|
|
Analýza elektrických vlastností membrán srdečních buněk
Švecová, Olga ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Šimurda, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu elektrických vlastností membrán srdečních buněk. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, do jaké míry je možno z experimentálních dat usuzovat na detailní mechanizmus interakce látek s kanály. Práce také seznamuje s podrobným popisem metod měření membránových napětí a proudů, které jsou využívány při experimentálních měřeních. Zde je také pojednáno o jednotlivých kanálech buněčné membrány a iontových proudech, které vznikají jako odezva na pravoúhlý impulz napětí. Rovněž je zde popsán vliv různých látek na vlastnosti iontových proudů protékajících přes buněčnou membránu.
|
|
|
Detekce srdečních buněk v mikroskopickém obrazu
Musikhina, Ksenia ; Hrubeš, Jan (oponent) ; Rychtárik, Milan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou detekce srdečních buněk v mikroskopickém obrazu. Byly vyzkoušeny různé způsoby předzpracování a segmentace obrazu za účelem určit nejvhodnější metody pro další klasifikaci. Pro samotnou klasifikaci pak byly otestovány různé metody: metoda příznaku objektu a klasifikátory založené na principu neuronových sítě. Výstupem pak byl počet živých a mrtvých buněk a jejích procentní poměr v původním mikroskopickém obraze. Míry účinnosti každého z klasifikátorů byly spočítány pomocí společného uvažování hodnot sensitivity a specificity. Pro zlepšení názorností výsledků bylo vytvořeno grafické rozhrání v prostředí MATLAB.
|
|
|
Modelování dynamiky kalcia v excitabilních i neexcitabilních buňkách
Tkáč, Jan ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Rychtárik, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá elektrofyziologickými jevy na molekulární úrovni a úrovni buněk. Cílem je podat základní informace pro pochopení jednoduchých buněčných modelů. Práce také pojednává o principech modelování dynamiky kalcia v buňkách. V prostředí Matlab jsou realizovány modely Luo-Rudy z roku 1991, Luo Rudy z roku 1994 a model oscilačního chování ß-buněk pankreatu. Pomocí rozhraní GUI je vytvořen přehledný program pro simulaci elektrofyziologickými jevu.
|
|
|
Metody měření koncentrace intracelulárního vápníku
Číhal, Martin ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl seznámení se problematikou měřením intracelulárního vápníku. V práci je shrnuta teorie ohledně historie fluorescenčních indikátorů, dále také typy fluorescenčních indikátorů a metody měření. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé kroky měření na fluorescenčním mikroskopu. Je zde také vytvořen program pro vyhodnocení Ca2+ koncentrace v buňkách vytvořený v matlabu.
|
|
|
Kompartmentalizace beta-adrenergního signálního systému v srdečních buňkách: vliv hypoxie
Karlovská, Ivana ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Cílem této práce bylo studium změn ve vybraných systémech, ke kterým dochází u buněčné linie kardiomyoblastů H9c2 po vystavení snížené hladině kyslíku na 2 % po dobu 24 hodin. Sledovány byly změny v kompartmentalizaci vybraných členů β-Adrenergního signálního systému. Byl zjištěn nárůst v expresi β1AR i β2AR. Vliv hypoxie na kompartmentalizaci receptorů byl však prokázán pouze u β2AR, které byly po hypoxii nalezeny nejen v raftových frakcích membrán, ale i v neraftových. Zvýšení exprese po působení hypoxie bylo detekováno také u AC, lokalizované v membránových raftech. Dalším cílem bylo sledování apoptotických markerů, aby se zjistilo, zda námi zvolené hypoxické podmínky vyvolávají apoptózu nebo aktivují naopak anti-apoptotické signální dráhy. Nárůst oproti normoxickým buňkám byl zjištěn jak u pro-apoptotického proteinu Bax, tak i u proteinu Bcl-2 zabraňujícímu apoptóze. Porovnáním jejich poměrů však vyšlo najevo, že větší převahu má pro-apoptotický protein Bax. Stejně tak exprese dalšího apoptotického markeru kaspázy 3 byla silně zvýšena u hypoxických buněk. Dále bylo zkoumáno, zda se hypoxií aktivují možné protektivní kinázové dráhy. Exprese kináz Akt i ERK se po hypoxii zvyšovala, avšak jejich aktivace fosforylací prokázána nebyla. Hladiny fosforylované Akt kinázy byly dokonce nižší než u...
|
|
|
Metody měření koncentrace intracelulárního vápníku
Číhal, Martin ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl seznámení se problematikou měřením intracelulárního vápníku. V práci je shrnuta teorie ohledně historie fluorescenčních indikátorů, dále také typy fluorescenčních indikátorů a metody měření. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé kroky měření na fluorescenčním mikroskopu. Je zde také vytvořen program pro vyhodnocení Ca2+ koncentrace v buňkách vytvořený v matlabu.
|
|
|
Modelování dynamiky kalcia v excitabilních i neexcitabilních buňkách
Tkáč, Jan ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Rychtárik, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá elektrofyziologickými jevy na molekulární úrovni a úrovni buněk. Cílem je podat základní informace pro pochopení jednoduchých buněčných modelů. Práce také pojednává o principech modelování dynamiky kalcia v buňkách. V prostředí Matlab jsou realizovány modely Luo-Rudy z roku 1991, Luo Rudy z roku 1994 a model oscilačního chování ß-buněk pankreatu. Pomocí rozhraní GUI je vytvořen přehledný program pro simulaci elektrofyziologickými jevu.
|
|
|
Analýza elektrických vlastností membrán srdečních buněk
Švecová, Olga ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Šimurda, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu elektrických vlastností membrán srdečních buněk. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, do jaké míry je možno z experimentálních dat usuzovat na detailní mechanizmus interakce látek s kanály. Práce také seznamuje s podrobným popisem metod měření membránových napětí a proudů, které jsou využívány při experimentálních měřeních. Zde je také pojednáno o jednotlivých kanálech buněčné membrány a iontových proudech, které vznikají jako odezva na pravoúhlý impulz napětí. Rovněž je zde popsán vliv různých látek na vlastnosti iontových proudů protékajících přes buněčnou membránu.
|
|
|
Detekce srdečních buněk v mikroskopickém obrazu
Musikhina, Ksenia ; Hrubeš, Jan (oponent) ; Rychtárik, Milan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou detekce srdečních buněk v mikroskopickém obrazu. Byly vyzkoušeny různé způsoby předzpracování a segmentace obrazu za účelem určit nejvhodnější metody pro další klasifikaci. Pro samotnou klasifikaci pak byly otestovány různé metody: metoda příznaku objektu a klasifikátory založené na principu neuronových sítě. Výstupem pak byl počet živých a mrtvých buněk a jejích procentní poměr v původním mikroskopickém obraze. Míry účinnosti každého z klasifikátorů byly spočítány pomocí společného uvažování hodnot sensitivity a specificity. Pro zlepšení názorností výsledků bylo vytvořeno grafické rozhrání v prostředí MATLAB.
|
host ::
RSS.