|
|
Kultura mluveného projevu hlasatelů a moderátorů Českého rozhlasu
HOUFOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kulturou mluveného projevu hlasatelů a moderátorů v prostředí veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu. Teoretická část práce je zaměřena na nejdůležitější nástroj rozhlasových mluvčích, tedy na jazyk v jeho mluvené podobě, a popisuje, jak se v dnešní společnosti proměňuje jeho role a v čem se odlišuje od jazyka psaného. Práce se také věnuje obecným principům fungování médií v ČR, bližší pozornost je věnována Českému rozhlasu. Závěr teoretické části práce se zabývá platnými ortoepickými, lexikálními, morfologickými a stylistickými zásadami. Praktická část práce se pomocí jazykové analýzy rozhlasových pořadů Českého rozhlasu snaží odpovědět na otázku, zda jsou projevy v nich se vyskytující v souladu s normami závaznými pro veřejnou komunikaci. Dotazníkové šetření přibližuje postoj společnosti k rozhlasovému vysílání.
|
|
|
Tvary instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT 24
Karásek, Dominik ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na konkurenci kodifikovaných a nekodifikovaných tvarů instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT24. Teoretická část obsahuje přehled historického vývoje tvarů instrumentálu plurálu. Je zde popsáno, jak se tento tvar odrážel v důležitých gramatikách i v dalších bohemistických časopisech. V praktické části je zpracována analýza vzorku 40 vysílání pořadu Interview ČT24. Výsledky analýzy jsou porovnány se zjištěními, která vyplývají z teoretické části a se stejně tematicky zaměřenou sondou Sojka, 2020. Je zjištěno, že koncovka -ma instrumentálu plurálu se v daném vzorku pořadu Interview ČT24 vyskytuje v 3,72 %. Výskyt nespisovné varianty je ve všech věkových skupinách stejný. Porovnání profesí naznačuje, že se koncovka -ma častěji objevuje mezi respondenty zabývajícími se ekonomickou sférou. Nebyly zaznamenány rozdíly mezi pohlavími. Na základě porovnání se Sojkovou prací z roku 2020 je rovněž vyhodnoceno, že stále platí konstatování Krause et al., že koncovka -ma je stále příznaková. Je však doporučeno, aby vznikaly další práce prováděné na větším vzorku respondentů, které budou obsahovat i kvalitativní výzkum, jenž umožní zkoumání postojů mluvčích a zjišťování jejich noremního povědomí. KLÍČOVÁ SLOVA instrumentál plurálu, spisovná čeština, mluvená...
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
|
|
Spisovná čeština a čeští žáci
Drahotská, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání postojů žáků druhého stupně základní školy k českému jazyku. V první části jsou charakterizovány pojmy spisovná čeština a obecná čeština, na jejichž znalosti je založen výzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Druhá část je zaměřena na analýzu dotazníků. Prostřednictvím výzkumu jsou zjišťovány teoretické znalosti v oblasti zkoumaných jevů, dále jsou zkoumány postoje žáků ke spisovnému jazyku a k jeho užívání (popřípadě k obecné češtině) a hodnotí se schopnost vlastního užívání spisovné češtiny. spisovná čeština, obecná čeština, postoj k jazyku, výzkum metodou dotazníkového šetření
|
|
| |
|
| |
|
|
Tvaroslovná kompetence žáků 1. stupně základní školy
Juričičová, Iveta ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Závěrečná práce zpracovává téma spisovné češtiny na 1. stupni základních škol. Teoretická práce se zabývá útvary českého národního jazyka, spisovnou češtinou a jejím vývojem, aktuálními jevy v současné češtině, obecnou češtinou, českými nářečími a sociolekty. Dále stručně popisuje vývoj výuky spisovného českého jazyka na školách a další možnosti učitelů. Také rozebírá z morfologického hlediska jednotlivé tvaroslovné změny následně zkoumané v praktické části. Empirická část je kvantitativní analýzou a komparací schopností žáků 1. stupně vybraných škol ve Středočeském kraji identifikovat nespisovný tvar a nahradit ho správným tvarem spisovným. Práce částečně ověřuje zvolené hypotézy a výsledky primárně porovnává s výsledky podobného výzkumu prováděném na 2. stupni základních škol.
|
|
| |
|
|
Střídání a mísení kódů v interview internetové televize DVTV
Morávková, Alena ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, nakolik mluvčí v internetové televizi DVTV dodržují v jednotlivých interview spisovnou normu a za jakých okolností ji nedodržují. Chtěli jsme tak také přispět k odpovědím na otázku, zda je vhodné přemýšlet o přechodu od dosavadního pojetí spisovnosti ke standardní češtině. Během analýzy interview jsme sledovali míru výskytu nespisovných jevů, vliv role mluvčích v interview a vybraných sociolingvistických faktorů na volbu jazykového kódu. Výsledky jsme porovnávali s výzkumem jiných publicistických interview a s korpusovými daty vycházejícími z běžně mluvené češtiny. Zkoumaný materiál tvořilo 30 interview z období leden-únor 2016. Zjistili jsme, že mezi hosty se vyskytovali mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, kteří hovořili výrazně nespisovně, a poslední skupinou byli mluvčí, jejichž projev byl z hlediska výskytu spisovných a nespisovných jevů smíšený. Celkově byl však charakter textů spíše spisovný. Na základě porovnání výsledků s jinými výzkumy jsme došli k závěru, že přechod ke standardní češtině by byl předčasný, neboť mluvčí dokážou dodržet spisovnou normu a celkový charakter vybraných interview je spíše spisovný. KLÍČOVÁ SLOVA spisovnost, nespisovnost, mluvená čeština, obecná čeština, mísení kódů, mediální dialog
|
|
| |
host ::
RSS.