|
|
Možnosti fyzioterapie u syndromu whiplash injury
Šmahelová, Eva ; Molnár, Petr (vedoucí práce) ; Hamarová, Zuzana (oponent)
Autor: Eva Šmahelová Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Možnosti fyzioterapie u syndromu whiplash injury Vedoucí práce: Mgr. Petr Molnár Počet stran: 68 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: whiplash injury, poranění krční páteře, fyzioterapie u whiplash injury, krční páteř. Bakalářská práce uceluje dostupné poznatky o rozsáhlé problematice whiplash poranění a o možnostech fyzioterapie v rámci tohoto problému. V obecné části je uvedena anatomie a kineziologie páteře se zaměřením na krční oblast a klasifikace poranění krční páteře. Speciální část sumarizuje dostupné informace o whiplash poranění (definice, incidence, mechanismus vzniku a další) a poukazuje na možné způsoby terapie. Diskuze se zabývá odbornou úvahou na téma problematiky whiplash a shrnuje získané poznatky v bakalářské práci.
|
|
|
Úloha modulace synaptického přenosu při bolestivých stavech.
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
S bolestí se setkal pravděpodobně každý z nás. Podle definice se jedná o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. V periferních tkáních akutní bolestivé podněty aktivují specializovaná zakončení aferentních neuronů, zvané nociceptory. Informace z periferie se dostává k tělu buněk těchto neuronů v míšních gangliích nemyelinizovanými, nebo slabě myelinizovanými axony (C, respektive A vlákny). Centrální výběžky těchto neuronů tvoří synapse s neurony v povrchových vrstvách zadního rohu míšního. Informace je předávána na synapsích za pomoci neurotransmiterů, jako je například glutamát, a dalších neuromodulátorů. Důležitá je následná aktivace projekčních neuronů, které předávají informaci o poškozujících podnětech dále do supraspinálních center. Pro modulaci nociceptivní informace na míšní úrovni je důležitá také aktivita excitačních a inhibičních interneuronů, gliových buněk a následně také sestupných drah z vyšších oblastí CNS. Při poškození periferních tkání a při dalších patologických stavech může dojít ke zvýšené citlivosti na periferní podněty. V důsledku toho mohou být pociťovány jako bolestivé i běžně nebolestivé stimuly (alodynie) a vzrůstá odpověď na bolestivé stimuly (hyperalgezie). Podkladem této zvýšené citlivosti mohou být periferní a...
|
|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David
Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky calcium imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního rohu. Provedená analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco pozdní typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci ionotropních glutamátových receptorů, naznačují zapojení metabotropních drah při jejich aktivaci a nebyly doposud u tohoto typu neuronů zaznamenány. Je možné usuzovat, že takto uvolněný vápník, o kterém se uvažuje jako o klíčovém spouštěcím...
|
|
|
Modulace synaptického přenosu, studium na míšních řezech in vitro
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci, zejména za patologických bolestivých stavů. Cílem naší práce bylo rozvinout metodu calcium imagingu na míšních řezech in vitro. Tato metoda umožňuje sledovat změny intracelulární koncentrace volných vápenatých iontů (iCa2+ ), které jsou hlavním mediátorem neuronální plasticity. V naší práci jsme se soustředili na použití této metody na konvenčním fluorescenčním mikroskopu a na studium vlivu aplikace látek ovlivňujících synaptický přenos. V experimentech byly snímány koncentrační změny iCa2+ v 744 neuronech zadních rohů míšních (lamina I a II) po elektrické stimulaci zadních kořenů. V první sérii experimentů byly použity stimulační protokoly preferenčně aktivující A a A+C vlákna zadních kořenů a ověřena dlouhodobá stabilita vápníkových odpovědí. Stimulace zadního kořene vyvolala ve sledovaných neuronech rychlý a pozdní typ vápníkové odpovědi. Aplikace antagonistů glutamátových receptorů AMPA a NMDA typu, CNQX (50µM) a MK801 (45µM) snížila podle očekávání amplitudu vápníkové odpovědi oproti kontrolním hodnotám a potvrdila jejich jednoznačný význam pro synaptickou aktivaci. V několika pokusech jsme zkoumali účinek kapsaicinu, známého agonisty TRPV1 receptorů. Aplikace i nízké koncentrace kapsaicinu...
