurgické ambulance. Zvolenou metodou sběru dat pro mé kvalitativní šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků vyplývá, že svou úlohu oslovené informantky vnímají obecně v rámci své pracovní pozice a v poskytování ošetřovatelské péče. Specifika standardního oddělení popisují sestry z jeho septické části v těžším zdravotním stavu pacientů, další informantky zmiňují pestrost diagnóz či starost o vyšší počet pacientů. Informantky z jednotky intenzivní péče se shodují ve zvýšené potřebě monitoringu pacientů. Informantky z chirurgické ambulance pečují především o pacienty s akutními obtížemi, přičemž ambulance bývá jejich prvním místem kontaktu se zdravotnickým zařízením. Výstupem této práce je odborný článek zprostředkující informace pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Fuková, Tereza ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Pavlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podáváním léků na standardním oddělení. Teoretická část je zaměřena na ošetřovatelský proces při podávání léků, na formy léků a nejběžnější lékové skupiny. Práce také zjišťuje znalosti sester z oboru farmakologie, zda znají své kompetence a zda při podávání léků chybují. Data byla získána formou dotazníku, který obsahoval 19 otázek pro zdravotní sestry z interních, chirurgických, geriatrických a psychiatrických oddělení. Šetření bylo provedeno celkem u 100 všeobecných sester. Klíčová slova: Sestra, léčivé přípravky, lék, podávání léků, standardní oddělení
|
|
|
Pacient s mentálním znevýhodněním na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami ošetřovatelské péče u pacienta s mentálním znevýhodněním na standardním oddělení. Práce je rozdělena na část teoretickou, kde jsou uvedeny základní informace o mentálním znevýhodnění včetně ošetřovatelské péče, a na část empirickou, která zkoumá zkušenosti a znalosti sester pracujících s těmito pacienty a další aspekty, které ošetřovatelskou péči ovlivňují. Cílem této práce bylo zmapovat možné problémy vyskytující se během hospitalizace. V rámci empirické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů, které bylo doplněno o přímé, skryté, zúčastněné pozorování. Výzkumný vzorek pro rozhovory byl zvolen záměrným výběrem a tvořilo ho jedenáct respondentů pracujících na různých standardních odděleních různých nemocnic. Získané rozhovory byly zpracovány technikou otevřeného kódování metodou tužka a papír. Dále bylo vytvořeno 7 kategorií a několik podkategorií dle zaměření. Pozorování bylo prováděno na interním oddělení a sledováno bylo sedm sester. Analýzu pozorování jsme provedly pomocí popisu jednotlivých záznamových archů a situací a jejich srovnáním. Z výsledků vyplývá, že ošetřovatelská péče o pacienty s mentálním znevýhodněním je náročná a musí být vždy individualizovaná. Nejčastější problémy představuje zhoršená adaptace pacientů, deficit sebepéče, narušená verbální komunikace, inkontinence, riziko násilí a narušená sociální interakce. Sestry se setkávají se všemi stupni znevýhodnění. Stupeň znevýhodnění je jedním z aspektů, které velmi ovlivňují ošetřovatelskou péči. Pro tu je nezbytná kvalitní komunikace a dostatek informací o pacientovi. Výsledky práce mohou sloužit jako studijní materiál pro sestry či studenty oboru ošetřovatelství a dále jako informační materiál pro každého, kdo se chce dozvědět více o pacientech s mentálním znevýhodněním.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester
Prošková, Lenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester není v naší zemi rozšířeným typem dokumentace. Na některých pracovištích je lékařský záznam o anestezii doplněný i o údaje potřebné pro identifikaci provedené ošetřovatelské péče. Na těchto pracovištích proto sestry nemají svojí samostatnou ošetřovatelskou dokumentaci, ale údaje zaznamenávají do dokumentace spolu s lékařem, případně pokračují v záznamech na list dekurzu. Každé zdravotnické zařízení v naší zemi má svůj originální systém vedení zdravotnické dokumentace, který tvoří logicky, v čase navazující celek. Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, spokojenost sester ve zkoumaném zdravotnickém zařízení se zavedeným systémem zdravotnické dokumentace, přesněji anesteziologické ošetřovatelské dokumentace, která souvisí (nejen) s operačními zákroky. Zmapovat kolik dokumentů je v souvislosti s operačním zákrokem vytvořeno a které z nich postihují záznamy o ošetřovatelské péči. Zda jsou přehledné, snadno dostupné a zachycují potřebné údaje pro všechny sestry, které se na péči o pacienta v operačních oborech podílejí. Volbou pro výzkum bylo kvantitativní šetření za pomoci dotazníku připraveného v písemné podobě. Respondetkami byly sestry z operačních oborů, ARO, JIP, dospávacího pokoje a anesteziologické sestry. Součástí výzkumu bylo studium...
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Fuková, Tereza ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Pavlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podáváním léků na standardním oddělení. Teoretická část je zaměřena na ošetřovatelský proces při podávání léků, na formy léků a nejběžnější lékové skupiny. Práce také zjišťuje znalosti sester z oboru farmakologie, zda znají své kompetence a zda při podávání léků chybují. Data byla získána formou dotazníku, který obsahoval 19 otázek pro zdravotní sestry z interních, chirurgických, geriatrických a psychiatrických oddělení. Šetření bylo provedeno celkem u 100 všeobecných sester. Klíčová slova: Sestra, léčivé přípravky, lék, podávání léků, standardní oddělení
|
|
|
Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních
Polívková, Lenka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Téma: Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Cílem diplomové práce je zjistit míru uspokojení potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Ve své teoretické části se zabývám podrobným rozborem potřeby sounáležitosti. Charakterizuji problematiku lidských potřeb a jejich důležitost při působení v pracovním kolektivu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Poukazuji na příčiny a projevy frustrace této potřeby. Zabývám se fluktuací zdravotnických pracovníků a pohlížím na narušení potřeby sounáležitosti, jako na jeden z důvodu proč sestry mění pracovní místa. Praktická část práce je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Metodou dotazníkového šetření jsem získala data od 142 respondentů (všeobecných sester, sanitářů, fyzioterapeutů ve fakultních a krajských nemocnicích). V dotazníku jsem sledovala tyto oblasti: základní faktografické údaje, frustraci potřeby sounáležitosti a její projevy, důvody fluktuace, motivaci v pracovním kolektivu. Zpracováním dat jsem došla k závěru, že sestry znají význam výrazu potřeba sounáležitosti. Subjektivně více vnímají frustraci sounáležitosti zdravotničtí pracovníci ze standardních oddělení než zdravotníci z jednotek...
|
host ::
RSS.