|
|
Možnosti ukládání radioaktivního odpadu
Veličková, Andrea ; Šnajdárek, Ladislav (oponent) ; Chýlek, Radomír (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na analýzu problematiky radioaktivních odpadů, jejich klasifikaci a metod pro jejich zpracování, skladování a uložení. Práce popisuje možnosti ukládání radioaktivních odpadů a metody pro jejich bezpečné uložení. Odpady jsou rozděleny podle skupenství, doby izolace, aktivity a původu, což určuje vhodné metody předúpravy, zpracování, úpravy, skladování, přepravy a uložení. Krátkodobé odpady mohou být vráceny do životního prostředí, zatímco dlouhodobé radionuklidy vyžadují hlubinná úložiště v solných, jílových nebo žulových horninách. Méně nebezpečné odpady bývají ukládány do povrchových nebo přípovrchových úložišť. Porovnání jednotlivých možností ukládání ukazuje, že povrchová úložiště jsou ekonomičtější, ale méně bezpečná než hlubinná úložiště, která zajišťují dlouhodobou izolaci. Přepracování vyhořelého paliva, používané pokročilými státy, vyžaduje specializovaná zařízení a přináší rizika. Bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem je klíčové pro mírové využívání jaderné energie. Pokračující výzkum, inovace a globální spolupráce jsou nezbytné pro udržitelnou budoucnost.
|
|
| |
|
|
Způsoby nakládání s radioaktivními odpady v ČR a ve světě
Polák, Luboš ; Šen, Hugo (oponent) ; Nerud, Pavel (vedoucí práce)
Způsobů nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady je celá řada. Cílem této práce bylo shrnout přístup České republiky a ostatních významných zemí k této problematice. Nejprve je uvedena klasifikace radioaktivních odpadů dle různých kritérií. Následně je definován a popsán palivový cyklus, jakožto největší producent všech druhů radioaktivních odpadů. Poté je rozebrán přístup České republiky k nakládání se všemi druhy radioaktivních odpadů a postoj k hlubinnému úložišti. Na závěr jsou uvedeny některé, v tomto směru, významné země a jejich přístup k vyhořelému jadernému palivu, radioaktivním odpadům a způsobu jejich konečného uložení.
|
|
|
Bezpečnost skladování paliva ve vodním prostředí
Mičian, Peter ; Novotný, Filip (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá skladovaním vyhoreného jadrového paliva a zhodnotením jeho bezpečnosti. V teoretickej časti sú rozoberané deje prebiehajúce počas vyhorievania paliva, akými sú napríklad štiepenie, zmena izotopického zloženia, uvoľňovanie štiepnych plynov, praskanie, napúchanie či zhusťovanie paletky. V tejto časti sa práca venuje zaobchádzaním s vyhoreným palivom a jeho cestou z reaktora cez bazén skladovania, transport, rôzne druhy medziskladovania, až po prepracovanie a hlbinné uloženie. Ďalej táto časť približuje výpočtový program MCNP, jeho základné charakteristiky, vstupy a použitie. Praktická časť práce je zameraná na vytvorenie modelu bazénu skladovania vyhoreného jadrového paliva, pri jadrovom reaktore typu VVER 440/V213. Tento typ bol vybratý, pretože v Českej Republike a na Slovensku je to najpoužívanejší typ reaktora. Pomocou programu MCNP bol vypočítaný multiplikačný koeficient pre základné konfigurácie palív v bazéne, a následne určené splnenie legislatívnych požiadaviek na podkritickosť, čiže bezpečnosť, paliva v bazéne. Ďalej boli zrealizované viaceré analýzy na tomto modeli. Išlo o analýzy týkajúce sa teploty chladiva, paliva a použitia rôznych knižníc jadrových dát. Model môže byť v budúcnosti použitý pri ďalších analýzach s novými typmi palív, materiálov a knižníc.
|
|
| |
|
|
Jaderná elektrárna je zelený zdroj energie
Hynčica, Martin ; Vágner, Jiří (oponent) ; Vágner, Jiří (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá jadernou energetikou a jejím vlivem na životní prostředí. V práci je popsán aktuální stav energetiky v ČR, zvláště energetiky jaderné a její výhledy do budoucna. Práce se zabývá nakládáním s odpady produkovanými jadernou elektrárnou a vyhořelým jaderným palivem. Autor se zabývá porovnáním jaderné elektrárny s ostatními zdroji elektrické energie, které jsou provozovány a s jejichž zastoupením v energetickém mixu se počítá i v budoucnu. Zaměřuje se nejen na zdroje využívající fosilní paliva, ale i obnovitelné zdroje energie. Tyto výrobny elektrické energie autor porovnává z pohledu produkovaných odpadů na jednotku vyrobené energie, nároků na zastavěný prostor, bezpečnostních ukazatelů, ekonomických ukazatelů a dalších vlastností vybraných zdrojů.
