|
Sója luštinatá a její význam v mezinárodním kontextu
Kaštylová, Barbora
I přes to, že je sója známá člověku tisíce let, své výsadní postavení si vybudovala v průběhu posledních padesáti let, během kterých byl plně objeven její všestranný potenciál. V současnosti se jedná o jednu z nejdůležitějších polních plodin, jelikož se stala základem pro výrobu potravinářských i technických produktů nejen pro člověka, ale především je celosvětově velmi žádaným základem krmných směsí pro hospodářská zvířata, po jejichž mase a produktech se poptávka v důsledku celosvětově zvyšující se populace a životní úrovně neustále zvyšuje. Tato diplomová práce v tomto smyslu konkrétně identifikuje důvody, pro které je sója považována za plodinu budoucnosti a v návaznosti na předpoklad neustále se zvyšující poptávky identifikuje její hlavní producenty a konkrétní faktory, které její produkci z hlediska výnosu ovlivňují ať již pozitivně nebo negativně. V neposlední řadě diplomová práce prezentuje výsledky praktického experimentu zaměřeného na výnos a kvalitu semene sóji, zejména obsahu polyaminu spermidinu, u něhož nedávný výzkum prokázal pozitivní vliv na lidské zdraví.
|
|
Biogenní aminy v produktech minipivovarů
SYMONOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá obsahem biogenních aminů (BA) v pivech vybraných minipivovarů z jižních Čech, kde jsou pro porovnání použita i piva z komerčních pivovarů. Tato práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, je zaměřena na představení pivovarnictví, postup výroby piva, rozdílu v postupu výroby v minipivovarech a jejich charakteristice. Dále je v ní vysvětleno, co jsou BA a jejich jednotlivé představení. Druhá polovina této práce je zaměřená na experimentální část, kde je představena metodika práce, stanovení a vyhodnocení obsahu BA v jednotlivých vzorcích piv. Dále je také představena metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (UPLC), kterou byl stanovován obsah jednotlivých BA ve vzorcích piv. Následně jsou uvedeny výsledky experimentu a diskuse s porovnáním výsledků této práce s výsledky jiných studií stejně zaměřených.
|
|
Detekce biogenních aminů u konzervovaných výrobků z ryb
Zátopková, Tereza
Cílem mé práce bylo vypracovat literární rešerši na téma biogenních aminů a v laboratorní části detekovat obsah biogenních aminů v konzervovaných výrobcích z ryb. Pro stanovení byly vybrány vzorky 4 druhů ryb: makrela obecná (Scomber scombrus), tuňák obecný (Thunnus thynnus), sardinka obecná (Sardina pilchardus) a treska obecná (Gadus morhua). Pro stanovení sardinek byly použity dva vzorky, které se lišily nálevem, ve kterém byly konzervovány. Detekce biogenních aminů byla provedena pomocí iontově-výměnné kapalinové chromatografie s VIS detekcí. Stanoveny byly obsahy těchto konkrétních bio-genních aminů: histamin, tyramin, putrescin, kadaverin, spermin a spermidin. Nejvyšší kon-centrace biogenních byla stanovena ve vzorku tresčích jater, v tomto vzorku byl celkově nejvyšší obsah histaminu, putrescinu, kadaverinu a sperminu.
|
|
Vliv receptury a délky zrání na obsah polyaminů ve zrajících sýrech
Kolková, Andrea
Teoretická část mé diplomové práce se zabývala charakteristikou polyaminů, jejich tvorbou, odbouráváním a účincích v organismu. Praktická část byla zaměřena na stanovení obsahu polyaminů (putrescin, spermin a spermidin) ve zrajícím sýru bez přídavku a s přídavkem lakázy. K analýze byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Kvantitativně nejvýznamnějším polyaminem ve všech variantách testovaných sýrů byl spermin (lakáza v těstě 16,6 mg/kg > kontrola 15,5 mg/kg > lakáza na povrchu 14,8 mg/kg; p < 0,05). Obsah spermidinu byl v rozmezí (lakáza na povrchu 8,8 mg/kg > lakáza v těstě 2,9 mg/kg > kontrola 2,4 mg/kg; p < 0,05). Putrescin byl detekován pouze v nízkých koncentracích (lakáza v těstě 2,1 mg/kg > kontrola 1,3 mg/kg > lakáza na povrchu 0,7 mg/kg; p < 0,05). Během skladování (X; týdny) se obsah sumy PA (Y; mg/kg) ve vzorku kontrolního sýru bez přídavku lakázy zvyšoval podle rovnice: y = 256,93 + 207,38x (R² = 0,8955; p = 0,0021), stejně tak se lineárně zvyšoval i obsah sumy PA u vzorku sýru s lakázou v těstě podle rovnice: y = 196,05 + 228,22x (R² = 0,8226; p = 0,0024). Obsah sumy PA ve vzorku sýru s lakázou na povrchu se zvyšoval do 4 týdne a následně klesal podle rovnice: y = 629,1 + 621,45x - 59,539x2 (R² = 0,8984; p = 0,0163). V literatuře popisovaný vliv lakázy na degradaci aminů se zcela neprokázal. Jedná se však o pilotní experiment, který zkoumal vliv lakázy na obsah polyaminů ve zrajících sýrech. Pro lepší pochopení této problematiky bude potřeba rozsáhlejších výzkumů.
|
|
Obsah polyaminů ve vybraných produktech
Popelková, Zuzana
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o účincích a tvorbě polyaminů v organismu. Praktická část se zabývá obsahem polyaminů (putrescinu, spermidinu, sperminu) v srnčím, jelením a kančím hřbetu. Polyaminy se stanovovaly pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Sledoval se vliv způsobu uchování a druhu zvěřiny, jak na celkové množství polyaminů, tak na obsah jednotlivých polyaminů. Celkové množství polyaminů se během skladování snižovalo jak v srnčím, jelením tak v kančím hřbetu. V největších koncentracích se v srnčím a jelením hřbetu naměřil spermidin, ať už v chlazeném nebo mraženém mase. V kančím hřbetu bylo zjištěno nejvíce sperminu. Druh zvěřiny neměl vliv na obsah polyaminů v mase. Polyaminy se vyskytovaly zhruba ve stejném množství jak v srnčím, jelením i kančím hřbetu.
|
| |