Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera / M. radiosa (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diverzitou druhového komplexu Micrasterias papillifera/ M. radiosa (Desmidiales). Oba druhy patří mezi obyvatele ohrožených rašelinných biotopů a jsou také využívány v biomonitoringu. Záznamy v taxonomických publikacích uvádí pro oba tyto druhy velké množství variet, jejichž morfologie se ale částečně překrývá, revize tohoto komplexu byla proto nezbytná. Kmeny byly izolovány z rašelinišť a jezer v rámci Evropy. Dataset byl také doplněn o kmeny získané ze sbírek řas. Výsledky fylogenetických analýz sekvencí pro úsek ITS a psaA ukázaly, že reálná diverzita je v případě druhu Micrasterias papillifera Brébisson ex Ralfs mnohem menší, než nakolik se dalo předpokládat na základě množství popsaných variet. Ve fylogenetickém stromě sekvencí ITS sice můžeme najít malou vnitrodruhovou variabilitu linie ‚papillifera', která ale nekoresponduje s morfologií určených variet tohoto druhu. Tento druh je morfologicky velmi plastický a dokonce do jeho linie spadají i některé izoláty určené jako Micrasterias radiosa Ralfs. Naopak v linii ‚radiosa' se nachází pouze několik málo izolátů a půjde spíše o vzácný druh s omezeným rozšířením. Oba druhy jsou vůči sobě dobře morfologicky vymezené a jsou od sebe dobře rozpoznatelné na základě několika znaků.
Reprodukční izolace kryptických druhů protist
Jelínková, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Systematická a evoluční biologie se už od počátku své existence snaží definovat druhovou kategorii či taxon. Určité taxony jsou shledávány druhy na základě nejrůznějších kritérii, tedy na základě různých druhových konceptů. Nejvíce takovýchto konceptů vzniklo v minulém století. Biologický druhový koncept byl desetiletí považován za nejzásadnější. Byl založen na přítomnosti reprodukční isolace dvou druhů. Jeho aplikovatelnost byla ovšem zpochybněna zjištěním, že existuje velké množství i starobylých asexuálních linií a také linií sexuálních s vysokou mírou hybridizace mezi uznávanými druhy. Tato práce se pokouší popsat biologický druhový koncept a jeho změny v průběhu času. A taktéž se pokouší vyřešit otázku jeho současné požitelnosti pro protista.
Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera / M. radiosa (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diverzitou druhového komplexu Micrasterias papillifera/ M. radiosa (Desmidiales). Oba druhy patří mezi obyvatele ohrožených rašelinných biotopů a jsou také využívány v biomonitoringu. Záznamy v taxonomických publikacích uvádí pro oba tyto druhy velké množství variet, jejichž morfologie se ale částečně překrývá, revize tohoto komplexu byla proto nezbytná. Kmeny byly izolovány z rašelinišť a jezer v rámci Evropy. Dataset byl také doplněn o kmeny získané ze sbírek řas. Výsledky fylogenetických analýz sekvencí pro úsek ITS a psaA ukázaly, že reálná diverzita je v případě druhu Micrasterias papillifera Brébisson ex Ralfs mnohem menší, než nakolik se dalo předpokládat na základě množství popsaných variet. Ve fylogenetickém stromě sekvencí ITS sice můžeme najít malou vnitrodruhovou variabilitu linie ‚papillifera', která ale nekoresponduje s morfologií určených variet tohoto druhu. Tento druh je morfologicky velmi plastický a dokonce do jeho linie spadají i některé izoláty určené jako Micrasterias radiosa Ralfs. Naopak v linii ‚radiosa' se nachází pouze několik málo izolátů a půjde spíše o vzácný druh s omezeným rozšířením. Oba druhy jsou vůči sobě dobře morfologicky vymezené a jsou od sebe dobře rozpoznatelné na základě několika znaků.
