|
|
Kompetice spermií u člověka
Vydarená, Eliška ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Kompetice spermií byla pozorována a již mnohokrát studována u řady živočišných druhů. V současné době se o ní uvažuje i u člověka. I přes velké množství studií jich většina byla zaměřena hlavně na hmyz a ptáky. Výzkumem kompetice spermií u člověka se zatím zabývala jen menší část studií. Z tohoto důvodu otázka, jestli došlo k jejímu rozvoji a stala se tak selekčním tlakem pro vytvoření různých adaptací i v evoluci člověka zůstává stále kontroverzním tématem. V této práci jsem se rozhodla shrnout dosavadní znalosti ohledně tématu kompetice spermií u člověka, frekvenci mimopárové kopulace a paternity a v jednotlivých kapitolách naznačit, jaké adaptace na kompetici spermií se u člověka v průběhu jeho vývoje mohly vytvořit. Klíčová slova Kompetice spermií, lidská sexualita, spermie, rozmnožovací strategie
|
|
|
Vývoj gonád v průběhu životního cyklu nejrychleji dospívajícího modelového obratlovce - halančíka tyrkysového (Nothobrachius furzeri)
LANDOVÁ, Magdaléna
Halančík tyrkysový se musel přizpůsobit nehostinným podmínkám, ve kterých žije, a to především vysychání tůní, které znamená jistou smrt. Životní sprint zástupců tohoto rodu je na vrcholu už v průběhu jednoho měsíce po vykulení, kdy jsou u obou pohlaví plně vyvinuty gonády, které produkují gamety. Tato rychlost si vybírá svou daň, jelikož již od třetího měsíce začínají gonády projevovat známky degradace a apoptózy zárodečných buněk. Úbytek zárodečné tkáně se se s věkem zvyšuje. Byl vypracován popis vývoje a degradace pohlavních orgánů u samců, jejich chov a postup při rozmnožování. Pro vyhodnocení změn spojených se stárnutím byly využity především imunochemické metody, zaměřující se na navázání konkrétních protilátek proti cílovým epitopům a jejich vizualizace pomocí fluorescenční mikroskopie. Byly popsány i jednotlivé postupy zpracování tkání pro histologické preparáty, a to jak pro klasickou světelnou, tak pro fluorescenční mikroskopii.
|
|
|
Cambarellinae: Trpaslíci ve světě račích spermií?
TOMAN, Jan
V poslední době se ultrastruktura račích spermií stává stále více studovaným tématem. Doposud byla ultrastruktura prozkoumána u asi patnácti druhů sladkovodních druhů ze všech čtyř račích čeledí , nicméně doposud nebyla studována u skupiny trpasličích raků (podčeledi Cambarellinae). Cílem této práce bylo detailně popsat ultrastrukturu spermii dvou trpasličích druhů raků, konkrétně raka mexického Cambarellus patzcuarensis a raka brazoského C. texanus. Tyto druhy byly následně porovnávány s druhy již studovanými za pomocí morfologických znaků a biometrických údajů. Ultrastruktura jejich spermií vykazuje obecně známý vzorec, který zahrnuje v přední části akrozom a subakrozom a v protilehlé části jádro. Dále pak jsou přítomna pro nadčeleď Astacoidea typická radiální ramena, která se obalují kolem jádra s akrozomem, celá buňka je pak uzavřena v extracelulární kapsli. Výsledky ukazují, že velikost akrozomů u zástupců Parastacidae je nejmenší, zatímco raci čeledi Astacidae vykazují největší akrozom. Zjištění současné studie poukazují na střední velikost akrozomu trpasličích raků, tak Cambaridae obecně, byť se zde studovaní zástupci velikostně nacházení na spodní hranici této čeledi a rak brazoský byl blízký zástupcům čeledi Parastacidae. Závěrem je důležité říct, že kombinace morfologických znaků a biometrických údajů akrozomů spermií je do značné míry schopna rozlišit jednotlivé račí skupiny. Tato studie tak může napomoci k vymezení dalších doposud nestudovaných druhů a může být hodnotným podkladem pro navazující výzkum ultrastruktury a biometrie račích spermií.
