|
|
Palladium v životním prostředí
Hajdová, Jana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se podrobněji zabývá palladiem v životním prostředí. Jeho využití je zejména v automobilovém průmyslu jako složka katalyzátorů motorových vozidel, ale také se uplatňuje v zubním lékařství, šperkařství a elektrotechnice. Uvolňováním tohoto kovu z automobilových katalyzátorů se dostává do všech složek životního prostředí (půda, silniční prach, voda, rostliny), kde se akumuluje. Může se stát součástí potravního řetězce a způsobit tak zdravotní rizika lidské populaci. Tato práce se také zabývá způsoby vzorkování, zakoncentrování a metody, kterými lze palladium stanovit ve vzorcích životního prostředí (spektrofotometrické metody, AAS, ICP-AES a ICP-MS).
|
|
|
Rhodium v životním prostředí
Ondreášová, Klára ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou rhodia, jeho využitím v automobilovém průmyslu, výskytem ve složkách životního prostředí (ovzduší, půda, vegetace, voda), akumulací a transformacemi. Také jsou popsány způsoby odběru vzorku pro stanovení, způsob přípravy vzorku, separační a zakoncentrovávací techniky nutné před instrumentální analýzou. Práce se dále zabývá nejpoužívanějšími analytickými metodami stanovení rhodia, které jsou spektrofotometrické stanovení, AAS, ICP-AES a ICP-MS.
|
|
|
Studium protektivního účinku 3-hydroxybutyrátu a jeho derivátů
Černá, Klára ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je studium chemických chaperonů, jakožto ochranných látek enzymů před denaturačními procesy. V experimentální části práce byly zkoumány protektivní účinky pěti vybraných potenciálních protektivních látek – derivátů 3-hydroxybutyrátu – na dvou modelových enzymech: lipáze a lysozymu. Protektivní účinky potenciálních chemických chaperonů byly zkoumány metodou dynamického rozptylu světla (DLS), kterou byla stanovována distribuce velikosti vznikajících agregátů lipázy v závislosti na teplotě při tepelně indukované denaturaci. Dále byla použita diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena teplota denaturace lysozymu v přítomnosti nebo nepřítomnosti potenciálně protektivních látek. Posledním parametrem bylo stanovení vlivu potenciálně protektivních látek při různých koncentracích na katalytickou aktivitu lipázy a stanovení residuální aktivity lipázy po aplikaci dvou denaturačních faktorů – zvýšené teploty a mražení. Ze všech testovaných strukturních analogů 3-hydroxybutyrátu byl nejvyšší protektivní efekt (stabilizace molekuly enzymu) pozorován u jantaranu, který disponuje dvěma karboxylovými skupinami. Naopak 1,3-butandiol nevykázal prakticky žádnou protektivní účinnost, což dokazuje, že přítomnost karboxylové skupiny je pro protektivní účinek zcela zásadní. Nízká protektivní účinnost butyrátu dále naznačuje, že je nezbytné, aby efektivní protektant kromě karboxylové skupiny obsahoval i další funkční skupinu – ať už karboxylovou nebo hydroxylovou. Výraznější protektivní účinek byl pozorován u 3-hydroxybutyrátu, než-li u 2-hydroxybutyrátu. Je zajímavé, že efektivní protektanty zároveň při vyšších koncentracích výrazně inhibují enzymovou aktivitu modelového enzymu, což pravděpodobně souvisí se solvatací a konformací proteinu v přítomnosti protektantů a dostupností aktivního místa pro substrát.
|
|
|
Spektrofotometrie přírodních látek – sekundárních metabolitů rostlin
Hořavová, Lenka ; Masařík, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Rostliny jsou významným zdrojem sekundárních metabolitů jako látek, které mají příznivý biologický vliv na zdravotní stav člověka a mají v současné moderní medicíně nezastupitelné místo. Mohou působit jak v prevenci, tak i v terapii civilizačních chorob. Z hlediska obsahových látek se do popředí zájmu dostávají látky fenolové povahy, zejména polyfenoly, kterým byla věnována řada přehledových prací vzhledem k jejich širokému rozšíření a vysoké koncentraci v rostlinách. Rovněž představují významnou část látek s redukčními účinky přítomných v lidské stravě a důležitou roli mají i pro samotné rostliny. V současné době se mnoho laboratoří věnuje farmaceutickému a biologickému testování rostlin. Jednotlivé polyfenoly jsou v rostlinných matricích stanovovány především pomocí chromatografie, elektromigračních metod, hmotností spektrometrie a nukleární magnetické rezonanci. Cenné informace o obsahu polyfenolů v rostlinném extraktu lze získat i pomocí spektrofotometrických metod. Předmětem této práce je poskytnout informace, charakterizaci a srovnání konvenčních i moderních postupů pro stanovení přírodních látek – polyfenolů pomocí spektrálních technik.