Ekofyziologická diferenciace kryptických druhů komplexu Synura petersenii (Synurophyceae)
Jelínková, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Elster, Josef (oponent)
Synura petersenii představuje komplex pseudokryptických druhů. Jedná se o planktonní koloniální organismy náležející do taxonu Chrysophyceae. Hojné jsou na jaře a na podzim, kdy v oligo-mezotrofních sladkých vodách vytvářejí zlato-hnědé vodní květy (zákaly). V této práci byly hodnoceny růstové parametry čtyř druhů tohoto komplexu: S. petersenii, S. americana, S. glabra a S. conopea v závislosti na teplotě. Bylo provedeno a posléze statisticky analyzováno několik teplotních experimentů. Dle růstových křivek byla teplota 25 žC většinou již pro tyto organismy stresující. Jedině S. petersenii sensu stricto dokázala občas v této teplotě růst. Celkově se signifikantně lišily druhy S. petersenii a S. americana. S. petersenii rostla v rámci všech analyzovaných experimentů nejpomaleji. Tento ubikvitní druh se pravděpodobně chová jako K- stratég. S. americana rostla obecně velmi rychle, a to zejména v teplotě 13 žC, která je pro ni zřejmě optimální. Dále byla zjištěna též statisticky významná kmenová specifita, která je v ekofyziologii již velmi dobře doloženým jevem. Signifikantní rozdíly v růstových rychlostech byly zaznamenány mezi teplotami 13 žC a 16 žC, takže všechny testované druhy rostly nejlépe v těchto teplotách. To je v souladu s obecně uznávaným tvrzením o relativní chladnomilnosti těchto...
Evolutionary history of Parnassiinae
Kaman, Ondřej ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Tato přehledová práce je věnována evoluční historii Parnassiinae a to zejména nominátnímu rodu Parnassius, který představuje hlavní skupinu Parnassiinae. Nejdříve bude pojednáno taxonomické pojetí Parnassiinae, monofyletický charakter skupiny a její fylogenetické postavení. Bude ukázáno, že osm rodů Parnassiinae vytváří tři vývojové větve klasifikované jako triby. Dále bude představen možný časový scénář vzniku Parnassiinae spolu s popisem fosilních druhů. Následující část bude zaměřena na rod Parnassius, jehož vnitřní fylogenese z větší části potvrzuje tradiční klasifikaci na osm podrodů. Tyto jednotlivé evoluční větve budou systematicky diskutovány s důrazem na fylogeneticky zajímavé případy druhových komplexů a blízce příbuzných taxonů, přičemž výklad doprovodí taxonomický komentář. Poslední tři kapitoly se budou věnovat fylogeografii P. mnemosyne, P. apollo a komplexu P. phoebus, jejichž evoluční historie bude vyložena s ohledem na klimatické změny v pleistocénu a holocénu. Práce se snaží podat ucelený přehled založený na morfologických, molekulárních a biogeografických aspektech, který by umožnil základní fylogenetickou a taxonomickou diskusi.
Reprodukční izolace kryptických druhů protist
Jelínková, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Systematická a evoluční biologie se už od počátku své existence snaží definovat druhovou kategorii či taxon. Určité taxony jsou shledávány druhy na základě nejrůznějších kritérii, tedy na základě různých druhových konceptů. Nejvíce takovýchto konceptů vzniklo v minulém století. Biologický druhový koncept byl desetiletí považován za nejzásadnější. Byl založen na přítomnosti reprodukční isolace dvou druhů. Jeho aplikovatelnost byla ovšem zpochybněna zjištěním, že existuje velké množství i starobylých asexuálních linií a také linií sexuálních s vysokou mírou hybridizace mezi uznávanými druhy. Tato práce se pokouší popsat biologický druhový koncept a jeho změny v průběhu času. A taktéž se pokouší vyřešit otázku jeho současné požitelnosti pro protista.
Diagnostika druhových komplexů čeledi Adelgidae na základě molekulárních markerů
CHUNDELOVÁ, Daniela
Bylo testováno 5 molekulárních markerů (mt AT-control region, COI, nukleární ITS a markery z genomu endosymbionta Buchnera sp. - argS,rrs) pro jejich použití k rozdělení druhových komplexů u 2 rodů z čeledi Adelgidae. Úspěšně naamplifikovány a osekvenovány byly markery COI, argS, rrs. Sekvence byly použity k vytvoření fylogenetických stromů. Tyto markery jsou vhodné k rozdělení rodů, k rozlišení na druhové úrovni budou testovány další markery.
Diagnostika druhových komplexů čeledi Adelgidae na základě molekulárních markerů
JAROŠOVÁ, Andrea
Byly testovány tři molekulární markery pro využití při druhové identifikaci dvou rodů čeledi Adelgidae. Dva mitochondriální markery byly úspěšně naamplifikovány a osekvenovány, a to část genu pro COI a úsek mezi geny pro COII a COIII. Jejich schopnost rozlišit druhové komplexy byla ověřena pomocí statistických metod a konstrukcí fylogenetických stromů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.