|
|
| |
|
|
Post-Translational Modifications of Nuclear and Non-Nuclear Proteins in Spermatozoa
Řimnáčová, Hedvika ; Nevoral, Jan (vedoucí práce) ; Krapf, Dario (oponent) ; Álvarez Rodríguez, Manuel (oponent)
Posttranslační modifikace jaderných a nejaderných proteinů ve spermiích Souhrn Kvůli početí potomka vyhledává pomoc asistovaných reprodukčních technologií (ART) stále více párů. Až za polovinou případů párové neplodnosti, stojí mužská neplodnost, která nezřídka končí diagnózou idiopatická (bez známé příčiny). Hledání nových ukazatelů mužské plodnosti, má proto velký význam pro diagnostiku mužské neplodnisti a případně pro selekci spermiích (ne)vhodných pro použití v ART. Post-translační modifikace (PTM) jaderných a nejaderných proteinů se zdají být vhodnými kandidáty pro takové ukazatele. Na jedné straně jsou PTM jaderných proteinů, protamínů a histonů, které odrážejí zralost chromatinu spermie, jeho připravenost na oplození a také kvalitu budoucího embrya. Na druhé straně jsou PTM nejaderných proteinů, zahrnující cytoplasmatické, cytoskeletární a membránové proteiny, které odrážejí schopnost spermie podstoupit hyperaktivaci, kapacitaci a akrosomální reakci, jinými slovy procesy, které jsou nezbytné pro nalezení a oplození oocytu. V této práci předpokládáme, že PTM jaderných a nejaderných proteinů odrážejí kvalitu spermií, a tak mohou sloužit jako selektivní ukazatele pro využití v ART. Dále předpokládáme, že přidání hydrogen sulfanu (H2S) do in vitro manipulačního média, zlepší motilitu a viabilitu...
|
|
|
LINC complex: The link between chromatin integrity and sperm motility
Šanovec, Ondřej ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Lánská, Eva (oponent)
LINC komplex (z angl. Linker of the Nucleoskeleton and Cytoskeleton) je multiproteinová struktura nacházející se v jaderné membráně, která propojuje cytoskelet s jaderným skeletem. Jedná se o velmi konzervovaný komplex, který se nachází v každé savčí buňce, včetně gamet. Zde je ovšem LINC komplex velice variabilní a sestává se z různých proteinových partner, které mají specifickou lokalizaci. Zároveň se jedná o oblast, oproti somatickým buňkám, málo prozkoumanou. Tato práce se zabývá rolí LINC komplexu během spermiogeneze na myších modelech. Použit byl divoký typ a myší linie s delecí Protaminu 2 (Prm2-/- ). Protaminy jsou male proteiny, které nahrazují histony během spermiogenese. Myší model použitý v této studii, vytvořený týmem profesora Huberta Schorle, má deleci v exonu 1 genu Prm2. Důsledkem této delece mají takto ovlivněné myši překvapivý fenotyp, který zahrnuje úplnou ztrátu motility spermií. Na základě těchto pozorování byla vytvořena hypotéza, že LINC komplex může být zodpovědný za špatnou komunikaci mezi hlavičkou a bičíkem spermie, což vede ke ztrátě pohyblivosti. Výsledky ovšem naznačují, že LINK komplex není ztrátou Prm2 ovlivněn. Získaná data ovšem naznačují, že by v Prm2-/- spermiích mohla být narušena dynamika aktinu, aktivita cytoskeletálních motorů nebo tubulin acetylázy / histon...
|
|
|
Evoluce morfologie spermií ptáků
Zemanová, Aneta ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Spermie je jedna z nejvariabilnějších buněk, která nese napříč druhy různé morfologické rozdíly a podléhá selekčním tlakům, díky nimž mohou být způsobeny morfologické změny. Vznikají různé morfologické adaptace a tím spermie získává šanci na úspěšné oplození. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit, zda rozdíly v proteomech sledují úroveň kompetice spermií nebo spíše fylogenezi. Tato práce je zaměřená na analýzu morfologie spermií u různých druhů pěvců, zastoupení proteinů jak ve spermii, tak i v seminální tekutině a jejich zařazení do jednotlivých kategorií genové ontologie. Pro tuto studii bylo vybráno šest druhů pěvců: rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), skorec vodní (Cinclus cinclus), zvonek zelený (Chloris chloris), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), budníček menší (Phylloscopus collybita) a zebřička pestrá (Taeniopygia guttata). U všech druhů bylo provedeno morfometrické měření spermií, kde největší variabilita byla zaznamenána ve střední části bičíku spermií. Pomocí hmotnostní spektrometrie byly analyzovány proteiny spermií a seminální tekutiny zvlášť a následně pomocí diskriminační analýzy určeny proteiny, které nejvíce od sebe odlišují vybrané druhy pěvců. Ze získaných dat je možné usuzovat, že spermie s delší střední částí mají více mitochondriálních proteinů, které jsou...