|
|
|
Stavy patologické bolesti, úloha modulace míšního synaptického přenosu
Nerandžič, Vladimír ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci. Studie z poslední doby naznačují velký význam míšních presynaptických TRPV1 (transient receptor potential vanilloid) receptorů, které na periferii působí jako integrátory nociceptivních podnětů. Mechanismy jejich aktivace a jejich vliv na modulaci synaptického přenosu ale nejsou dosud zcela známy. Předchozí studie také ukázaly vliv řady mediátorů zánětu a cytokinů na funkci TRPV1 receptorů. Cílem naší studie bylo proto ukázat, jak se mění aktivace presynaptických TRPV1 receptorů v míše po aplikaci endogenního agonisty N-oleoyldopaminu (OLDA) u modelu periferní neuropatie, po inkubaci s cytokinemTNFα a jaký je účinek prekurzoru anandamidu N-acylfosfatidylethanolaminu (NAPE). V experimentech byly snímány miniaturní excitační postsynaptické proudy (mEPSC) na neuronech akutních míšních řezů metodou patch clamp. V první sérii experimentů byla testována citlivost na aplikaci endogenního agonisty OLDA 5 dnů po navození modelu periferní neuropatie. Aplikace již nízké koncentrace OLDA (0,2 μM) výrazně zvýšila frekvenci mEPSC na 250 % kontrolní hodnoty, na rozdíl od snímání u kontrolních experimentů kde je ke zvýšení potřeba vysoké koncentrace OLDA (10 μM). Inkubace řezů s TNFα ve druhé řadě pokusů u stejného...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Integrace paraplegiků ve volném čase
ZMEŠKALOVÁ, Markéta
Práce se zabývá volným časem paraplegiků a jejich integrací do volnočasových aktivit intaktní společnosti. Teoretická část charakterizuje paraplegii a její druhy. Popisuje systém péče/pomoci/podpory, který je poskytován paraplegikům. neposlední řadě se zabývá volným časem, jeho kvalitou a změnou způsobu trávení holného času a změnou kvality po míšním poranění.Praktická část obsahuje vyhodnocení dvou popisných výzkumů, které jsou zaměřeny na využívání volného času u paraplegiků.
|
|
|
Charakterizace míšních progenitorových buněk in vitro
Vitásková, Martina ; Klíma, Jiří ; Vodička, Petr ; Motlík, Jan
Nervové progenitorové buňky jsme izolovali z míšní tkáně myši respektive miniaturního prasete za pomoci disociačního systému s papainem. Buňky jsme kultivovali v mediu s DMEM/F12 HEPES, Ala-Glu, gentamicinem, heparinem, suplementem B27 bez vitaminu A, N2 suplementem, EGF (epidermální růstový faktor) a bFGF (základní růstový faktor fibroblastů). K navození diferenciace jsme do kultivačního media přidávali kyselinu retinovou a 10% fetální sérum. Imunocytochemicky jsme potvrdili schopnost buněk diferencovat se v neurony (βIII-tubulin, Map 2A – protein asociovaný s mikrotubuly), astroglii (GFAP – kyselý fibrilární protein glie) a oligodendroglii (CNPase - 2',3'-cyklická nucleotid 3'-fosfodiesteráza). Buňky si ponechávají svůj nediferencovaný stav po delší dobu, pokud jsou kultivovány v kultivačních lahvích s nízkou adhezivitou a nebo přidáním LIF (faktor inhibující leukemii) do kultivačního media.
|
host ::
RSS.