|
|
Komparace rozsudku pro zmeškání v české a španělské právní úpravě
Švábová, Marie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace rozsudku pro zmeškání v české a španělské právní úpravě Abstrakt Diplomová práce se věnuje české a španělské právní úpravě zmeškání soudního řízení žalovaným a jejich následnému srovnání. První kapitola je věnována zmeškání nařízeného soudního jednání žalovaným v českém právu, konkrétně konceptem zmeškání soudního řízení žalovaným, předpoklady, které musí být splněny, aby mohl být rozsudek pro zmeškání vydán, nepřípustností vydání kontumačního rozsudku, omluvitelným důvodem zmeškání soudního jednání a také prostředky nápravy, které lze proti vydanému rozhodnutí uplatnit. Druhá kapitola navazuje popisem španělské úpravy zmeškání soudního řízení žalovaným. Pojednává o konceptu zmeškání soudního řízení žalovaným, předpokladech pro vydání prohlášení o zmeškání žalovaného, důsledcích, s nimiž je neúčast žalovaného na řízení spojena, doručování soudních písemností žalovanému a o návrhu na zrušení pravomocného rozhodnutí ve věci obmeškalého a dalších opravných prostředcích, které zákon proti předmětnému rozhodnutí umožňuje podat. Závěrečná kapitola této práce pak vytyčuje důležité rozdíly, které byly studiem každé z úprav shledány. Autor se snaží i o vlastní kritický komentář a vede úvahy nad účelností úprav a návrhy de lege ferenda. Výsledkem studia těchto dvou odlišných právních řádů je zjištění, že...
|
|
|
Účastníci sporného řízení
Spěváková, Kristýna ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá právní úpravou účastenství ve sporném řízení. Jeden z definičních prvků civilního procesu představují procesní subjekty, kterými jsou především soud a účastníci řízení. Právní úprava účastenství je proto důležitou součástí občanského práva procesního. Práce mapuje současnou právní úpravu účastenství ve sporném řízení, hodnotí, zda je vyhovující, a navrhuje změny, které by jí prospěly s ohledem na přehlednost, jednoznačnost a naplnění práva na spravedlivý proces. Obsahuje popis a analýzu účinné právní úpravy, rozebírá hlavní problémy, srovnává výklady a názory v odborné literatuře a zabývá se také tím, jak je předmětná právní úprava vykládána soudy. Dílčím cílem práce je také zmapovat, jak se nový kodex občanského práva hmotného promítl do procesní úpravy a vyhodnotit, zda je taková úprava optimální. Práce je rozdělena do osmi kapitol, které se věnují dílčím tématům. První kapitola pojednává o obecných otázkách účastenství ve sporném řízení včetně věcné a procesní legitimace a zásady rovnosti. Druhá kapitola se zabývá předpoklady účastenství, tedy rozebírá způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost a věnuje se problematice nezbytného zastoupení účastníků. Třetí kapitola uvádí hlavní procesní práva a povinnosti účastníků. Obsahem čtvrté kapitoly společenství...
|
|
|
Druhy civilního procesu
Beroušková, Monika ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Diplomová práce má za cíl seznámit čtenáře s jednotlivými druhy civilního procesu. Civilní proces je spolu s trestním, správním a ústavním řízením jedním ze čtyř druhů soudnictví. Jedná se navenek o jednotné řízení, které je však vnitřně diferencované. Tato diferenciace je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy k původní funkci civilního procesu přistupují funkce další. Civilní proces neslouží pouze k poskytnutí ochrany již porušených práv. Další funkce spočívá v ochraně práv před jejich ohrožením. V neposlední řadě plní funkci vykonávací a zajišťovací. Účelem je poskytnout ucelený přehled o jednotlivých druzích civilního procesu, jejich charakteristice, společných rysech a odlišnostech. Náplní diplomové práce jsou jednotlivé druhy civilního procesu a je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se věnuje civilnímu procesu v obecné rovině a jeho vývoji. Druhá kapitola tvoří hlavní část diplomové práce a věnuje se postupně charakteristice jednotlivých druhů civilního procesu. Nejdříve je popsáno nalézací řízení, které se dále dělí na řízení sporné a nesporné. Účelem nalézacího řízení je ochrana porušovaných či ohrožených práv nebo úprava vztahů účastníků řízení do budoucna. Následuje popis řízení vykonávacího, jehož předmětem je vynucení plnění, které nebylo povinným splněno dobrovolně. Dále je věnována...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Mika, Karel ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat výklad o dispoziční zásadě v nalézacím soudním řízení. Dispoziční zásada je jednou z hlavních zásad českého civilního procesu, která je vlastní především nalézacímu řízení spornému. Ač není v právním řádu výslovně zmíněna, projevuje se v jednotlivých právních institutech. Dispoziční zásada umožňuje účastníkům řízení prostřednictvím dispozičních procesních úkonů disponovat tímto řízením a jeho předmětem. Mezi dispoziční úkony, jimiž účastníci disponují řízením, patří žaloba, zpětvzetí žaloby, návrh na přerušení řízení a návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Dispozičními úkony, prostřednictvím nichž účastníci disponují předmětem řízení, jsou změna žaloby, vzájemná žaloba, uzavření smíru a uznání nároku. Každý ze zmíněných dispozičních úkonů je v práci popsán v rámci příslušné podkapitoly, přičemž největší rozsah je věnován žalobě, tedy dispozičnímu úkonu žalobce, jímž se soudní řízení zahajuje. Je také zdůrazněn význam žaloby jakožto prostředku naplnění práva na spravedlivý proces. Velký význam je v práci věnován judikatuře, protože bez znalosti rozhodovací praxe soudů by nebylo možné udělat si komplexní představu o tom, jak se dispoziční zásada v nalézacím řízení projevuje. Je taká nastíněn rozdíl mezi oběma typy nalézacího řízení, sporným a nesporným a je vysvětleno, že...
|
|
|
Postavení soudce při dokazování ve sporném řízení se zřetelem k praxi
Tajovská, Ludmila ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je poskytnout informace o postavení soudce při dokazování ve sporném řízení, se zvláštním zaměřením na provádění důkazů. V textu často používám konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR, a to pro názorné předvedení způsobu, jakým jsou právním řádem stanovené instituty aplikované v praxi. Pro výběr tohoto tématu jsem se rozhodla, protože mě velmi zajímá soudcovská profese a její praktické aspekty zejména v rámci procesního dokazování. Více důvodů pro mé bádání je konstatováno v úvodní části této práce. Celá práce sestává ze tří částí, přičemž každá z nich pojednává o různých stránkách dokazování či postavení soudce ve smyslu jeho práv, povinností, činnosti a také odpovědnosti. První část obecně charakterizuje důkazní řízení a vytváří základ pro následující část, která je zaměřena na dílčí fázi dokazování (tj. provádění důkazů). Tato část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola popisuje sporné a nesporné řízení a rovněž podává vysvětlení základních rozdílů mezi těmito pojmy. Druhá kapitola pojednává o základních zásadách soudnictví a civilního procesu. Třetí kapitola se vztahuje k základním pojmům důkazního řízení, jako je pojem dokazování, předmět dokazování, důkazní prostředky či fáze dokazování. První část je zakončena kapitolou, která...
|
host ::
RSS.