|
|
|
Spektrofotometrie reaktivních forem kyslíku se zaměřením na peroxid vodíku
Zhorný, Lukáš ; Hořavová, Lenka (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Hlavním tématem této práce je spektrofotometrie. V první kapitole je teoreticky popsána problematika daného tématu, důležité jednotky a vztahy pro výpočet absorbancí roztoků o daných koncentracích. Dále je zde popsán spektrofotometr, jeho jednotlivé části a princip, na kterém je přístroj založen. Poslední kapitola teoretického úvodu této práce je zaměřena na tvorbu ROS v živých organismech a zejména v rostlinách a dále je zde uvedeno několik spektrofotometrických metod pro stanovení koncentrace ROS. V praktické části práce je popsána metoda využívající TiCl4 a metoda využívající KI. Obě metody byly použity pro stanovení koncentrace peroxidu vodíku a následné měření absorbance roztoků standardů peroxidu vodíku s přidanými interferujícími látkami. Poté je provedena statistická analýza těchto naměřených dat a posouzení vlivu těchto interferentů na míru absorbance. První ze zmíněných metod se ukázala jako vhodnější pro daná měření.
|
|
|
Změny obsahu antokyanů a fotosyntetických pigmentů v listech ječmene pod vlivem faktorů klimatické změny
Nikodymová, Michaela ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Probíhající klimatická změna a její projevy mají významný vliv na zemědělské plodiny, které jsou vystaveny velkému spektru abiotických (sucho, vysoká či nízká teplota, zvýšená úroveň UV záření) i biotických (patogeny, škůdci) stresových faktorů, které mohou nebezpečně ovlivňovat jejich růst a výnos. Jedním z velmi důležitých příčinných jevů klimatické změny je zvyšující se koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Projevy klimatické změny, jako jsou zvýšená teplota a sucho, působí v interakci se zvýšenou koncentrací CO2, a tyto interakce mohou mít závažné dopady na vegetaci. Ječmen je jedna z nejvýznamnějších světových obilnin a existuje a stále se šlechtí velká škála odrůd ječmene, které se liší fyziologickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti je třeba experimentálně ověřovat v řízených pokusech, ať už komorových, kdy je ječmen pěstován v laboratorním prostředí, nebo skleníkových, kdy je ječmen pěstován přímo v půdě. Tato diplomová práce zkoumá vliv faktorů klimatické změny a stresových faktorů na obsah pigmentů s významem ochrany rostlin proti stresu, a to fotosyntetických pigmentů a antokyanů v listech ječmene. Zároveň je cílem práce zjistit, zda a jaké jsou rozdíly v reakci na tyto faktory u dvou odrůd ječmene, lišících se svou odolností vůči fotooxidativnímu stresu. Rostliny byly...
|
|
|
Spektrofotometrie reaktivních forem kyslíku se zaměřením na peroxid vodíku
Zhorný, Lukáš ; Hořavová, Lenka (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Hlavním tématem této práce je spektrofotometrie. V první kapitole je teoreticky popsána problematika daného tématu, důležité jednotky a vztahy pro výpočet absorbancí roztoků o daných koncentracích. Dále je zde popsán spektrofotometr, jeho jednotlivé části a princip, na kterém je přístroj založen. Poslední kapitola teoretického úvodu této práce je zaměřena na tvorbu ROS v živých organismech a zejména v rostlinách a dále je zde uvedeno několik spektrofotometrických metod pro stanovení koncentrace ROS. V praktické části práce je popsána metoda využívající TiCl4 a metoda využívající KI. Obě metody byly použity pro stanovení koncentrace peroxidu vodíku a následné měření absorbance roztoků standardů peroxidu vodíku s přidanými interferujícími látkami. Poté je provedena statistická analýza těchto naměřených dat a posouzení vlivu těchto interferentů na míru absorbance. První ze zmíněných metod se ukázala jako vhodnější pro daná měření.
