|
|
Příbuzenské vztahy a morfologické znaky lidské kostry u genealogicky dokumentovaných souborů: využití v bioarcheologii a forenzní antropologii.
Cvrček, Jan ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Beňuš, Radoslav (oponent)
Vliv biologických příbuzenských vztahů na morfologii lidské kostry představuje pro bioarcheologii i forenzní výzkum jedno z aktuálních témat. Ať už jde o odhalení příbuzenských vazeb na anonymním pohřebišti nebo otázku individuální identifikace na základě rodinné podobnosti, výzkum je limitován řadou faktorů. Především je to nedostatek osteologických souborů s genealogickou dokumentací. Většina takových souborů také zahrnuje jen malý počet jedinců, a je tedy omezený i počet různých stupňů příbuznosti. S tím souvisí i nedostatek, popřípadě absence metod vhodných jak pro exaktní vyjádření míry morfologické podobnosti mezi jedinci, tak i pro statistické vyhodnocení výsledků. Pro tuto disertační práci se však naskytla příležitost analyzovat několik osteologických souborů s genealogickou dokumentací ze 17. až 20. století, celkově zahrnujících téměř jedno sto jedinců. To představuje jeden z dosud největších takových celků na světě. Jednotlivé soubory zahrnují i několik případů příbuzenských sňatků a po nich následující generace. Cílem první části disertační práce tak bylo navrhnout nové metodické přístupy vyjádření míry podobnosti jedinců na základě různých typů morfologických, resp. patologických znaků lidské kostry, a dále zjistit, zda a do jaké míry morfologické znaky kostry odrážejí stupeň biologické...
|
|
|
Využití analýzy stabilních izotopů uhlíku a dusíku k rekonstrukci výživy ve vztahu ke zdravotnímu stavu langobardské populace
Novotná, Adéla ; Drtikolová Kaupová, Sylva (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Diplomová práce se věnovala rekonstrukci výživy a studiu životních podmínek germánského kmene Langobardů z pohřebiště Kyjov z doby stěhování národů (5. až 6. století). Hlavním cílem byla charakterizace stravy této populační skupiny a její srovnání s výživou jiných skupin z období stěhování národů a raného středověku. Výživu jsme studovali na základě analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N), které byly hodnoceny u 60 dospělých jedinců (30 mužů a 30 žen). S ohledem na interpretaci hodnot izotopů byly stabilní izotopy C a N vyhodnoceny i u několika druhů zvířat (N=19). Dalším cíle práce bylo vyhodnocení výskytu vybraných osteologických znaků, které nepřímo vypovídají o zdravotním stavu a kvalitě životních podmínek studované skupiny. Znaky byly hodnoceny ve vztahu k výživě. Výsledky ukázaly, že strava populační skupiny z Kyjova byla založena na C3 rostlinách a živočišných proteinech, podobně jako tomu bylo na dalších lokalitách z doby stěhování národů. V porovnání s velkomoravskými lokalitami se ukázal rozdíl v konzumaci prosa, které bylo na Velké Moravě běžnou součástí jídelníčku, zatímco na lokalitě Kyjov mohlo tvořit pouze malou část stravy. Další rozdíl spočíval ve větším zastoupení živočišných proteinů ve stravě velkomoravských center. U langobardské populace byly zjištěny...
|
host ::
RSS.