|
| |
|
|
Vztah konceptů humanitrní intervence a změny režimu: případ operaci v Libyi
Hanzal, Jaromír ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce Vztah konceptů humanitární intervence a změny režimu: případ operace v Libyi se zabývá studiem vojenských intervencí po roce 1989 v kontextu aktuálního teoretického diskursu. Jejím hlavním výzkumným úkolem je zhodnocení operace NATO Unified Protector v Libyi z roku 2011. Autor si klade především otázku, zda lze vzhledem k extenzivnímu výkladu mandátu rezoluce RB OSN č. 1973 ještě hovořit o humanitární intervenci (v souladu se soudobým mezinárodním právem ukotvené v rámci R2P), nebo zda se operace přiblížila změně režimu. Na základě analýzy primárních zdrojů je v práci ukázáno, že aktéři, kteří poskytli teoreticky nestranné síly (zejména USA, Francie a Velká Británie), se bez ohledu na bezprostředně pozitivní humanitární přínos mise zároveň výrazně podíleli na pádu režimu Muammara Kaddáfího. Vzhledem k okolnostem operace ale lze hovořit spíše o tzv. skryté změně režimu, která je v práci také definována. S pomocí teoretického rámce vytvořeného Michaelem Reismanem je dále zhodnocena legitimita takového počínání. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První kapitola přibližuje širší kontext teorií spravedlivé války, humanitární intervence a změny režimu. V druhé kapitole jsou analyzovány referenční případy intervencí a změn režimu po roce 1989. Tyto autor dělí do čtyř skupin; na...
|
|
|
Invaze do Iráku - spravedlivá válka?
Raiser, Jaroslav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Invaze do Iráku - spravedlivá válka?" se zabývá teorií spravedlivé války, zejména kritérii oblasti jus ad bellum, které jsou v druhé části práce aplikovány na invazi do Iráku, vojenský konflikt z roku 2003. Pozornost je věnována historickému vývoji a hlavním myslitelům této teorie až do současnosti, načež práce detailněji rozebírá teoretický rámec oblasti jus ad bellum, konkrétně kritérium spravedlivé příčiny, řádné autority, správného záměru, naděje na úspěch, proporcionality a kritérium války jako poslední možnosti. Ačkoliv hlavním cílem práce je rozebrat ospravedlnitelnost vojenského zásahu z roku 2003, pro pochopení základních souvislostí je část práce věnována historickému vývoji Iráku od roku 1979 se zvláštním zřetelem na irácký zbrojní program a reakci mezinárodního společenství na něj. Na samotný konflikt jsou pak aplikována kritéria jus ad bellum, která jsou zkoumána na základě veřejných prohlášení politických představitelů Spojených států a s ohledem na informace a fakta, které byly těmto představitelům, případně zpravodajským službám koaličních států, k dispozici.
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
|
|
Humanitarian intervention in Kosovo in context of theory of just war
Košťáliková, Barbora ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Intervence v Kosovu vedena vojenskými jednotkami NATO, která proběhla v roce 1999, měla na región velmi negativní dopad. Provedení operace, jako i samotný rozhodnutí o jejím zahájení, rozdělili společnost i vrchní politické představitelé na dva tábory. Cílem této bakalářské práce je proto analýza humanitární intervence v Kosovu na konkrétních kritériích spravedlivé války a následně vyhodnocení, nakolik tato intervence podmínky spravedlivé války splňuje. Teoretická část vychází z teorie humanitární intervence a teorie spravedlivé války, která je následně aplikovaná v následující kapitole.
|
|
|
Terorismus, válka-etické meze v prosazování zájmů
ŠŤASTNÝ, Michal
Tato práce se zabývá současným terorismem a jeho významem v globalizovaném světě a možností etického ospravedlnění násilí. Teoretická část vymezuje současný terorismus, jeho terminologii, politické a sociální prostředí. Dále popisuje druhy a metody terorismu, jeho historii a některé teroristické organizace a jejich cíle. Porovnává také terorismus a válku jako takovou v oblastech, ve kterých se protínají. V dalších kapitolách představuje výchozí etické teorie, o které se bude opírat morální posuzování násilného prosazování zájmů. V teoretické části je také vysvětlen pojem spravedlivé války, její základní principy a závazné atributy. Praktická část obsahuje charakteristiku tří zvolených aktuálních konfliktů: útoky Al-Kaidy na USA z 11. září 2001, čečenskou válku za autonomii a současnou faktickou okupaci Iráku spojeneckými vojsky. Na základě získaných poznatků provedené komparace těchto konfliktů a aplikace principů spravedlivé války se potvrdila stanovená hypotéza, že lze některé akty násilí eticky ospravedlnit na základě uplatnění zásad spravedlivé války. Toto ospravedlnění se však vztahuje jen k pojmu ius ad bellum, právu bránit se s použitím násilí. V oblasti ius in bello, práva ve válce, se hypotéza nepotvrdila a konkrétní praktické násilné jednání nesplňovalo některý ze základních principů spravedlivé války.
|
host ::
RSS.