|
|
|
Glykoproteinový profil ejakulátu mužů jako marker jeho kvality
Pavlová, Hana ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Krejčová, Tereza (oponent)
Glykoproteiny jsou nepostradatelnou složkou glykokalyxu spermií. Vznikají procesem kotranslační či posttranslační modifikace, glykosylace, při které jsou sacharidové řetězce, takzvané glykany, připojovány na peptidový řetězec. Glykoproteiny participují na reprodukčních procesech a jejich přítomnost je často klíčová pro úspěšnou fertilizaci. Míra glykosylace glykoproteinů je velmi variabilní a je dána zastoupením sacharidových jednotek v glykanech. Již dříve bylo zjištěno, že míra glykosylace může souviset s fertilitou jedince. Diplomová práce je zaměřena na porovnání zastoupení terminálních sacharidů, sialové kyseliny a fukózy, v glykoproteinech spermií a semenné plazmy pacientů s normálními a abnormálními parametry ejakulátu. Zjišťována byla celková míra sialylace a fukosylace v semenné plazmě a dále míra sialylace a fukosylace konkrétních detekovaných glykoproteinů spermií a semenné plazmy. Signifikantní rozdíl byl zaznamenán pouze při detekci celkové fukosylace glykoproteinů semenné plazmy. Následnými korelačními testy však byly zjištěny důležité souvislosti mezi mírou sialylace a fukosylace glykoproteinů a parametry ejakulátu, konkrétně objemem, morfologickými abnormalitami spermií, probíhající apoptózou, a především přítomností protilátek proti spermiím v ejakulátu. Také byly identifikovány...
|
|
|
Hodnocení antispermiových protilátek (ASA) v diagnostice idiopatické neplodnosti
Pastyříková, Soňa ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Neplodnost je problémem postihujícím téměř 15 % partnerských párů. Může být způsobena problémy genetickými, hormonálními, anatomickými či infekčními, a také může být zapříčiněna imunologickým faktorem. Jednou z imunologických příčin neplodnosti je přítomnost protilátek proti spermiím (ASA), které se váží na spermie a negativně ovlivňují jejich funkci. Výskyt ASA se projevuje například sníženou motilitou spermií, může docházet k jejich aglutinaci a narušení schopnosti kapacitace spermií. Případně ASA snižují schopnost pohybu spermií urogenitálním traktem ženy, negativně ovlivňují interakci spermií s oocytem a následně také vývoj embrya. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání existujících metod pro vyšetření ASA. Hlavními parametry byla náročnost dané metody a zhodnocení výsledků dle klinických studií zaměřených na detekci a hodnocení ASA. Exaktní porovnání metod detekce ASA na základě provedených studií se ukázalo jako komplikované, zejména z důvodu vývoje jednotlivých metod v čase, rozdílných přístupů k vyhodnocení výsledků a malé standardizaci metod jako takových. Nicméně nejběžněji doporučovanými metodami jsou MAR, ELISA a IBT testy, které jsou standardizované, a díky komerčně dostupným kitům jsou považovány za nenáročné na provedení a vyhodnocení vzorků. Ve prospěch využití metod MAR a IBT...
|
|
|
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Oplození je proces, skládající se z mnoha kroků, vedoucích k fúzi samičích a samčích gamet a vzniku zygoty. Kromě přímé interakce gamet vazebnými receptory, které jsou lokalizované na povrchu spermie a vajíčka, oplození také zahrnuje komunikaci založenou na chemických molekulách spouštějících rozlišné signální dráhy. Tato práce je zaměřena na charakterizaci chemické komunikace gamet modelového organismu Mus musculus. Za tímto účelem byly použity moderní proteomické a vizualizační metody jako nano kapalinová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (nLC-MS/MS), cílený monitoring vybraných peptidů a imunofluorescenční mikroskopie. Pomocí těchto metod jsme identifikovali celou řadu lipokalinů včetně hlavních močových proteinů (MUP), LCN lipokalinů a mastné kyseliny vázajících proteinů (FABP). V této práci poprvé informujeme o jejich přítomnosti v akrozomu spermie. Na základě schopnosti lipokalinů vázat a přenášet jiné molekuly navrhujeme, že tyto proteiny mají pro gamety protektivní a/nebo signální funkci. Mimo jiné, chemická komunikace spermie a oocytu je založená na chemotaxi, která umožňuje jejich interakci před vlastním kontaktem a fúzí. V této práci jsme detekovali, že spermie vykazují chemotaktickou odpověď za přítomnosti L-glutamátu. Tato aminokyselina se přirozeně vyskytuje v samičím...
|
host ::
RSS.