|
|
Mechanismus plastifikace polyhydroxyalkonátů v mikrobiálních buňkách – inspirace pro vývoj artificiálních nosičových systémů
Liczka, Jan ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium mechanismu plastifikace polyhydroxyalkanoátů (PHA) in vivo, přičemž se soustředí především na metody izolace nativních PHA granulí a fyzikální, resp. chemické metody iniciace jejich fázových přechodů. V práci zpracovaná Literární rešerše pojednává o tomto mikrobiálním polyesteru a dále se zaměřuje na jednotlivé metody izolace PHA z bakteriálních buněk. Hlavní náplní experimentální práce byla optimalizace postupu izolace nativních PHA granulí, a dále návrh a testování postupů, které iniciují krystalizaci PHA v izolovaných granulích, a také analytických postupů, jak tento fázový přechod korektně detekovat. Izolace PHA granulí z bakterií Cupriavidus necator se prováděla pomocí enzymů, několikanásobného odstředění a rozrušením buněk ultrazvukem. K detekci krystalizace PHA se používala infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) a enzymatická metoda, při níž je amorfní PHA selektivně degradováno PHA-depolymerázou s turbidimetrickou detekcí jeho úbytku v disperzi. V rámci podrobnějšího studia mechanismu plastifikace PHA v granulích byly využity techniky založené na fluorescenčním barvení granulí (fluorescenční spektroskopie a průtoková cytometrie). Výsledky provedených analýz mimo jiné potvrdily, že optimalizovaným postupem je možné izolovat granule v amorfním stavu, které zůstávají amorfní i po vysušení a jsou svými základními fyzikálně-chemickými vlastnostmi srovnatelné s nativními granulemi.
|
|
|
Mechanismus plastifikace polyhydroxyalkonátů v mikrobiálních buňkách – inspirace pro vývoj artificiálních nosičových systémů
Liczka, Jan ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium mechanismu plastifikace polyhydroxyalkanoátů (PHA) in vivo, přičemž se soustředí především na metody izolace nativních PHA granulí a fyzikální, resp. chemické metody iniciace jejich fázových přechodů. V práci zpracovaná Literární rešerše pojednává o tomto mikrobiálním polyesteru a dále se zaměřuje na jednotlivé metody izolace PHA z bakteriálních buněk. Hlavní náplní experimentální práce byla optimalizace postupu izolace nativních PHA granulí, a dále návrh a testování postupů, které iniciují krystalizaci PHA v izolovaných granulích, a také analytických postupů, jak tento fázový přechod korektně detekovat. Izolace PHA granulí z bakterií Cupriavidus necator se prováděla pomocí enzymů, několikanásobného odstředění a rozrušením buněk ultrazvukem. K detekci krystalizace PHA se používala infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) a enzymatická metoda, při níž je amorfní PHA selektivně degradováno PHA-depolymerázou s turbidimetrickou detekcí jeho úbytku v disperzi. V rámci podrobnějšího studia mechanismu plastifikace PHA v granulích byly využity techniky založené na fluorescenčním barvení granulí (fluorescenční spektroskopie a průtoková cytometrie). Výsledky provedených analýz mimo jiné potvrdily, že optimalizovaným postupem je možné izolovat granule v amorfním stavu, které zůstávají amorfní i po vysušení a jsou svými základními fyzikálně-chemickými vlastnostmi srovnatelné s nativními granulemi.
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení ibuprofenu v léčivých přípravcích.
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je určena k porovnání a zhodnocení čtyř vybraných analytických metod pro stanovení obsahu ibuprofenu v lékových formách z hlediska jejich finanční a časové náročnosti, pravdivosti a preciznosti. Byly vybrány čtyři analytické metody: acidobazická titrace s vizuální indikací konce titrace, UV spektrofotometrie, voltametrie a spektrofluorimetrie. Dále byly zvoleny čtyři léčivé přípravky: potahované tablety Brufen 400 mg, čípky Nurofen 60 mg, Dolgit gel 150 g a Dolgit krém 150 g. Nejpreciznější hodnoty poskytla acidobazická titrace a spektrofluorimetrie. Naopak nejméně precizní bylo voltametrické stanovení u vzorku potahované tablety Brufen a UV spektrofotometrické a voltametrické stanovení u vzorku Dolgit krému. Výsledky spektrofluorimetrického stanovení, voltametrického stanovení a UV spektrofotometrického stanovení se shodly s deklarovanou hodnotou, tj. povoleným rozmezím obsahu ibuprofenu v lékových formách. Z finančního hlediska byla nejvýhodnější spektrofluorimetrie, naopak nejnákladnější bylo voltametrické stanovení. Časově nejnáročnější bylo voltametrické stanovení, naopak nejrychlejší metodou byla acidobazická titrace. Klíčová slova: ibuprofen, acidobazická titrace, UV spektrofotometrie, voltametrie, spektrofluorimetrie
|
host ::
RSS.