|
|
|
Použité jaderné palivo a jeho vlastnosti
Jestřáb, Tomáš ; Řež,, Martina Malá, Centrum výzkumu (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelů vyhořívání jaderného paliva používaných na Jaderné elektrárně Dukovany – původně projektovaného neprofilovaného paliva s tříletým cyklem, inovovaného profilovaného paliva s čtyřletým cyklem a současného paliva Gd-2M+ s pětiletým palivovým cyklem. Modely jsou vytvořeny pomocí výpočetního kódu UWB1, který umožňuje rychlý výpočet vyhořívání jaderného paliva. Výstupy z těchto modelů jsou v práci přehledně graficky zpracovány a na bázi teoretického základu, zahrnující informace o vnějším jaderném palivovém cyklu se zaměřením na jeho střední a zadní část, analyzovány z hlediska vyhoření, původního obohacení či době ozařování v aktivní zóně jaderného reaktoru.
|
|
|
Použité jaderné palivo - současnost a budoucnost jeho využití
Hruškovič, Jan ; Mičian, Peter (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá použitým jaderným palivem a možnostmi s jeho nakládáním. První kapitola se věnuje teoretickému úvodu, kde je vysvětlen jaderný palivový cyklus, popsán radioaktivní odpad a použité jaderné palivo. Dále jsou zde uvedeny možnosti nakládání s použitým jaderným palivem včetně příkladů ze světové praxe. Druhá kapitola je věnována použitému jadernému palivu v České republice. Čtenář je zde v krátkosti seznámen s historií a současností jaderné energetiky v České republice. Následně je zde rozebrán plán výstavby hlubinného úložiště včetně uvedení některých požadavků a kritérií, která je potřeba při plánování a výstavbě splnit a zohlednit. Poslední kapitola je zaměřena na postoj zemí, které jsou významné z hlediska jaderné energetiky, k nakládání s použitým jaderným palivem včetně jejich krátkého úvodu.
|
|
|
Analýza zdrojového členu vyhořelého jaderného paliva JE Dukovany pro hlubinné úložiště s uvažováním variant LTO
Penzinger, Pavel ; ČEZ,, Ondřej Zlámal, (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analyzováním zdrojového členu vyhořelého jaderného paliva Jaderné elektrárny Dukovany za účelem stanovení návrhů předávání vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště v České republice. Pro uvedení čtenáře do problematiky jsou stručně popsány hlavní aspekty, mezi které spadá například vývoj jaderného paliva využívaného v historii Jaderné elektrárny Dukovany. Tyto aspekty ovlivňují samotný návrh finálního harmonogramu. Jedním z významných dílčích úkolů je zpracování odhadu budoucího sortimentu vyhořelého jaderného paliva, který je postaven na současných představách společnosti ČEZ, a.s. o budoucím směřování palivového cyklu na jaderné elektrárně Dukovany. Pro účely této práce jsou klíčová data v podobě časových závislostí aktivit a vývinu zbytkového tepla v jednotlivých palivových souborech. Tato data jsou vypočítána k tomu určeným softwarem PAL440_R4 na základě zpracovaných odhadů sortimentu vyhořelého jaderného paliva. Vypočtená data jsou následně upravována a tříděna pomocí programu MS excel. Pro úplnost jsou pro vybrané scénáře také uvedeny charakteristické hodnoty a průběhy časových závislostí aktivity a vývinu zbytkového tepla u palivových souborů. Výsledné harmonogramy předávání vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště jsou zpracovány ve více variantách a je odůvodněno jejich zvolení a možnosti využití. Pro názornost jsou důležité parametry uvedeny ve formě tabulek a grafů.
|
|
|
Použité jaderné palivo - současnost a budoucnost jeho využití
Hruškovič, Jan ; Mičian, Peter (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá použitým jaderným palivem a možnostmi s jeho nakládáním. První kapitola se věnuje teoretickému úvodu, kde je vysvětlen jaderný palivový cyklus, popsán radioaktivní odpad a použité jaderné palivo. Dále jsou zde uvedeny možnosti nakládání s použitým jaderným palivem včetně příkladů ze světové praxe. Druhá kapitola je věnována použitému jadernému palivu v České republice. Čtenář je zde v krátkosti seznámen s historií a současností jaderné energetiky v České republice. Následně je zde rozebrán plán výstavby hlubinného úložiště včetně uvedení některých požadavků a kritérií, která je potřeba při plánování a výstavbě splnit a zohlednit. Poslední kapitola je zaměřena na postoj zemí, které jsou významné z hlediska jaderné energetiky, k nakládání s použitým jaderným palivem včetně jejich krátkého úvodu.
|
host ::
RSS.