|
|
|
Studium protektivního účinku 3-hydroxybutyrátu a jeho derivátů
Černá, Klára ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je studium chemických chaperonů, jakožto ochranných látek enzymů před denaturačními procesy. V experimentální části práce byly zkoumány protektivní účinky pěti vybraných potenciálních protektivních látek – derivátů 3-hydroxybutyrátu – na dvou modelových enzymech: lipáze a lysozymu. Protektivní účinky potenciálních chemických chaperonů byly zkoumány metodou dynamického rozptylu světla (DLS), kterou byla stanovována distribuce velikosti vznikajících agregátů lipázy v závislosti na teplotě při tepelně indukované denaturaci. Dále byla použita diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena teplota denaturace lysozymu v přítomnosti nebo nepřítomnosti potenciálně protektivních látek. Posledním parametrem bylo stanovení vlivu potenciálně protektivních látek při různých koncentracích na katalytickou aktivitu lipázy a stanovení residuální aktivity lipázy po aplikaci dvou denaturačních faktorů – zvýšené teploty a mražení. Ze všech testovaných strukturních analogů 3-hydroxybutyrátu byl nejvyšší protektivní efekt (stabilizace molekuly enzymu) pozorován u jantaranu, který disponuje dvěma karboxylovými skupinami. Naopak 1,3-butandiol nevykázal prakticky žádnou protektivní účinnost, což dokazuje, že přítomnost karboxylové skupiny je pro protektivní účinek zcela zásadní. Nízká protektivní účinnost butyrátu dále naznačuje, že je nezbytné, aby efektivní protektant kromě karboxylové skupiny obsahoval i další funkční skupinu – ať už karboxylovou nebo hydroxylovou. Výraznější protektivní účinek byl pozorován u 3-hydroxybutyrátu, než-li u 2-hydroxybutyrátu. Je zajímavé, že efektivní protektanty zároveň při vyšších koncentracích výrazně inhibují enzymovou aktivitu modelového enzymu, což pravděpodobně souvisí se solvatací a konformací proteinu v přítomnosti protektantů a dostupností aktivního místa pro substrát.
|
|
|
Spektrofotometrie přírodních látek – sekundárních metabolitů rostlin
Hořavová, Lenka ; Masařík, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Rostliny jsou významným zdrojem sekundárních metabolitů jako látek, které mají příznivý biologický vliv na zdravotní stav člověka a mají v současné moderní medicíně nezastupitelné místo. Mohou působit jak v prevenci, tak i v terapii civilizačních chorob. Z hlediska obsahových látek se do popředí zájmu dostávají látky fenolové povahy, zejména polyfenoly, kterým byla věnována řada přehledových prací vzhledem k jejich širokému rozšíření a vysoké koncentraci v rostlinách. Rovněž představují významnou část látek s redukčními účinky přítomných v lidské stravě a důležitou roli mají i pro samotné rostliny. V současné době se mnoho laboratoří věnuje farmaceutickému a biologickému testování rostlin. Jednotlivé polyfenoly jsou v rostlinných matricích stanovovány především pomocí chromatografie, elektromigračních metod, hmotností spektrometrie a nukleární magnetické rezonanci. Cenné informace o obsahu polyfenolů v rostlinném extraktu lze získat i pomocí spektrofotometrických metod. Předmětem této práce je poskytnout informace, charakterizaci a srovnání konvenčních i moderních postupů pro stanovení přírodních látek – polyfenolů pomocí spektrálních technik.
|
|
|
Rhodium v životním prostředí
Ondreášová, Klára ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou rhodia, jeho využitím v automobilovém průmyslu, výskytem ve složkách životního prostředí (ovzduší, půda, vegetace, voda), akumulací a transformacemi. Také jsou popsány způsoby odběru vzorku pro stanovení, způsob přípravy vzorku, separační a zakoncentrovávací techniky nutné před instrumentální analýzou. Práce se dále zabývá nejpoužívanějšími analytickými metodami stanovení rhodia, které jsou spektrofotometrické stanovení, AAS, ICP-AES a ICP-MS.
|
host ::
RSS.